Téměř se zdá, že se z toho stala otázka víry: Přírodní nebo syntetické vlákno. Ať si přečtu cokoli nebo zveřejním jakýkoli článek o takzvaných udržitelných materiálech, vždy se najde někdo, kdo to ví lépe. Jeden příspěvek o izolačních tkaninách a další komentář zní: "Proč nepíšete o materiálu XY, ten je mnohem udržitelnější a produkuje méně mikroplastů!". Další člověk se cítí uražen merino vlnou, protože pochází z Tasmánie, a ten další? Kdo ví. Vím, že udržitelnost je obtížné - tj. velmi osobní - téma. Ovlivňuje váš vlastní životní styl. Vždycky se najde nějaký zaběhnutý hacker, který sám nedělá všechno dokonale, ale pak vám chce říkat, co můžete v životě dělat lépe. Proto bych chtěl k dnešnímu tématu říci přímo: Ať už dáváte přednost nákupu látek z přírodních vláken nebo syntetických, nemůžete to dělat dokonale. Na tom přece něco je, ne? Můžeme si koupit, co chceme, a můžeme si s radostí vybrat mezi větším či menším množstvím pesticidů nebo větším či menším množstvím mikroplastů. Nebo si to snad příliš usnadňuji?
Jak fungují přírodní a syntetická vlákna
No, začněme tím, jak materiály fungují. Syntetická vlákna byla vždy oblíbená jako funkční tkaniny. Polyester a polyamid téměř neabsorbují vlhkost, ale v závislosti na vazbě dokáží vlhkost odvádět od těla obzvlášť rychle. Kromě toho lze jejich izolační vlastnosti měnit pomocí speciálních postupů spřádání a díky hladkému povrchu jsou obzvláště šetrné k pokožce. Bohužel to také znamená, že se na nich lépe drží bakterie a tkaniny mohou bez speciální chemické úpravy rychleji zapáchat. Vzhledem k tomu, že přírodní vlákna jsou velmi rozmanitá a zahrnují vše od bavlny přes konopí až po vlnu, je obtížné zobecnit jejich fungování. Zatímco například merino vlna je velmi vhodná jako funkční materiál a dokáže dobře absorbovat vlhkost, například bavlna to nedokáže. Bavlna je velmi šetrná k pokožce, zatímco merino vlna může citlivou pokožku poškrábat. Ani zde pravděpodobně není vítěz na body. Ale co ekologická bilance?