Pro každou stanici a roční období byly analyzovány následující parametry: maximální výška sněhu a čas maximální výšky sněhu, první sněžení (=datum prvního dne fáze se souvislou sněhovou pokrývkou), tání sněhu (=datum prvního dne bez sněhové pokrývky po delší fázi se sněhem), trvání sněhové pokrývky a počet dnů s výškou sněhu nad různými hraničními hodnotami (1, 20, 50, 100 cm). V každém případě byl uvažován celý rok, od 1. září do 31. srpna následujícího roku.
Čas první sněhové pokrývky se posunul dozadu na všech 11 stanicích, ale pouze na 4 z nich statisticky významně, a to o 3,1 až 4 dny za dekádu (+- 0,2 dne). Čas zúžení se posunul výrazněji a změna je statisticky významná na všech stanicích. V průměru na 11 stanicích došlo ke ztrátě sněhové pokrývky o 5,8 dne dříve za dekádu. V současné době připadá datum první sněhové pokrývky na nejníže položené stanici (Airolo, 1139 m n. m.) v průměru na 7. prosince, na nejvýše položené stanici (Weissfluhjoch, 2540 m n. m.) na 25. října. V roce 1970 to bylo 22. listopadu a 15. října. Nejnižší stanice se uzavírá kolem 16. března (1970: 15. dubna), nejvyšší kolem 25. června (1970: 20. července).
Maximální výška sněhu se snížila na všech stanicích (výrazně na 7 z nich) bez ohledu na nadmořskou výšku nebo zeměpisnou polohu stanic. V závislosti na stanici se pokles pohyboval mezi 3,9 a 10,6 % za desetiletí. Datum maximální výšky sněhu se posunulo dopředu (výjimka: stanice Davos) a počet dní se sněhovou pokrývkou se snížil pro všechny prahové hodnoty výšky sněhu.
Jiné studie již mnohokrát prokázaly, že se výška sněhu a délka trvání sněhové pokrývky na mnoha místech snižují, ale na rozdíl od zde diskutované studie obvykle jen u relativně nízko položených stanic a pouze s ohledem na zimní období (obvykle kolem prosince až března), což někdy vyvolávalo dojem, že na zasněžených, vysoko položených stanicích došlo k malým změnám. Tato studie to vyvrací a ukazuje, že i na vysoko položených stanicích se to velmi projevuje.
Studie:
