V polovině dubna 2013 se tým PowderGuide sešel v tyrolském údolí Jamtal na posledním setkání sezóny. Kromě společenského setkání bylo letos na programu školení a další vzdělávání s odborníkem na lavinovou záchranu Manuelem Gensweinem. Spolupráce s předním odborníkem na lavinové záchranné systémy a taktiku vyhledávání byla opět působivým zážitkem. Manuel Genswein je spoluautorem lavinových vysílaček Barryvox společnosti Mammut a má významný vliv na vývoj mnoha záchranných zařízení a technik. Školí horské vůdce a profesionální horské záchranáře ve více než 20 zemích a je nejvyhledávanějším odborníkem ve svém oboru.
A protože nás je nyní v PowderGuide hodně, Manuel s sebou přivedl také dva známé innsbrucké horské vůdce a lavinové experty Petera Plattnera, šéfredaktor časopisu BergUndSteigen pro řízení rizik a odborník na posuzování lavinových nehod a alpský vědec Walter Würtl. Na chatu Jamtalhütte bylo v té době soustředěno mnoho alpských odborníků a úspěšnému setkání nestálo nic v cestě, kromě rovinatého a dlouhého výstupu k chatě údolím Jamtal.
Více než slušné sněhové podmínky, skvělé, i když poněkud teplé jarní horské počasí a špetka čerstvého sněhu: tak se v sobotu (13. dubna 2013) prezentoval atraktivní turistický terén v okolí chaty Jamtalhütte.
Je škoda zmizet v seminární místnosti na Jamtalhütte, ale Manuel Genswein by nebyl tím, kým je, kdyby se mu nepodařilo srozumitelně a zároveň napínavě vysvětlit, proč se žádný výpočetní algoritmus moderních lavinových majáků nemůže ani přiblížit rozlišovací schopnosti lidského sluchu a jak lze s pomocí analogového zvuku "pípáku" skutečně vyřešit jakýkoli lavinový scénář. A s mnoha novými poznatky a plni energie vyzkoušet si to, co jsme se naučili teoreticky, formou praktických cvičení lavinové záchrany, jsme se ve třech skupinách vydali do terénu.
Sobota byla nabitá spoustou obsahu kurzu: každý, kdo někdy s Manuelem prováděl záchranná cvičení a nechal se jím zasvětit do složitého světa toho, jak fungují lavinové vysílačky, jak by se měly ideálně používat a jak optimalizovat lavinovou záchranu, ví v tom nejlepším sokratovském smyslu, že ve srovnání s Manuelem vlastně nic neví. Manuel však předávání znalostí zvládá téměř dokonale. Všechny otázky, které jsme probírali a diskutovali, zde nelze prezentovat, Manuela si prostě musíte zažít na vlastní kůži na kurzu nebo přednášce.
Jako příklad kurzu je třeba nastínit dvě záchranné techniky vyvinuté Manuelem, mikroproužky pro vyhledávání asněhový pás ve tvaru V.
Sněhový pás ve tvaru V
Díky moderním tříanténovým lavinovým vysílačům je obvykle možné zasypané oběti lokalizovat rychle a poměrně přesně. Často rozhodující čas uplyne, než je možné zasypanou oběť (oběti) vyhrabat. Aby se zde ušetřil životně důležitý čas, vyvinul Manuel Genswein takzvaný sněhový dopravník ve tvaru písmene V. V tomto případě se jedná o tzv. Tato optimalizovaná záchranná strategie umožňuje zasypanou oběť odkrýt rychle a šetrným způsobem, který šetří zdroje.
Mikroprohledávací pásy
Pokud je na malém prostoru zasypáno několik obětí a pátrač a jeho lavinový vysílač je nedokážou jasně identifikovat, lze jako speciální metodu vyhledávání použít mikroprohledávací pásy: V rámci mikroproužků jsou paralelně uspořádány vyhledávací proužky s těsnými oky. Podle toho, jak blízko u sebe jsou zasypané oběti a kolik osob bylo zasypáno, se volí šířka vyhledávacích pásů mezi 2-5 metry.
V pozdním odpoledni dorazili poslední PG, kteří zvolili přístup přes Ischgl: právě včas na odpolední pivo na sluneční terase. Bohužel, nebo naštěstí, na rozdíl od posledního velkého setkání PG rodiny, se letos ubytování nestrhlo hned po setkání, takže se bohužel muselo zrušit drytooling na stěnách a stropech salónku chaty. Z toho by jistě neměli radost ani přátelští a milí hostitelé spíše hotelové chaty Jamtalhütte.
Na rozdíl od předpovědi se nedělní ráno ukázalo být spíše zamračené a šedivé. Bylo to kvůli všemu tomu pivu? Ne, viníkem bylo kompaktní pole mraků ze zbytkové poruchy, které se pod silným dubnovým sluncem rychle rozptýlilo. Po intenzivním tréninkovém programu předchozího dne byla neděle bez kurzů, a tak byly na pořadu dne individuální prohlídky podle vlastního vkusu. Rychle jsme vytvořili malé skupinky, abychom prozkoumali okolní vrcholy a prašanové a sulcové svahy. Ve vysokých polohách na severní straně stále lákala jedna nebo dvě linie úžasně zachovalého prachového sněhu. V malých skupinkách jsme se vydali prozkoumat krásný vysokohorský, ale spíše útulný terén v okolí chaty Jamtalhütte s různými vrcholy a ledovcovými plošinami.
Dvě skupiny vyrazily na dva kuloáry pod Augustenköpfe. U výstupu z obou žlabů se rozdělili a jedna skupina lezla kuloárem přímo v severní stěně Augustenköpfe, zatímco druhá skupina dvou obětí lezla přechodem mezi dolním a horním Augustenfernerem. Sněhové podmínky na startu byly na jarní poměry výborné: poměrně homogenní vrstva starého sněhu a málo, ale dobře spojeného čerstvého sněhu. Oba lezli částečně pěšky a částečně na lyžích až na začátek horního Fernneru, kde pěšky spustili asi 45 m širokou sněhovou desku, která je smetla a spláchla několik set metrů skalnatým terénem, až lavina naštěstí vyběhla do relativně rovného terénu.
Obě oběti byly zraněny v různém rozsahu: Podle vlastního vyjádření lavinový airbag méně vážně zraněného muže pravděpodobně nejen zabránil jeho zasypání, ale také ho ochránil, když ho lavina spláchla přes skály. Proto mohl začít hledat své kamarády, jakmile se lavina zastavila, a okamžitě lokalizoval vážněji zraněného kolegu, kterého zasypalo několik centimetrů uvolněného sněhu, který se mu podařilo okamžitě vyprostit. Ostatní členové druhé skupiny byli rovněž rychle na místě a zraněného ošetřili. Bylo jasné, že oba musí být co nejrychleji převezeni do nemocnice. Zalarmované záchranné středisko vyslalo dva vrtulníky, které dorazily po několika minutách.
Méně vážně zraněný muž byl letecky přepraven do nemocnice v Zams, kde mu muselo být ošetřeno a sešito velké povrchové zranění kyčle, které utrpěl při pádu přes skály. Od té doby se vrátil domů a jeho stav se den ode dne zlepšuje.
Těžce zraněný muž byl letecky přepraven do univerzitní nemocnice v Innsbrucku a musel se podrobit několika operacím kyčle a lícní kosti, protože při pádu utrpěl několik zlomenin. Nyní je na tom již mnohem lépe, dělá již první krůčky a zotavuje se z nehody.
Povrchový kámen jako pravděpodobná příčina laviny
Pro nás byla nehoda šokem a zastínila setkání, které mělo navzdory vážnému tématu veselou a bujarou atmosféru. Veškeré obavy se soustředily na obě oběti.
Víkend a následující týden v dubnu 2013 patřily v Tyrolsku k lavinově nejnáročnějším za celou zimu 2013. Z tohoto důvodu provedla alpská policie pouze jedno vyšetřování nehody, další vyšetřování sněhové pokrývky v oblasti, kde došlo k pádu laviny, nebylo provedeno. Patrick Nairz z Tyrolské lavinové výstražné služby spekuluje, že klouzavý horizont v oblasti, kam dopadla sněhová deska, pravděpodobně vytvořila povrchová námraza, která nebyla navzdory předchozí teplé fázi na extrémně strmém severním svahu zničena. Na této slabé vrstvě se uložilo velké množství ujetého sněhu. V době nehody platil v oblasti 2. stupeň nebezpečí pro mírné lavinové nebezpečí se zaměřením na laviny z mokrého volného sněhu, ale varování bylo vydáno i pro menší sněhové závěje ve vysokohorském severním sektoru. Navzdory velmi malému množství čerstvého sněhu a obecně západnímu větru bylo na severní svah, kde se nehoda stala, během a po slabém sněžení v posledních dnech naváté velké množství unášeného sněhu, což umožnilo vznik poměrně silné sněhové desky.
Co bude dál? Vypořádání se s lavinovými událostmi
Daleko nejdůležitější pro nás je, aby se oba plně zotavili a mohli se opět věnovat svým milovaným horským sportům. Předpovědi pro to jsou naštěstí velmi dobré. Zároveň se budeme s vážnou lavinovou nehodou vypořádávat, jak nejlépe to půjde. Jen o několik týdnů dříve se v lavině zranil další člen týmu PG.
S týmem PG chceme tyto nehody řešit. Společně se všemi zainteresovanými stranami chceme od nynějška průběžně pracovat na optimalizaci kultury rizik. Jedním ze zaměření bude zvažování a optimalizace jednotlivých a vědomě podstupovaných rizik. I když si každý milovník zimních sportů musí nakonec sám odpovědět na otázku oprávněnosti zvoleného rizika, zasazujeme se (již delší dobu) o snížení maxima rizika, které představují extrémní podniky, ve prospěch snížení zbytkového rizika, které je společensky přijatelné. Nejdůležitějším cílem PowderGuide zůstává podpora milovníků zimních sportů při minimalizaci jejich rizik a podpora šíření běžných metod kontroly rizik. Vzhledem k neustálému růstu se kumulativní celkový počet zimních sportovních dnů PowderGuide a členů výrazně zvyšuje. Všichni se pohybujeme ve vysokohorském, a tudíž nikdy zcela bezrizikovém terénu, a proto nelze vyloučit nehody v prostředí PowderGuide. O to více proto považujeme za svou morální povinnost zaměřit se na otázku minimalizace rizik a udělat vše pro to, aby si každý člen týmu PG mohl užívat svůj milovaný sport s odůvodněným a minimálním zbytkovým rizikem.
