V polovině května se freerideři vydali do Laponska na dalekém severu, aby si 200 kilometrů za polárním kruhem užili poslední prašanové dny sezóny 2010. Takový byl plán, ale místo toho zažili v Riksgränsenu nejsilnější tání sněhu za mnoho let. Ale ani to jim nemohlo zabránit v tom, aby si vylezli na Nordalsfjäll, zajezdili si na heliski v půlnočním slunci a samozřejmě prozkoumali terén mimo sjezdovky v oblasti Riksgränsenfjället!
Během 130 km dlouhé cesty autobusem z letiště v Kiruně do Riksgränsenu jsme si stihli popovídat s řidičem autobusu z Kiruny. Řekl nám, že teplota je v současné době asi +10 °C nad normálem. V Kiruně byly k vidění pouze kusy sněhu. To není dobré znamení pro týdenní freeride v Riksgränsenu...
Z našeho bytu se nám pak naskytl úchvatný pohled na obrovské zamrzlé jezero pod námi a okolní zasněžené hory. Po ujetí více než 2 000 km jsme konečně dorazili do Riksgränsenu!
Extrémní tání sněhu a zrádná lavinová situace
Prodleně jsme začali shromažďovat informace o aktuální situaci ve freeridu. Byl vydán 2. stupeň lavinové výstrahy, ale přítomný horský vůdce Andreas nám vysvětlil, že to platí pouze pro lyžařský areál a že všechny oblasti mimo lyžařský areál by měly být hodnoceny jako 4.-5. stupeň lavinové výstrahy kvůli silnému promočení sněhové pokrývky. Dále nám sdělil, že v současné době dochází k neobvyklému nárůstu teplot během dvou dnů. Tato informace rázně ukončila naše sny o jarním prašanu na dalekém severu.
Teplota skutečně během jednoho dne stoupla o více než +15 °C. Ani v noci se téměř neochladilo, což mělo za následek mimořádně silné tání sněhu. To způsobilo, že se pod sněhovou pokrývkou tvořily proudy tající vody a v rovinatějším terénu se vytvářely vodní kapsy, které představovaly vysoké riziko propadu. Zaplavení dolní stanice lanovky navíc poškodilo její elektrický systém, takže ji stejně nebylo možné dva dny provozovat. Náklady na skipasy na oba dny byly laskavě vráceny v plné výši.
Ale to nestačilo. Krátce po našem příjezdu byla také zaplavena silnice do Riksgränsenu a celý den nefungovala ani telefonní síť a internet.
Těmito prvními dojmy a několika švédskými pivy jsme zahájili naše dobrodružství v Riksgränsenu.
Freeride na Riksgränsenfjället
Obrovské tání sněhu a zrušení lanovky nám nezabránilo v lyžování. Místo toho jsme vytáhli lyže a vydali se po sjezdovce do horní části lyžařského areálu. Místní horský vůdce Mattias nám při výstupu ukázal okolí. Areál pro skialpinismus a heliski je dobře viditelný.
Přibližně po 1,5 hodině výstupu jsme dorazili na nejvyšší bod Rikgränsenfjället (909 m n. m.). Odtud začínají všechny freeridové sjezdovky, na které se lze dostat lanovkami. Terén nabízí něco pro každého freeridera: široké svahy, strmé schody a skály. Sjezdovky na Riksgränsen jsou v horní části mírné s několika strmými schody, které vybízejí k pádu. V dolní části se terén stává znatelně strmějším a skály vyšší. Svahy v Börjnfellu jsou v horní části trvale strmé a protkané útesy. Bohužel nebylo dostatek sněhu na jejich lyžování a prozkoumání. Sjezdy na Katterjakk jsou široké otevřené rovinaté svahy.
Můžete se tu odreagovat na několik dní a vydělat si na to. Po několika sjezdech mimo sjezdovky a úvodní orientaci jsme se rozhodli prozkoumat zbytek backcountry a vystoupali jsme na Nordalsfjäll.
Nordalsfjäll, hora skandinávského mistrovství ve sjezdu na velkých horách
Stezka vyšlapaná účastníky Skandinávského mistrovství ve vysokohorské turistice (SBMC) nás vedla asi 150 metrů strmým terénem na Nordalsfjäll (1 051 m n. m.). Jakmile se ocitneme na vrcholu, naskytne se nám fantastický výhled na okolní hory. Je odtud vidět zaledněné hory Norska a Švédska. Pokud je dostatek sněhu, můžete na lyžích dojet až k norskému fjordu, který je odtud vidět.
Extrémní nárůst teplot měl obrovský vliv i na skandinávské mistrovství ve vysokohorské turistice, které se zde konalo. Sněhovou pokrývku na Nordalsfjäll, která byla už tak silně destabilizovaná vedrem, vystřídala mlha a déšť. To vedlo ke zrušení prvního kvalifikačního dne. Letošního ročníku se zúčastnilo přibližně 140 freeriderů v kategoriích Alpine Men, Alpine Women, Telemark a Snowboard. Jedna kvalifikační jízda se uskutečnila na severním svahu Nordalsfjäll. Mohli jsme sledovat několik působivých jízd jezdců ve velmi strmém terénu s desetimetrovými skoky z útesů. Protože se situace s počasím nezlepšila, soutěž se druhý den konala pouze pro telemarkisty a snowboardisty.
Vzhledem k některým 'rybím ústům' jsme se rozhodli pro relativně mírné sjezdové tratě z Nordalsfjäll. Jednou jsme lyžovali na severní straně a podruhé na východní straně. Jsme přesvědčeni, že při dobrých sněhových podmínkách se z Nordalsfjäll dají udělat ještě další skvělé sjezdy. Zejména sjezdovky na severní straně se dají zařadit do kategorie od extrémních po snadné. Sjezdy se sklonem přes 40-45° jsou zde rozhodně možné. Pokud jste stejně nebojácní jako účastníci SBMC a zařadíte do trati skoky z útesů, pak je adrenalin zaručen!
S lyžemi lze vyjet i na další okolní hory, jako je Vassitjokka. Počasí však nedovolilo žádné túry do vnitrozemí. Lezení pod vlastní parou vás sice ochrání před nechvalně známým "heli-břichem", ale takový let helikoptérou má tady v Laponsku své kouzlo...