Japan

Bez reportáží z lyžařského safari v Japonsku a Severní Americe od curyšského freeskiera Patricka Fuxe alias Paeddeho (powdermania.com) si těžko dokážeme představit život, snad jen kdybyste tam byli sami a brázdili japonské prašanové masy společně s Patrickem. Díky Patrickovi teď můžete znovu zjistit, jak se v Japonsku sype a práší nebo dokonce prší. Jedinou změnou oproti ski safari reportáži z minulých let je, že jsme se letos rozhodli nechat za sebe mluvit fotky. Protože fotky někdy, ale zdaleka ne vždy, řeknou víc než mnohá slova.

Nick Kowal je majitelem hotelu Hakuba Powder Lodge. V krátkém rozhovoru jsem Nickovi položil několik otázek o životě v Japonsku, jeho snech, roce po Fukušimě a dalších věcech.

Týden začal trochou čerstvého sněhu, který však nedokázal napravit škody způsobené táním z předchozího týdne. V úterý bylo opět všechno v pořádku: spousta čerstvého sněhu a skvělé podmínky pozdní zimy. Ve středu bylo nádherné počasí a opět byl čas na backcountry, i když lavinová situace nedovolovala žádné svahy strmější než 30 stupňů. Měli jsme dva skvělé sjezdy, ale pak se situace stala příliš riskantní:

Stručně řečeno: je to na nic, je to na nic, je to na nic každý den a zdá se, že hodinu od hodiny je to na nic víc. Netuším, jak se to řekne správně německy.

Minulé pondělí byla takříkajíc přepsána kapitola o tom, jak snadno se dá zasněžit: Další den ve Furanu a prachový sníh po kolena v tom nejlepším slova smyslu. Celý den sám v lyžařském středisku a nikdo, kdo by nám pomohl vystopovat čerstvý sníh, dal sice hodně práce, ale užili jsme si spoustu legrace. Zdálo se, že lyžařská hlídka se na celou věc nedívá tak přísně a nechává nás v tom pokračovat.

Bylo to ohlášeno už minulý týden, a tak nás začátek jara vlastně vyhnal na sever do Furana a Kurodake. Byla to namáhavá cesta, ale nelitovali jsme.

Jak již bylo řečeno, hra na kočku a myš se Ski-Patrolem se stala obtížnější – a kočka skutečně opět vyhrála. Kořistníci ze Ski Patrol se nyní schovávají a čekají hodiny na myši, pokud musí. Velmi nepříjemné, protože už nemohu lyžovat v celém lyžařském areálu a mám tam obzvlášť rád lesní sjezdovky. Podle neoficiálních zdrojů chce dříve liberální areál dokonce od příští sezóny zakázat a přísně kontrolovat vše mimo sjezdovky. Na mnoha místech v Japonsku si odpovědní lidé prostě neuvědomují, co my freerideři chceme?

V pondělí bylo ještě všechno v pořádku. Perfektní počasí a skvělý sníh na dvě sjezdovky daleko od sjezdovek. Předpověď počasí byla velmi nepříznivá, takže jsme si museli pospíšit. V poledne už bylo po prašanových radovánkách a 35 mm (= 37 l/m2) srážek za 24 hodin bylo důsledkem teplé fronty. Ve středu už opět padal sníh, ale bohužel se nejdříve velmi ochladilo, a tak bylo vše zmrzlé.

Myslel jsem, že jsem hru na kočku a myš se Skipatrolem už dotáhl k dokonalosti: ale letos se kočce daří lépe. Ten samý Skipatrol mě během týdne chytil dvakrát na stejném místě. Naštěstí jsem měl pokaždé jiné oblečení, a tak mě nepoznal. Uffz, jinak by to znamenalo zrušení mé permanentky. Pro letošní zimu asi můžu tuhle sjezdovou trasu pustit z hlavy a zpovzdálí sledovat kolegy, jak tam dál zatáčí. Všechno ostatní se mi zdá letos s kluky v červeném trochu složitější.

Na pondělní večer byla předpovězena bouřka, která měla ukončit naši nudu. Bohužel z toho opět nic nebylo. Příliš teplo a jen 1 cm čerstvého sněhu - a navíc větrno. Byl by to už pátý den bez lyžování a venku to nějak vypadá spíš na jaro než na zimu. Předpovědi od středy jsou stále výborné, takže budeme muset být ještě pár dní trpěliví. Meteorologická služba mluví o bouřce desetiletí. Ale bude se to zdát jako dlouhá doba: pokud nejste moc sjezdovkoví lyžaři, nebudete mít tady v Hakubě, až se oteplí, moc co dělat.

Hakuba má mnoho krásných stránek a bohužel i několik temných: Pohled na zeměkouli ukazuje, že jižní Španělsko se nachází na stejné zeměpisné šířce jako Hakuba, takže není divu, že slunce je už v lednu poměrně silné. Nejeden Evropan se podivil nad tím, jak působivé může být japonské opálení v lednu. Jakmile zde spatříme modrou oblohu, jižní svahy jsou již většinou nesjízdné, protože sníh je sluncem doslova upečený.

Naštěstí nepršelo a týden začal s předpovědí, že přes noc napadne 1 cm čerstvého sněhu. Radost z probuzení do 50 cm čerstvého sněhu byla obrovská. Tento den by se dal snadno popsat jako lyžování na helikoptéře za cenu jednodenní jízdenky, i když přesnější by bylo říct lyžování na helikoptéře za cenu dvou jednodenních jízdenek.