Zima 2014/15 se vyznačovala mimořádně malým množstvím sněhu na začátku zimy a tomu odpovídající podprůměrnou výškou sněhu. Za celou zimu byly výšky sněhu jen mírně nadprůměrné v nadmořské výšce nad 2200 metrů a nadprůměrné na jižních svazích Alp. Tyto výrazné rozdíly ve výšce sněhu v závislosti na nadmořské výšce byly způsobeny nadprůměrnými teplotami, které opakovaně rozpouštěly sníh ve středních a nízkých nadmořských výškách. S výjimkou února byly všechny měsíce od listopadu do března příliš teplé a začátek zimy byl v některých případech rekordně teplý. Navzdory nadměrně teplé zimě se velké části Centrální plošiny a Jury díky příznivé kombinaci chladu a srážek dočkaly průměrného počtu sněhových dnů. Nárůst sněhové pokrývky byl slabý ve vnitřních Alpách, ale občas i na severních svazích Alp, zatímco na jižních svazích Alp byl mnohem stabilnější. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem byla minulá zima nebezpečnější. Stupeň nebezpečí 3 (značný) byl předpovídán více než obvykle, stupeň 2 (mírný) méně. Dvě velké lavinové nehody vedly k celkově nadprůměrnému počtu smrtelných lavinových nehod. Do 15. dubna zahynulo v lavinách 32 lidí.
Kompletní, velmi obsáhlý a zajímavě zpracovaný přehled sezóny SLF si můžete stáhnout také ve formátu pdf. Níže uvádíme nejdůležitější klíčové údaje.
Typické aspekty zimy 2014/15
Slabá sněhová pokrývka ve vnitřních Alpách, ale ojediněle i na severních svazích Alp
Díky velmi mírným teplotám až do Vánoc začala zima z hlediska lavinového nebezpečí vlastně příznivě. Protože však bylo sněhu velmi málo, vytvořila se slabá vrstva starého sněhu a podobně jako v zimě 2013/14 převládala ve vnitřních alpských oblastech Valais a Graubünden od přelomu roku v zimě 2014/15 slabá struktura sněhové pokrývky, přičemž nejslabší sněhová pokrývka byla pozorována v jižním Valais. Občas však slabé vrstvy působily i ve starém sněhu na severních svazích Alp, což je pro tuto oblast poměrně netypické a vedlo zde k několika lavinovým nehodám. Kritické byly nejen slabé, vybudované vrstvy z počátku zimy v základně, ale také sněhem pokrytá povrchová krusta ve střední části sněhové pokrývky.
Stabilní sněhová pokrývka na jižním alpském svahu
Stejně jako v předchozí zimě byla i v zimě 2014/15 na jižním alpském svahu zaznamenána převážně příznivě vybudovaná sněhová pokrývka. Přestože výška sněhové pokrývky nebyla tak extrémní jako v zimě 2013/14, stabilní sněhová pokrývka se i tak mohla vytvořit od oblasti Simplonu až po jižní Goms a centrální jižní svahy Alp.
Dostatek sněhu na Centrální plošině a v Juře
Zima začala 6. listopadu množstvím čerstvého sněhu v celých švýcarských Alpách, např. 56 cm v Göschenenu, UR. To zůstalo na většině stanic největší sněhovou nadílkou této zimy. Takové množství sněhu však vydrželo jen krátce, protože masivní přebytek tepla na začátku zimy způsobil, že do výšky přibližně 2000 m n. m. téměř nesněžilo. Teprve studená fronta na konci prosince vedla k dalšímu sněžení, které pokrylo zejména Centrální náhorní plošinu velkým množstvím sněhu. Vzhledem k nedostatku sněhové pokrývky na počátku zimy v alpských údolích to nakrátko vedlo k paradoxní situaci, že například 31. prosince bylo v Curychu a St. Gallenu naměřeno více sněhu (38, resp. 56 cm) než v Davosu a St. Moritzu (32, resp. 13 cm). Tento sníh však při rekordně mírných teplotách opět rychle roztál, než několik severozápadních směrů přineslo od poloviny ledna opět sníh na Centrální náhorní plošinu a tentokrát zejména do Jury. Díky následnému malému ochlazení se i tato sněhová pokrývka udržela na Centrální plošině více než 20 dní.
Klimatologická klasifikace
Podle údajů MeteoSwiss byly měsíce listopad až březen s výjimkou února všechny příliš teplé a začátek zimy byl v některých případech rekordně teplý. Výška sněhové pokrývky na severní straně Alp byla minulou zimu pouze průměrná, a to v nadmořské výšce kolem 2200 metrů. To bylo způsobeno především vysokými teplotami v listopadu a prosinci, které na začátku zimy zabránily vytvoření sněhové pokrývky pod touto nadmořskou výškou. Na jižní straně Alp byla sněhová pokrývka nad touto nadmořskou výškou díky velkému množství srážek ještě silnější než průměr. Pod 2 000 m n. m. však byla výška sněhové pokrývky v důsledku příliš teplé zimy v celém Švýcarsku zřetelně podprůměrná, i když v některých regionech bylo krátkodobě dosaženo normálních hodnot. Díky souhře chladu a srážek v pravý čas byl počet sněhových dní na Centrální plošině a v Juře navzdory teplé zimě na některých místech dokonce normální. V údolních nadmořských výškách velkých lyžařských středisek (1500 až 1800 m) nebyl v celém Švýcarsku během vánočního období žádný sníh nebo jen velmi málo, což bylo naposledy zaznamenáno v zimě 1989/90. Sněhová pokrývka byla v celém Švýcarsku velmi nízká. Při pohledu na průměrnou výšku sněhu za celý prosinec je zřejmé, že mnohá z těchto středisek ve středním a východním Švýcarsku ještě nikdy nezažila tak chudý prosinec na sníh. Na jižní straně Alp a v Engadinu bylo dokonce nutné čekat až do poloviny ledna, než konečně pod 1800 m n. m. zavládla souvislá sněhová pokrývka. To je v ostrém kontrastu s minulou zimou (2013/14), kdy v Bosco Gurin nebo Maloja v tuto dobu leželo již 150 cm sněhu.
Lavinové nebezpečí
V zimě 2014/15 bylo lavinové nebezpečí vyhodnoceno následovně (hodnoty v závorkách: Průměr za posledních 17 let, prosinec až duben, viz obrázek 1): Stupeň nebezpečí 1 (nízký): 20 % (17 %), stupeň nebezpečí 2 (mírný): Stupeň nebezpečí 3 (významný): 39 % (47 %): Stupeň nebezpečí 4 (významný): 1 % (2 %), stupeň nebezpečí 5 (velmi významný): 0 % (0,2 %).
Rozložení předpovězených stupňů nebezpečí v zimě 2014/2015 se lišilo od dlouhodobého průměru, zejména u stupňů nebezpečí 2 (mírný) a 3 (značný): stupeň nebezpečí 2 (mírný) byl předpovídán méně často, zatímco stupeň nebezpečí 3 (značný) byl předpovídán častěji než průměr za posledních 17 let. Ve večerním hodnocení byl v 6 dnech předpovězen 4. stupeň nebezpečí (velký). Ve dvou dnech byl v ranním vydání bulletinu (8:00) změněn odhad nebezpečí na stupeň nebezpečí 4 (významný). Podobně jako v zimě 2013/14 přetrvávala i tuto zimu ve vnitřních alpských oblastech Valais a Graubünden dlouho choulostivá lavinová situace. V období od 29. 12. 14 do 13. 2. 15 platilo na celém území značné lavinové nebezpečí (3. stupeň). Dny s malým lavinovým nebezpečím (stupeň 1) byly soustředěny na začátek prosince a druhou polovinu března. Na přelomu měsíce března a dubna však byla lavinová situace opět nejistá.
Lavinové nehody a škody na majetku
Počet všech hlášených lavinových nehod do 15. dubna byl mírně vyšší než průměr posledních let. Dvě lavinové nehody s velkým počtem obětí (31. ledna 2015, Vilan, GR, 5 obětí a 21. února 2015, Combe des Morts, VS, 4 oběti) však vedly k celkově nadprůměrnému počtu smrtelných lavinových nehod. Celkový počet smrtelných úrazů k 15. dubnu 2015 byl 32, což je výrazně nad dlouhodobým průměrem. Za celý hydrologický rok, který trvá do 30. září 2015, je průměrná hodnota 22 smrtelných lavin.
K 15. dubnu 2015 bylo SLF za zimu 2014/2015 nahlášeno 148 lavin, ve kterých zahynulo 231 osob. V lavinách bylo zraněno 31 osob a při 24 lavinových nehodách přišlo o život 32 osob. Při předpokládaném 2. stupni nebezpečí (mírném) zahynulo 11 osob, při 3. stupni (značném) 21 osob. Při každé z 21 nehod zemřela jedna osoba, při jedné nehodě (Vilan, 31. ledna 2015) 5 osob, při jedné nehodě (Combe des Morts, 21. února 2015) 4 osoby a při jedné nehodě (Pointes de Tsevalire, 12. dubna 2015) 2 osoby.
Oběťmi lavin se stali: Turistická oblast: 22 osob, Variantní oblast: 10 osob. K 8 nehodám s celkem 12 mrtvými došlo ve Valais, k 8 nehodám s celkem 12 mrtvými v Graubündenu, ke 3 nehodám s celkem 3 mrtvými v kantonu St. Gallen a také ke 3 nehodám s celkem 3 mrtvými v kantonu Bern. K jedné nehodě s usmrcením došlo v kantonu Nidwalden a v kantonu Uri. Při 27 lavinách došlo k hmotným škodám (na budovách, objektech, lese) nebo byly provedeny pátrací a záchranné akce (viz obr. 2).
.
Tento text se původně objevil na domovské stránce SLF.