Jednou z nejlepších věcí na Hakubě je, že mnohé z největších a nejestetičtějších tratí jsou z města dobře viditelné. Každé slunečné ráno může člověk prohlédnout okolní terén a hledat známky nestability pro nadcházející den. Při tom obvykle sníme o tom, jak na mnoha z těchto lajn zatáčíme. Jihovýchodní stěna Shakushi a její hřbety upoutají pozornost velmi rychle, ačkoli vhodná příležitost dostat se na tuto stěnu nám uniká už léta. Koncem března se konečně naskytla příležitost.Jihovýchodní stěna Shakushi vidí bezprostředně přímé ranní slunce, takže brzký start je nezbytný. Začali jsme stahovat kůži ve tři hodiny ráno s tím, že kolem desáté hodiny dopoledne se tam vypravíme. Dřít se hodiny ve tmě může být depresivní, ale jakmile začne vycházet slunce, je to všechno zapomenuto.
Jednou z největších výzev v této stěně je, že hřeben je chráněn převislými římsami. Chvíli nám to trvalo, ale podařilo se nám najít jeden zlom v římse, kam jsme se mohli vplížit.
Vstup byl strmý a zavazující. Z vrcholu jsme měli perfektní kukuřici, ale prvních pár zatáček bylo přesto vzrušujících.
