Jízda na koni v Lombardii není pro obyvatele severních Alp zrovna každodenním potěšením. Představujeme zde 50 variant freeridu ve dvojjazyčném provedení.
Pro mnohé freeridery je i otázka, kde vlastně Lombardie leží, zodpověditelná pouze pomocí vyhledávače Google nebo atlasu. Skutečnost, že pro tento málo známý region vyšel freeridový průvodce, je pro většinu freeriderů v severních Alpách pravděpodobně překvapením. Freeridové terény jsou však velmi rozmanité, atraktivní a stojí za (poněkud delší) výlet.
Giuliano Bordoni a Paolo Marazzi představují hlavní freeridové varianty šesti lyžařských středisek: Livigno, Isolaccia, Bormio, Santa Caterina, Madesimo a Passo Tonale. Autoři představují varianty, které nevyžadují dlouhou túru ani náročné stoupání.
Uspořádání a prezentace knihy velmi připomíná "Freeride in Dolomiti", což lze vysvětlit tím, že vydavatel (Versante Sud) je stejný. Přehledové mapy vycházející z Open-Streetmap nebo Garmin jsou však použitelné pouze jako přehled: Vleky, některé názvy hor a silnice jsou vyznačeny na hrubě šrafovaných mapách, ale nic víc. Značené trasy jsou snadno rozpoznatelné, ale jejich průběh zůstává pro neznalce oblasti záhadou.
Obrázky ilustrující trasy naopak poskytují dobrý přehled a lze na nich rozpoznat, co prezentovaný sjezd nabízí. Je škoda, že většina freeridových snímků se hodí do osobního rodinného alba, ale na víc se nehodí.
Kategorizace a členění túr je známé z Průvodce Dolomity, vychází z francouzské stupnice Toponeige a je rychlé a přehledné.
Popisy tras jsou velmi stručné a většina čtenářů bude pravděpodobně chtít trochu více informací. Protože však většina túr není obtížná a v terénu se snadno hledá, nepředstavuje to zásadní problém.
Anglický překlad je zachován velmi jednoduchý, a proto je snadno srozumitelný.
Závěr
Autoři v předmluvě a shrnutí zdůrazňují, že tato kniha je prvním krokem k pochopení regionu pro freeridery. A přesně tak byste měli tuto knihu vnímat. Dobrý přehled a určitě pěkný vánoční dárek pro nadšené cestovatele. Pokud se dobře orientujete v mapách a máte oko na terén, pravděpodobně si většinu značených tras najdete sami. Bohužel se autoři nijak nezmiňují o problematice freeridu v Itálii ani v regionu. Podle našich informací to lze stále označit za napjaté a jako zahraniční freerider nevíte, zda vás v údolí přivítají s otevřenou náručí, nebo s pouty na rukou.