"V neděli (týká se předminulého týdne [5.1.14]) sněžilo na jihu mokře, místy až do výšky přes 2000 metrů, a po hvězdné noci se suchý prašan vyskytoval i mnohem níže v pondělí. (...) Přemýšlel jsem o akumulační přeměně mokrého čerstvého sněhu. Je to myslitelné? "
Krátká odpověď: Ne.
Dlouhá odpověď: Co se opět stane s kumulativní transformací? Předpokládejme, že máme teplotní gradient ve sněhové pokrývce. Tím vzniká gradient relativní vlhkosti a gradient tlaku vodní páry. Pokud se nyní jednotlivé molekuly během sublimačních procesů oddělují od krystalů, migrují podél různých gradientů směrem vzhůru, dokud se nesetkají s dalším krystalem a tam opět zakotví. Nechvalně známé pohárkové krystaly vznikají proto, že vzhledem k určitým vlastnostem tlaku par se molekuly neukládají na špičatá ramena krystalů, ale mezi ně (možná se jedná o krystalové axilární dutiny?). Zatím to vypadá dobře. Bastl nyní předpokládá, že mezi jeho vlhkým, relativně teplým čerstvým sněhem a studeným vzduchem vznikl odpovídající gradient teploty a tlaku páry a že se sněhová břečka přeměnila stavebním způsobem. To nefunguje ze dvou důvodů: První: Když se vzduch ochladí, ochladí se rychle i horních několik centimetrů sněhu. To znamená, že mezi těmito horními několika centimetry a vzduchem již není dostatečný gradient a nemůže dojít k právě popsané akumulační přeměně. U velmi mokrého sněhu by se při nárazovém zmrznutí spíše vytvořila krusta. Druhý důvod, který se týká spíše procesů, je ten, že sublimační proces, který umožňuje přeměnu v nánosy, je prostě příliš pomalý na to, aby se přes noc projevil nějaký rozdíl v kvalitě sněhu. Při slunečním svitu a normálních větrných a vlhkostních podmínkách může ze sněhového povrchu sublimovat řádově 1 cm sněhu za den (http://www.wsl.ch/fe/schnee/projekte/sublimation_schneedecke/index_EN). Ve sněhové pokrývce, kam slunce nedosáhne, je pro sublimaci molekul sněhu k dispozici mnohem méně energie, takže proces je tam ještě pomalejší. Dalším limitujícím faktorem pro transport molekul vodní páry ve sněhové pokrývce je podle různých studií omezená difuze vodní páry v pórových prostorech.
Kompletní publikaci si můžete stáhnout zde jako pdf.
Tak co se stalo u bastlu?
Začněme citací kolegy Orakela, který bastlem zmiňované sněžení oznámil takto: "Na východě Jižních Alp by mělo zůstat sněžit v polohách nad cca 1400-1600 m n. m., ale bude záležet na síle tamních srážek a magickém ochlazení, které vytvoří. (...) Na severu budou platit vysoké srážkové limity, dokud s nástupem studeného frontálního ochlazení neklesne sněhová hranice také pod 1000 m. 1. ochlazování srážek - Ze známých důvodů sníh obvykle padá víceméně shora dolů. Nahoře, kde se tvoří sněhové vločky, je chladněji než dole, kde může být i mírně nad nulou. Sníh se proto v určité výšce mění v déšť, protože je jednoduše příliš teplý. Pokud chcete sníh rozpustit, musíte k tomu použít energii. V tomto případě se tato energie získává z teplejšího okolního vzduchu. Pokud například v úzkém alpském údolí není objem vzduchu příliš velký a dole hustě sněží nebo prší, ztratí se při tání sněhových vloček ze vzduchu tolik energie, že teplota vzduchu, a tím i sněhová čára postupně klesá. 2. kosmetika studené fronty - Před studenou frontou je tepleji než za ní, což znamená, že teplota klesá někde mezi nimi, někdy i dost prudce. Linie sněžení proto obvykle klesá během přechodu fronty. Z toho usuzujeme, že se v určitém okamžiku během Bastlova sněžení ochladilo, a to v důsledku ochlazení srážek nebo s přechodem studené fronty, případně obojího.
Aktuální počasí...
...tentokrát MeteoBlog nechává z velké části na kolegovi Orakelovi, který již vyhlásil nový poplach. Zima v nížinách to zatím nebude, ale alespoň sněží ve vyšších polohách, a to opět hlavně na západě a jihu.
