Nejedná se o převratná nová zjištění, ale křížová zpráva znovu zdůrazňuje to, co už v podstatě víme: Vyšší teploty znamenají zvyšující se limity sněhových srážek, což znamená méně sněhu, zejména v nízkých nadmořských výškách. Obecně méně sněží (místo toho prší) a sníh, který napadl, zase rychleji taje. Fáze se souvislou sněhovou pokrývkou v nízkých nadmořských výškách začínají později a končí dříve. Počet dní se sněhovou pokrývkou ve Vídni, Innsbrucku a Štýrském Hradci se za posledních zhruba 90 let snížil přibližně o 30 %. Na švýcarské náhorní plošině jsou údaje podobné. Také v Mnichově je dnes v průměru asi o 20 dní se sněhovou pokrývkou méně než v 50. letech 20. století. Zatímco v nízkých nadmořských výškách rozhoduje o množství sněhu teplota, ve vysokých nadmořských výškách je rozhodující množství srážek. Přestože se i ve vysokých horách otepluje, většinou je stále dost chladno na to, aby místo deště sněžilo.
Meteorologické služby zdůrazňují, že teplota a především zimní srážky v jednotlivých letech značně kolísají a že dlouhodobé trendy není vždy snadné rozpoznat, protože jsou překryty regionálně odlišnými krátkodobými vlivy. Navzdory dlouhodobému oteplování se mezitím mohou vyskytnout chladnější zimy. Také v nízkých nadmořských výškách může být hodně sněhu - jen se to nestává tak často.
Pokud zůstanou emise vysoké, lze předpokládat, že do roku 2100 se sněhová pokrývka v Rakousku sníží o 90 % v nízkých nadmořských výškách a o 50 % ve výšce kolem 1500 metrů. Ve Švýcarsku se odhaduje, že sněhová pokrývka v nadmořské výšce pod 1000 metrů se do roku 2060 sníží o 80 % a ve výšce nad 1500 metrů o 30 až 50 %. Nemusíme se však vzdát, protože je stejně všechno ztraceno: opatření na ochranu klimatu mohou tomuto vývoji ještě čelit. Pokud se podaří splnit cíle Pařížské klimatické dohody, očekávané snížení sněhové pokrývky se podle meteorologických služeb sníží zhruba o polovinu.
