Rakouská armáda v současné době cvičí létání se svými takzvanými Eurofightery. Jedná se o nechvalně proslulé stíhací letouny Typhoon od společnosti Eurofighter Jagdflugzeug GmbH, které pro armádu zakoupila Schüsselova vláda v "neprůhledném procesu doprovázeném pravděpodobně úplatky v celkové výši 100 milionů" (Wikipedia)
Letové manévry jsou naplánovány do 17. listopadu, během nichž má být dvakrát denně dosaženo nadzvukové rychlosti. Tyto lety měly původně probíhat v oblasti Salcburku, ale nyní byly kvůli sněhovým podmínkám přesunuty do nížin. "V Salcbursku, Tyrolsku, Vorarlbersku a Korutanech je tolik sněhu, že by sonický třesk mohl vyvolat laviny," cituje se major Martin Baierer z organizace pro dohled nad vzdušným prostorem. zpráva ORF.
Může zvuk spustit laviny?
Laviny obvykle vznikají buď samy od sebe, například v důsledku stále se zvyšujícího nánosu čerstvého sněhu při srážkách, nebo jsou vyvolány vnějšími silami na povrchu, například lyžaři nebo lavinovými výbuchy.
Studie SLF (Reuter, B, Schweizer, J, 2009. Spouštění lavin zvukem: mýtus a pravda. International Snow Science Workshop Davos, Processdings) se zabývá otázkou, zda laviny může spustit také hlasitý křik, letadla nebo dokonce sonický třesk:
Každý druh hluku vytváří ve vzduchu vlny, které se šíří rychlostí zvuku (cca 340 m/s). Zvukové vlny jsou podélné vlny, což znamená, že kmitají ve směru, ve kterém se šíří. (Když si představíme vlnění, obvykle myslíme na příčné vlny, které kmitají kolmo ke směru šíření). Zvukové vlny jsou vlny tlakové - vzduch o různé hustotě se pohybuje od zdroje zvuku k našim uším.
Působení síly na sněhovou pokrývku způsobené hlasitým křikem, hlukem letadel, sonickým třeskem a tlakovými vlnami vznikajícími při odstřelu lze fyzikálně popsat jako náraz a pronikání příslušných vln do sněhové pokrývky. (Naproti tomu působení lyžaře na povrch sněhu se obvykle aproximuje jako síla působící v blízkosti povrchu na pružný poloprostor. Poznámka: lyžař není vlna.)