Silné srážky na jižní straně Alp
Silné srážky jsou obecně definovány na základě prahových hodnot intenzity srážek a jejich prostorového a časového rozsahu. Ve vědeckých pracích Dr. Müllera S. K. byly tyto analyzovány pro alpskou oblast v pozorováních a reanalýzách a regionálních klimatických modelech pomocí sledovacího algoritmu. Jihozápadní Alpy se ukazují jako "hotspot" silných srážek a vykazují obzvláště silný signál změny klimatu v jarních měsících (březen-květen). Současná povětrnostní situace dobře odpovídá této klimatické vědě. Přes Pyrenejský poloostrov se přesouvá hluboká příkopová propadlina, která kape do Tyrenejského moře. Do čtvrtka se vytvoří polosamostatný systém nízkého tlaku vzduchu, který bude pomalu slábnout a postupovat k východu. Za této situace se částečně polární vzduchové hmoty dostanou i na severní stranu Alp - hranice sněžení, pokud by sněžilo, by ve čtvrtek sotva přesáhla 1000 metrů. Na jižní straně Alp se k Alpám dostanou subtropické, vlhké vzduchové hmoty a sněžit bude jen nad 2000 metrů. Množství sněhu je značné až katastrofální. Podél italsko-švýcarské hranice, která je centrem srážek, mají do pátečního rána ve vysokých nadmořských výškách napadnout více než 2 metry čerstvého sněhu (možná bychom měli přehodnotit intervalový rozsah našeho PG počasí). V souladu s tím by srážky mohly během 2 dnů dosáhnout až 300 milimetrů a my můžeme jen doufat, že vše bezpečně odteče. V pátek se srážky soustředí na východní Alpy a přelijí se přes hlavní alpský hřeben na sever. V západních Alpách bude malé okno dobrého počasí, než od západu dorazí další přílivová vlna a přinese další srážky. Prozatím tedy není šance na vysokohorské lyžařské túry, ale možná se sněhové podmínky ve vysokých nadmořských výškách ve východních Alpách opět zlepší.
