Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Znalosti z hor

Studie | SLF - Jak se změnil počet obětí lavin za posledních 80 let?

Nezajištěný terén se v posledních desetiletích stal významnějším než zajištěný terén.

02. 11. 2016
SLF
Analýza údajů o obětech lavin ve Švýcarsku ukazuje: Počet obětí v zajištěném terénu se za posledních 80 let výrazně snížil. Ve volném terénu po vrcholu v 80. letech 20. století klesl a od té doby zůstává relativně konstantní - navzdory většímu počtu vyznavačů sněhových sportů mimo sjezdovky.

Sportování mimo sjezdovky zažívá boom. Mnoho skialpinistů a freeriderů bude příští zimu opět vyrážet do terénu. Přibývá proto obětí lavin? Ve snaze odpovědět na tuto otázku analyzoval SLF smrtelné lavinové nehody, které jsou od roku 1936 archivovány v lavinové databázi institutu.

Významně méně obětí v zajištěném terénu

Za 80 let od roku 1936/37 zahynulo ve švýcarských Alpách a v pohoří Jura téměř 2 000 lidí ve více než 1 000 lavinách. V zabezpečených oblastech - na silnicích a železničních tratích, v osadách a na lyžařských svazích - počet obětí v posledních desetiletích výrazně klesl. Zatímco na konci 40. let 20. století v těchto oblastech umíralo v lavinách v průměru 15 osob ročně, v roce 2010 to byla méně než 1 osoba ročně. Většina těchto lavin se spustila samovolně a téměř polovina obětí na dopravních cestách a lyžařských svazích byla pracovním úrazem. Velké investice do lavinové ochrany, lepší mapy nebezpečí, úspěšné uzavírky, evakuace nebo umělé spouštění lavin pravděpodobně významně přispěly k tomu, že dnes v zabezpečených oblastech umírá v lavinách mnohem méně lidí než v minulosti.

Méně obětí lavin i přes větší počet vyznavačů sněhových sportů mimo sjezdovky

Zcela jiný obrázek se naskytne při analýze počtu obětí lavin ve volném terénu mimo obytné oblasti, dopravní trasy nebo sjezdovky. Za posledních 80 let se nehody ve volném terénu téměř vždy týkaly osob, které v době nehody lyžovaly, jezdily na snowboardu, sněžnicích nebo mimo sjezdovky ve svém volném čase. V naprosté většině případů oběti samy spustily laviny. Zatímco patnáctiletý průměr na počátku 50. let 20. století byl v některých případech ještě nižší než deset obětí ročně, v 60. a 70. letech 20. století prudce vzrostl a v 80. letech dosáhl smutného rekordu téměř 27 obětí lavin ročně. K prudkému nárůstu počtu obětí ve volném terénu došlo ve fázi, kdy se silně rozvíjela zimní turistika, vzkvétala výstavba lyžařských středisek a zvyšovala se mobilita obyvatelstva. Přestože počet rekreačních lyžařů mimo zabezpečené oblasti nadále rostl, počet obětí v 90. letech 20. století klesl (v průměru 20 obětí ročně ve Švýcarsku). K těmto pozitivním číslům pravděpodobně přispěla zvýšená preventivní činnost (např. lavinové kurzy pro průvodce SAC a J+S), lepší informovanost o lavinové situaci a stále rozšířenější používání lavinového záchranného vybavení (lavinové vysílačky, sondy, lopaty).

Podobné trendy v ostatních alpských zemích

Statistiky lavinových nehod jsou k dispozici pro všechny alpské země od roku 1970. V alpských zemích zemřelo v lavinách v průměru 100 lidí ročně, i když i tato čísla každoročně značně kolísají. Počet obětí v jednotlivých zemích je často podobný: ve Švýcarsku a sousedních zemích často dochází k obzvláště velkému (nebo naopak obzvláště malému) počtu úmrtí v lavinách ve stejných letech. Také dlouhodobé trendy jsou velmi podobné jako ve Švýcarsku: v zajištěném terénu počet obětí výrazně klesl, zatímco v otevřeném terénu po vrcholu v 80. letech 20. století klesl a od té doby zůstává relativně konstantní. Zdá se tedy, že zvýšená lavinová prevence a informovanost přináší své ovoce i v ostatních alpských zemích.

Vyhnutí se nehodám

V posledních desetiletích se většina lavinových nehod týkala rekreačních sportovců mimo zabezpečené oblasti. Protože každá lavinová nehoda může mít pro účastníky vážné následky, je nejvyšší prioritou nehodám pokud možno předcházet. Rekreační sportovci, kteří se chtějí vydat mimo sjezdovky, by se proto měli trénovat, aby se naučili správnému chování mimo sjezdovky a rozpoznali nebezpečná místa pomocí lavinových znalostí, informovat se o aktuálním lavinovém nebezpečí a mít s sebou vždy lavinové nouzové vybavení, tj. alespoň lavinový vysílač, lopatu a přilbu.

Text je dílem Franka Techela, SLF.

Poznámka redakce: kompletní studie, která vznikla ve spolupráci s výstražnými službami dalších alpských zemí, je k dispozici zde ve formátu pdf: Techel a kol. 2016: Smrtelné úrazy v lavinách v evropských Alpách: dlouhodobé trendy a statistiky

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře