Rychle stoupá také teplota oceánů. V období od ledna do října 2014 byly oceány téměř o půl stupně teplejší než průměr referenčního období 1961-90, a tedy teplejší než v kterémkoli jiném roce v zaznamenané historii. S rostoucí teplotou se zvyšuje i hladina moří, částečně v důsledku tepelné roztažnosti vody a částečně v důsledku tání ledovců.
Led a ledovce
Obsah mořského ledu v Arktidě v létě klesl na šestou nejnižší úroveň od počátku měření a pokračoval trend zmenšování pozorovaný v posledních letech. Lineární trend od roku 1979 do roku 2014 ukazuje pokles plochy ledu o 13,3 % za dekádu v měsíci září (kdy je dosaženo ročního minima) ve srovnání s polovinou období 1981-2010.
V Antarktidě bylo naopak dosaženo nového zářijového maxima a pokračuje mírně pozitivní trend (1,3 % za dekádu). Není jasné, z čeho tento nárůst pramení. Mezi možná vysvětlení patří posílení driftu na západ kolem Antarktidy a/nebo skutečnost, že se snižuje slanost moře v důsledku přílivu sladké vody (vzniklé táním ledovcových šelfů), což podporuje zamrzání.
Pro alpské ledovce byl hydrologický rok (od 1. října do 30. září následujícího roku) v roce 2014 smíšený. Zatímco nízko položené ledovce opět ztrácely hmotu, některé menší, vysoko položené ledovce, jejichž jazyky již ustoupily z údolí, dokázaly v některých případech hmotu nabrat. Hmotnostní bilance ledovce udává, kolik hmoty za rok v průměru na ploše ledovce zmizí nebo přibude. Některé malé taurské ledovce zaznamenaly v roce 2014 mírně kladnou bilanci, například Stubacher Sonnblickkees, Kleinfließkees a Mullwitzkees. Vernagtferner v Ötztalských Alpách je poprvé po 30 letech víceméně vyrovnaný, zatímco přímo sousedící Kesselwandferner je jednoznačně kladný. Kesselwandferner již ustoupil dále směrem vzhůru a je menší, a proto citlivější.
Je sice teplý rok, ale alpské léto bylo také poměrně deštivé a letní sněhové srážky ve vysokých nadmořských výškách výrazně zpomalily tání ledu na ledovcích. Kladná bilance, nebo spíše méně záporná bilance ve srovnání s předchozími roky, je výsledkem vydatných zimních sněhových srážek, přinejmenším na jihu, a vlhkého léta, přičemž rozhodujícím faktorem bylo pravděpodobně druhé jmenované období.
