Fotosoutěž Click on the Mountain se již posedmé konala v polovině března 2015 na jižní straně Mont Blancu v italském Courmayueru. Letošní ročník soutěže charakterizovaly obtížné podmínky. Týmy se tím však nenechaly zbrzdit a na konci třídenní soutěže dodaly silné fotoknihy. S Lorenzem Riegem jako fotografem a Lukasem Zögernitzem jako lyžařem byli jako účastníci třetího týmu zastoupeni také dva členové redakce PowderGuide. Čtyři týmy složené z fotografa, dvou lyžařů vybraných fotografem, místního lyžaře a průvodce měly 72 hodin na pořízení fotografií v Courmayeuru a místním horském světě. Důraz byl přirozeně kladen na lyžařské a snowboardové snímky, ale požadovány byly také snímky krajiny a životního stylu, aby na konci vznikla vyvážená fotokniha s 20 fotografiemi. Týmy se většinou skládaly ze směsice lyžařů a snowboardistů a se Sebem Mayerem byl na startu také telemarkový lyžař. Také národnosti byly pestrou směsicí: kromě místních z Itálie (Simon Gruber, Matthias Fabro) byli mezi závodníky Francouzi (Kevin Guri, Seb Mayer), Rakušané (Flo Orley), Rus (Ivan Malakhov) a Argentinec (Niki Salecon). Díky lyžařskému středisku v Coumayeuru, lanovce Helbronner na masivu Mont Blancu a helikoptérovému dni měly týmy na výběr také širokou škálu terénů, od sjezdů na stromech až po exponované vysokohorské strmé žlaby.
Den 1 - hledání sněhu a viditelnosti
Při nízké oblačnosti, přeháňkách a s tím související špatné viditelnosti bylo hledání možných fotografických příležitostí v lyžařském středisku Courmayeur velmi obtížné. Navzdory velmi malému množství srážek nad hranicí stromů v předchozích dnech byly sněhové podmínky naprosto v pořádku. Čerstvý sníh, který napadl, byl však příliš těžký na záběry v tlustém prašanu na stromech a déšť až do výšky přes 2000 metrů odpovídajícím způsobem ztěžoval hledání vhodných míst. Ve strmějších žlabech však čerstvý sníh, který napadl, byl snadno sjízdný, a tak se náš tým pokusil o několik záběrů z tratí přes žlaby. Počasí nám však zavařilo. Přestože v okolních horách byla stále okna s použitelnou viditelností, ve vybrané stěně bohužel přetrvávala mlha. V důsledku toho byla výtěžnost lyžařských fotografií za první den poněkud mizivá. Vzhledem k tomu, že na další dny bylo předpovídáno lepší počasí, zaměřilo se mnoho týmů na snímky životního stylu i v den 1.
Den 2 - Zlepšené počasí, bouřky a lezení
Podle předpovědi se počasí druhý den soutěže výrazně zlepšilo. Větrné vlajky na vrcholu Mont Blancu však již naznačovaly, že není možné použít vrtulník ani lanovku na Punta Helbronner. Z tohoto důvodu se všechny týmy druhý den vrátily zpět do lyžařského areálu. Jelikož byly uzavřeny i dvě nejvýše položené gondoly v lyžařské oblasti, mnoho týmů se ocitlo na několika málo místech s dobrým sněhem. Pro většinu týmů byla výtěžnost lyžařských fotografií z prvního dne stále poměrně nízká, a tak byl tlak na to, aby konečně pořídily nějaké dobré snímky, přímo hmatatelný. Vzhledem k omezenému prostoru to pro mnoho jezdců znamenalo snažit se, aby jednotlivé oblouky vypadaly co nejlépe, pak krátce vyjet nahoru - a pak to zkusit znovu. To se mnoha týmům dařilo a tváře u večeře byly zjevně spokojenější než první den. Dva týmy také využily krásného dne k pořízení působivých záběrů západu slunce na západních svazích. Našemu týmu den nevyšel úplně podle plánu a po zdlouhavém sestupu v obtížném terénu po ledové krustě vytvořené deštěm jsme také propásli příležitost k záběru západu slunce, protože jediná trasa sestávala ze dvou slanění v žlabu vyplaveném lavinou.
Den 3 - Zlepšené počasí a Helitime
Třetí den se vítr utišil, což umožnilo vzlet vrtulníků. Po povinném ranním espressu vyrazily všechny týmy vysoce motivované do přidělených zón pro shoz vrtulníků, aby poslední den získaly co nejlepší záběry pro soutěž. Bouřka z posledních dvou dnů si samozřejmě vybrala svou daň i na sněhu vysoko nad nimi a v závislosti na expozici bylo obtížné najít dobrý, nefoukaný sníh i s pomocí helikoptéry. Bylo zde vše od větrné pokrývky až po břečku - sníh, který na fotografiích bohužel nevypadá příliš příznivě. Takže i třetí den bylo pro fotografy a jezdce poměrně rušno. Nicméně neuvěřitelná panoramata a působivé ledovce se svými trhlinami a zlomy poskytovaly dokonalou kulisu. Na společném místě vyzvednutí mohly týmy také probrat podmínky na jednotlivých místech před dalšími lety, než se vydaly zpět na horu, každý tým sám za sebe. Den utekl jako voda a náš tým měl díky dobrým kontaktům průvodce štěstí, že byl při posledním letu vysazen na exponovaném vrcholu nad Courmayeurem. Tam jsme pořídili ještě několik fotografií se západem slunce v pozadí a pro mnohé členy týmu nezapomenutelné dojmy z horské krajiny v okolí města. Všechny týmy byly s výsledkem dne docela spokojené, i když přidělené místo pro helikoptéru nebylo všem po chuti.
Vítězové
Zatímco se členové poroty rozhodovali a fotografové si po dlouhé noci dolaďování snímků na svých laptopech dopřávali zaslouženou pauzu, někteří jezdci z různých týmů se sešli, aby společně strávili den na lyžích v masivu Mont Blancu. Večer byly v centru Courmayeuru představeny fotoknihy všech týmů a bylo oznámeno rozhodnutí poroty. Na prvním místě se umístil německý fotograf Klaus Polzer a jeho tým Flo Orley (AUT), Niki Salecon (ARG) a Raffaele Cusini (ITA). Předložili vyvážené portfolio, v němž vedle kreativních záběrů vynikla vysoká úroveň jezdců. Cenu za nejlepší lyžařskou fotografii získal také Klaus Polzer za snímek Nikiho Salecona v prašanu. Nejlepší snowboardovou fotografii získal Hiishii, rovněž za prašanový snímek Simona Grubera. Celkově byla kvalita a výtěžnost fotografií na náročné podmínky velmi působivá a všechny týmy si mohly při večeři vychutnat dobrou italskou kuchyni a pohostinnost.
