Sněžení ochromilo letiště ve Frankfurtu, na dálnici v Hesensku se nahromadilo 100 aut, španělští horolezci si stěžují na neustálý déšť, Andorra se topí ve sněhu a ve východních Alpách se neděje vůbec nic, přestože ještě před pár dny byly i zde předpovídány masy sněhu. Co se děje?
Nízký tlakový systém Xaver byl příčinou sněžení a mrazu v Německu a některých částech Francie. Xaver se pohybuje podél výrazného rozhraní vzduchových hmot, které nás provází od víkendu a blokováno Xaverem se zatím jen velmi pomalu přesouvá k jihu. Na severní straně Xaveru napadlo značné množství sněhu, který doprovázely ledové teploty a silný vítr. V Normandii a na ostrovech v Lamanšském průlivu napadlo za poslední dva dny více sněhu než za posledních 30 let. Vzhledem k blízkosti Golfského proudu je jinak klima v oblasti spíše mírné a veřejný život se zastavil tváří v tvář metrovým závějím. Poté, co si Xaver chvíli užíval zasněžených palem podél Lamanšského průlivu, se přesunul na jih a nyní dorazil do oblasti Středozemního moře, vždy se studeným polárním vzduchem za hranicí vzduchových hmot ve svém zavazadle. Oblast vysokého tlaku vzduchu nad Atlantikem za ním žene studený vzduch. Xaver nyní navštěvuje Janovský záliv. Tam nachází teplý, vlhký vzduch a teplotní kontrasty (studený vzduch ve výšce, mírné teploty při zemi) se stupňují. V důsledku toho se rozvrstvení atmosféry stává nestabilnějším a vznikají přeháňky a bouřky. Xaver je nyní poměrně silný chlapík. Pokračuje ve své cestě a přesouvá se k východu.
Na začátku týdne některé modely ještě předpokládaly, že Xaver nabere severovýchodní směr a bude se silně pást na východě Alp. Na zadní straně přísušku by tento typ situace vedl k přetížení severu. Zatím se však zdá pravděpodobnější, že Xaver zůstane o něco jižněji, což by mělo mít za následek méně srážek. Přinejmenším východní Alpy však nezůstanou s prázdnou a pokud se o víkendu mraky protrhají, mělo by dojít k jedné nebo dvěma slunečným prašanovým otočkám. Vzhledem k velkým tlakovým rozdílům a proudění kolem Alp lze očekávat silný vítr, zejména zítra, ve čtvrtek (14. března).
Přesný dopad středomořských nížin na alpskou oblast je složité předpovědět, protože i malé změny v dráze cyklóny mohou znamenat rozdíl mezi megaúderem a slunečním svitem. Rovněž tlakové níže obvykle vznikají nebo zesilují v relativně krátkém čase a přesné místo cyklogenerelu je obtížné předem určit. Zatímco jižní svahy Alp jsou přetíženími postiženy poměrně spolehlivě, sever je zasažen pouze tehdy, pokud se tlaková níže pohybuje tak, že se s některými oblastmi popasuje letmo a způsobí přetížení v době, kdy se již vlastně vzdaluje. Severozápadní systémy, které mají pro severní Alpy větší význam, se často vyznačují oblastmi nízkého tlaku, které trvají déle a opakovaně posílají fronty do alpské oblasti. Ty tam pak dorazí na poměrně velkém území. Posuny o několik set kilometrů zajišťují, že například v Salcbursku napadne o 10 cm více sněhu než ve východním Švýcarsku, ale nemění počasí úplně, jako je tomu často v případě italských nížin. V neděli nastoupí silné jihozápadní proudění, severní fén se změní v jižní fén a kolega Orakel se možná vyjádří k jižním svahům Alp. Z dlouhodobějšího hlediska to vypadá, že počasí zůstane neklidné. Jaro zřejmě zůstane poněkud zimní, alespoň na horách.
