PartnerNews | SLF: První bulletin včera před 75 lety

"Švýcarský federální institut pro výzkum sněhu a lavin Weissfluhjoch/Davos oznamuje": Tuto větu zná mnoho lidí ještě z rádia. Lavinové zpravodajství, nejznámější služba SLF, se šířilo také prostřednictvím novin, televize a telefonu a dnes především prostřednictvím internetu a aplikace White Risk. Lavinový bulletin je nejstarším varováním před přírodními riziky ve Švýcarsku a zákonným pověřením, které SLF plní již 75 let. První číslo lavinového bulletinu vyšlo 21. prosince 1945 a otiskl ho mimo jiné deník Neue Zürcher Zeitung.

Lavinové varování ve Švýcarsku mělo své počátky již před druhou světovou válkou. Ve 30. letech 20. století začal Švýcarský lyžařský svaz (SSV) každý víkend zveřejňovat popis lavinového nebezpečí pro lyžaře. Během války zřídila varovnou službu pro vojáky také armáda. To se dělo ve spolupráci se Sněhovou a lavinovou komisí, založenou v roce 1931, která se v roce 1942 stala Švýcarským federálním institutem pro výzkum sněhu a lavin (nyní WSL Institute for Snow and Avalanche Research SLF). Ten po skončení války převzal odpovědnost za lavinové varování a zřídil svou civilní výstražnou službu.

Lepší předpovědi díky přesným meteorologickým modelům

Kromě lepšího pochopení procesů, které vedou ke vzniku laviny, jsou důležitým základem také stále přesnější meteorologické modely společnosti MeteoSwiss, které výrazně zlepšily přesnost lavinových předpovědí. Například množství čerstvého sněhu, které má zásadní vliv na riziko lavin, lze předpovídat mnohem přesněji. "Přestože se dnes ve volném terénu pohybuje podstatně více skialpinistů, lyžařů mimo sjezdovky a sněžnic než před 30 lety, roční počet obětí lavin se za tu dobu nezvýšil, ale spíše měl tendenci klesat", říká Stucki. Důvodem je lepší výcvik, vybavení a nakonec i lavinová varování a jejich produkty.

V příštích několika letech se očekává, že předpovědi budou vylepšeny procesy strojového učení, které dokáží analyzovat a vyhodnocovat velké množství dat. Stucki je však přesvědčen, že nebudou schopny zcela nahradit člověka. Především proto, že data nemohou plně zobrazit složitý systém, a proto bude k interpretaci stále zapotřebí lidských odborných znalostí a zkušeností. Odborné znalosti pracovníků lavinové služby proto zůstanou i v budoucnu nenahraditelné.