"Někdy, když vidím počasí',
mám násilnické představy a víla počasí
byla' první obětí mé agrese,
ačkoliv vím: K čemu to je,
jestli ji chytíte za slovo a donutíte ji
skočit v bikinách do Severního moře."
- Mudrci, Jetzt ist Sommer Každý asi na vlastní kůži zažil, že předpovědi počasí se nedá vždycky věřit. Kloužete se na zledovatělých svazích s lyžemi s obráceným sklonem, protože předpověď čerstvého sněhu se nenaplnila, nebo uvíznete na slalomových lyžích, když najednou sněží mnohem víc, než se předpovídalo. Abyste si mohli vysvětlit nesprávné předpovědi, nebo dokonce abyste si udělali představu o počasí pro svou příští cestu na sníh, je užitečné znát alespoň základy toho, jak předpovědi vznikají. předpovědi počasí jsou založeny na údajích vyplivnutých numerickými modely. Televizní meteorologická víla nám tyto údaje předkládá ve snadno stravitelných soustech, jako malé ikony slunce nebo mraků před modrým rámečkem. Mezi předpovědí počasí a surovými daty z modelů jsou mapy počasí: výsledky modelových výpočtů jsou zobrazeny graficky, rozdělené na různé meteorologické parametry. Velké množství takových map je volně k dispozici na internetu a umožňuje i frustrovaným freeriderům sestavit si vlastní předpověď počasí.
Přehled celkové povětrnostní situace
Pro získání prvotního přehledu o celkové povětrnostní situaci je nejlepší nahlédnout do geopotenciálních map pro vysoké stupně. Zde je pomocí izolinií znázorněna výška určité tlakové výše, například 500 hPa. V oblastech s nízkým geopotenciálem je také nízký tlak - oblasti nízkého tlaku a středy vysokého tlaku jsou jasně viditelné, lze vidět velkoplošné proudění a odhadnout průběh počasí na několik následujících dní. Níže uvedená mapa zobrazuje evropskou část amerického modelu GFS. Černě jsou vyneseny výšky tlakové hladiny 500 hPa - geopotenciál. Přízemní tlak je rovněž znázorněn bíle. Barevná škála poskytuje další hrubé údaje: Modrá/fialová - nízký tlak, žlutá/oranžová - vysoký tlak.
Příkopy a klíny
Po identifikaci tlakových níží a klínů (oblastí nízkého a vysokého tlaku) nám mapy vlhkosti vzduchu mohou napovědět, jaký význam mají pro vývoj počasí. Zhruba řečeno, více vlhkosti v systému znamená také více srážek. Polohu jednotlivých front lze určit podle vlhkosti, ale chce to trochu cviku. S orientací mohou pomoci pozemní mapy, například mapy německé meteorologické služby nebo UKMO, ve kterých jsou fronty již vyznačeny.
Ekvivalentní potenciální teplota / hodnoty theta-e
Dalším užitečným parametrem je ekvivalentní potenciální teplota nebo tzv. hodnoty theta-e. Ty popisují teplotu a vlhkost vzduchu v dané vzduchové hmotě a příslušné mapy lze obvykle interpretovat poměrně intuitivně v závislosti na barevném schématu. Nízké ekvivalentní potenciální teploty (modrá, fialová) označují studený vzduch a naznačují jeho vlhkost. Hranice vzduchových hmot a s nimi spojené změny počasí a fronty jsou také snadno rozpoznatelné. Pro sněhové nadšence je asi nejzajímavější, že sněhovou čáru lze často lépe odhadnout pomocí hodnot theta-e než pomocí čistě teplotních údajů, které nezohledňují vlhkost. Při teplotě theta-e 12 stupňů sněží na úrovni moře, při 24 stupních v tisíci metrech, při 36 stupních ve výšce 2000 metrů atd. Jako příklad je zde opět část GFS Europe, barevná škála nám ukazuje ekvivalentní potenciální teplotu ve stupních Celsia, bílé čáry přízemní tlak.
Srážkové mapy
Nakonec tu máme samozřejmě srážkové mapy. Ty se vždy vztahují k předchozímu období, obvykle jako úhrn za 6 hodin. Srážky je obecně obtížné předpovídat, protože jsou způsobeny nelineárními procesy a lze je jen špatně parametrizovat. Velké nejistoty vznikají zejména v horách kvůli špatnému topografickému rozlišení většiny modelů. Alpy se obvykle aproximují jako jednolitý horský masiv, který dosahuje výšky necelých 2 000 m a nemá žádná údolí, průsmyky ani podhůří. Pouze nejlepší modely nejmenšího měřítka berou v úvahu základní terénní struktury, jako je například Brennerský průsmyk. Zejména srážkové poměry jsou silně ovlivněny místní topografií a prostorově velmi omezenými procesy, a proto se automaticky generované předpovědi často značně rozcházejí, pokud jde o množství a trvání srážek. Dobrý prognostik zná místní podmínky a detailně zná fungování různých modelů. Dokáže vyhodnotit, kdy a jak ovlivňují počasí například nevyřešené efekty přetížení nebo svahové větrné systémy, a použít vhodné korekce modelových dat. K tomu, aby to bylo možné provést kvantitativně a přesně, je zapotřebí zkušeností a meteorologických znalostí, které dalece přesahují zde diskutované oblasti. Pokud se však budete pozorně dívat z okna a občas se podíváte na jednu nebo dvě mapy, rychle zjistíte, za jakých povětrnostních podmínek ve vaší oblasti obvykle hodně sněží a kdy bývá sucho. Tímto způsobem již nejste vydáni na milost a nemilost předpovědi počasí a můžete tomu přizpůsobit výběr lyží.
Další čtení?
Rozsáhlá sbírka předpovědních map z různých modelů:
www.wetterzentrale.de/topkartenwww.wetter3.dePodrobné vysvětlení použití meteorologických mapPro posouzení aktuálního počasí mohou být velmi užitečné satelitní a radarové snímky:
Satelitní snímky pro Alpy a EvropuSrážkový radar Valluga pro východní Švýcarsko, Vorarlbersko a Tyrolskohttp://wetterradar.lwz-vorarlberg.at/radar/index.htmlVelmi dobrá stránka s dalšími informacemi o meteorologických mapách, aktuálních meteorologických údajích a předpovědích:
www.meteoexploration.com
