Dionýsos, bůh vína, smyslných rozkoší a plodnosti, symbol nesmrtelnosti - Spartakus, odvážný vůdce povstání otroků - thrácké postavy z řecké mytologie a z Asterixových sešitů mého dětství mě pronásledují ve snech...."Nastráwe" - "Na zdraví" Přehnali jsme to včera večer s výborným mělnickým vínem, nebo nás mladá freeridová Maya okouzlila svými červenobílými stužkami pro štěstí na březnový svátek?
Opilí a unavení jsme včera po rozlučkové večeři padli do postele... Obrazy posledních dnů v třpytivém bulharském sněhu pod jižním sluncem, cestování pohostinnou zemí, dravé firnové svahy a divoké sjezdy balkánskými lesy a kuloáry...
Z Curychu do pohoří Rila na Govedarci
Ivo a Vasko nás na letišti v Sofii vítají vřelým "Dobár den - Dobré odpoledne". Sofie - už ten název zní přátelsky, středomořsky a slibuje příjemnou lyžařskou dovolenou na Balkáně. Při přistání přelétáme nad prvními zasněženými vrcholky pohoří Vitoša, které začíná hned za Sofií. Navzdory suché zimě to už vypadá na sníh... ale my chceme jet dál na jih, do pohoří Rila, Maliovitsa a Bankso, které jsou v zimě opuštěné. Silnice tady v průmyslovém městě Samokov jsou od počátku tání rozblácené. Jsme asi 100 kilometrů jižně od Sofie, když se valíme směrem k vlekům lyžařského střediska Borovets. Na konci dlouhé uliční vesnice Govedartsi nás uprostřed zasněžených hor a lesů čeká útulný, teplý hotel.
Koblížkový salát se sýrem feta, spoustou rajčat a okurky, zapíjený všudypřítomnou rakijí, kterou Bulhaři pijí přímo ze sklenic s vodou, nám pomáhá usnout první noc u pravnuků Thráků.
Govedartsi - vrchol Maliovitsa (2729 m)
Svahy malého rodinného lyžařského střediska Maliovitsa leží ještě v poklidném ranním stínu, když na lyžích projíždíme vstupní branou do národního parku Rila. Sergej a Filip, oba Ivovi přátelé, přijeli včera večer ze Sofie a rádi nás seznamují se svými oblíbenými lyžařskými túrami. Filip nám později na starodávných lyžích s lanovým vázáním ukáže, jak si poradí s deskovým prašanem. Na chatě Maliovitsa už panuje atmosféra odjezdu - odvážní turisté se vydávají pěšky bez sněhových pneumatik a lyží na cestu na všechny vrcholy. Skalnatá severní stěna Maliovitsy je ještě schovaná v posledních mracích ze včerejška. Po několika strmých schodech s působivými výhledy se dostáváme do sedla s výhledem na Rilský klášter a obdivujeme nekonečné jehličnaté lesy národního parku. Pohodlně plochý vrcholový hřeben není s mačkami na botách nijak obtížný a krátce po poledni jsme na našem prvním bulharském lyžařském vrcholu a rozhlížíme se po moři ideálně nakloněných svahů a horských vrcholů až do Řecka a Makedonie.
Závodník v přiléhavém obleku?
Ne, jen pruhované kalhoty kvůli postavě, všechny ostatní doplňky ve sportovní tašce a jednoduché turistické boty s černými ponožkami stačí sluníčkáři k tomu, aby se ve výšce 2500 metrů pohyboval. Ten muž je skutečný, žádný přízrak z láhve Rhakia - Martina si může sáhnout na jeho opálenou a koženou kůži. Vlídně nám blahopřeje k dosažení vrcholu ve svém lehkém oblečení, vyfotíme se a pak vykročí dál vstříc slunci. Sluníčko dělá radost a rozproudí hormony - i my chceme najít štěstí při prvních těžkých obloucích na balkánském sněhu. Děje se to rychle, štěstí a radost se dostavují, když se otáčíme a plujeme po větrem ošlehaném sněhu a posledním prašanu. Prachový sníh? Ivo zná žlab, který musíme bezpodmínečně sjet, plný sněhu hluboko do června. Rychle se dostáváme na vrchol sedla, svahy na jihu se na slunci třpytí jako stříbro. Vypadá to pikantně, ale na to, abychom se vydali na jih, je teď příliš teplo. Severní strana s prašanem se nám líbí mnohem víc, a tak se znovu zastavujeme jen u chaty Malovitsa, abychom si vynahradili ztracené minerálky místním záhorským pivem.
V ledovém kanálu ke středisku horské služby
Stejně jako tenkrát Willi Bogner a James Bond v ledovém kanálu vyřezáváme turistickou stezku k lyžařské stanici. Takové kapříky zjevně četní nedělní chodci neznají a my si musíme dávat pozor, abychom se nedotkli některého z malých pejsků, kteří si tu se svými pány ze Sofie užívají čerstvého zimního vzduchu. Pro případ nouze je tu velmi dobře vybavené středisko horské služby. Bulhaři své hory milují a oceňují relaxaci v přírodě jen pár hodin jízdy od Sofie.
