Nenáročná lyžařská túra v působivé krajině zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO nás v polovině dubna zavedla na Jungfraujoch v Bernských Alpách. Abychom mohli túru prožít bez stresu a spěchu, zvolili jsme místo jednodenní túry dvoudenní zájezd s noclehem na chatě Konkordiahütte. Díky nenáročnému výstupu o pouhých 440 m a sestupu o délce přibližně 16 km z Lötschenlücke 3 170 m do 1 540 m druhý den túry se jednoznačně soustředíme na sestup.
Další den jsme začali v poklidném tempu. V noci napadlo asi 10 cm sněhu, ale slunce se již opět prodíralo skrz mraky a Lötschenlücke byl dobře vidět. Sestup po schodech byl poměrně nepříjemný, alespoň pro ty, kteří měli lyžařské boty, a dal se považovat téměř za malou rozcvičku. Baschi si pak dal pořádnou rozcvičku, protože Peter si až dole uvědomil, že si nahoře v chatě zapomněl lyže.
Baschi ráno obětavě zdolal 450 výškových metrů a téměř 1300 schodů a přinesl chybějící část vybavení... Odpočatí a zvyklí na nadmořskou výšku jsme se pak jako poslední turisté vydali pohodlně přes Konkordiaplatz směrem na Lötschenlücke. Výstup na Lötschenlücke je poměrně rovinatý a nenáročný, ale terén je krásný a působivý. Trať stoupání se táhla jako tvrdá žvýkačka, nějak se tomu cca 6 km úseku nechtělo končit. Plánovaná přestávka na Lötschenlücke se neuskutečnila, protože v téměř 3200 m vysoké průrvě svištěl ledový vítr. Rychle něco na sebe, sundat lyže z lyží a vyrazit. Bohužel ani sjezd nebyl žádná legrace. Skalnatý zmrzlý sulc, rozježděný a s hlubokými kolejemi ztěžoval sestup. Přestávka v prvním bezvětrném úseku byla také zrušena, protože jsme byli v zaledněném terénu. Vpravo i vlevo od sestupové linie byly impozantní trhliny, proto jsme se rozhodli udělat si přestávku za ledovcem v pohodlnějším terénu. Sjeli jsme na lyžích kolem strmých severních svahů do relativně rovného terénu s jednotlivými modříny. Při jarních odpoledních teplotách je zde zvýšené riziko lavin a případně i skalního řícení. Drželi jsme se poměrně daleko vlevo, abychom museli co nejméně tlačit. Přešli jsme malý mostek ke Gletscherstaffel, odkud jsme se mohli vydat po silnici dolů do Blatten. Odtud jsme jeli autobusem a vlakem, který nás za 2,5 hodiny dovezl zpět do Lauterbrunnenu přes Goppenstein, Spiez a Interlaken Ost.
Závěr: Snadná, krásná a pestrá túra s mnoha náročnějšími variantami! Za lepších sněhových podmínek by to byl úžasný sestup. Mimochodem, toto byla Petrova premiéra na skialpech. Ve svých 64 letech byl zdaleka nejstarším skialpinistou na Konkordiahütte. Splnil si svůj dlouholetý sen o skialpové túře po Aletschském ledovci a statečně se s tím popral.
Varianty
1. Ambiciózní turisté a ti, kteří nemají problémy s aklimatizací v nadmořské výšce, mohou místo přímého sestupu absolvovat pěknou středně náročnou túru od lanovky Jungfraujochbahn přes Jungfrau nebo Louwihorn k chatě Konkordiahütte.
2. varianta klasifikovaná jako náročná túra:
Od Lötschenlücke nebo Hollandiahütte přes Mittaghorn do Blatten. Turisté by se zde však měli velmi dobře seznámit s terénem, protože sestup vede přes členitý Anungletscher.
