SchneeGestöber 7 2017/18 | Zákeřné slabé vrstvy kvůli "chladu na teplo"

Sněhová zima 2017/18 se blíží ke svému vrcholu. Slabé vrstvy při zemi z podzimu nebo začátku zimy de facto nebyly problémem. Přesto se však vyskytly případy, kdy byl problém starého sněhu rozhodujícím faktorem při plánování túr. Nikoliv přes hlubokou trvalou slabou vrstvu , ale přes trvalou slabou vrstvu, jak by to nazvali Američané. Tyto slabé vrstvy jsou trvalé slabé vrstvy hranatých krystalků nebo plovoucího sněhu, které trvají mnohem déle než slabá vrstva "prachového sněhu" a téměř vždy vznikají krátkodobými teplotními změnami na malém území ve sněhových vrstvách v blízkosti povrchu. A jsou pro nás, milovníky zimních sportů, docela jedovaté.

Hledání krusty

Slabé vrstvy při povrchu, které se přeměňují narůstáním, se téměř vždy tvoří v oblasti tající krusty. Ale pozor: problémem není tající krusta, ale slabá vrstva, která se tvoří nad ní nebo pod ní. Ve slabé vrstvě se totiž krystaly rozpadají a následně rozdělují sněhovou pokrývku na klouzavou a sypkou sněhovou desku nad slabou vrstvou a nevýraznou klouzavou plochu pod slabou vrstvou.

Slabé vrstvy a tající kůry jdou často ruku v ruce - a to nejen v mechanismu uvolňování. Slabé vrstvy úhlových krystalů se také často tvoří v oblasti krust. A právě zde se objevuje vzorec nebezpečí "studený na teplém". Pokud je povrch sněhu mírně vlhký, ať už v důsledku radiace, vysokých teplot nebo deště, a poté je v důsledku přicházející studené fronty překryt mnohem chladnějším, sypkým prachovým sněhem, vzniká velký teplotní rozdíl mezi povrchem starého a nového sněhu. Tento teplotní rozdíl mezi 0 °C teplým povrchem starého sněhu (přesně 0 °C, protože je mírně vlhký) a -10 °C studeným novým sněhem na několika milimetrech je rozhodující pro okamžité a velmi zákeřné vytvoření slabé vrstvy. Čím více je povrch sněhu promočený, tím silnější bude tvorba slabé vrstvy. Pokud je povrch starého sněhu jen těsně pod 0 °C a není vlhký, slabá vrstva se také vytvoří, ale ne tak silně jako při vlhkosti.

Zima 2017/18

V aktuální sezóně se v Tyrolsku vyskytly již čtyři výraznější fáze s tvorbou slabé vrstvy v důsledku "zimy do tepla"

• na začátku prosince na strmých jižních svazích kolem 2200 m. n. m..

• Na konci prosince v jižním sektoru (= jihozápadní svahy, jižní svahy a jihovýchodní svahy) mezi 2200 m n. m. a 2700 m n. m. Tyto slabé vrstvy se znovu aktivovaly na konci ledna v období extrémního sněžení. To znamená, že zatížení způsobené velkým množstvím čerstvého sněhu se stalo příliš velkým na slabé vrstvy, které mezitím poněkud ztuhly, a kvůli těmto vrstvám se opět objevily deskové laviny.

• Největší problém nakonec nastal v polovině února: Teplé dny s pěkným počasím a tvorbou krusty na strmých slunných svazích na konci ledna, následované trochou čerstvého sněhu, poté opět teplé dny s pěkným počasím a obnovenou tvorbou krusty, následované velmi nízkými teplotami. Mezi oběma kůrami se velmi rychle vytvořil prachový sníh, který se po dalším sněžení, tj. tvorbě sněhové desky, stal pro lyžaře na strmých jižních svazích ve výšce kolem 2700 metrů značným problémem. Koncem února, kdy se pak konstelace slabá vrstva - sněhová deska dokonale sladila, se kvůli této vrstvě spustily četné laviny.

• Poslední fáze tvorby slabé vrstvy prozatím v důsledku "zimy na teplo" nastala v polovině března. LWD Tyrolsko píše: "Rozložení slabé vrstvy, která se změnila v nános, závisí v první řadě na existenci tající krusty a druhotně na nadmořské výšce, sklonu svahu a expozici. Na zastíněné straně by mělo zasáhnout jen úzce omezené výškové pásmo mezi cca 2100-2300 m. S rostoucí nadmořskou výškou se pak tyto slabé vrstvy mohou vyskytovat i v dalších expozicích a výškových pásmech. Zpočátku se jedná o velmi strmé svahy orientované na SZ a SV, poté jsou nahrazeny svahy orientovanými na Z a V a ve vysokých polohách Alp se přidávají svahy orientované na S." V tomto případě je šíření tání kůry nebo slabých vrstev způsobeno souhrou teploty vzduchu, difúzního a přímého slunečního záření. Rozložení vrstev by se opět dalo zúžit podle expozice a nadmořské výšky.

Nově vzniklé slabé vrstvy v důsledku "chladu na teplo" nelze vyloučit; primárně zasažená oblast bude mít tendenci se posouvat směrem vzhůru a do zastíněných svahů. Je to proto, že záření se stává tak silným, jak Slunce stoupá stále výš a výš, že slabé vrstvy při povrchu na jižních svazích jsou ve velmi krátké době opět zničeny v důsledku masivního přívodu tepla.

Poznámka: Slabá vrstva vzniklá při zemi a přeměněná budováním = trvalá, déle trvající. Slabá vrstva vytvořená v atmosféře (prach, sněhová pokrývka) = netrvalá, problematická jen několik hodin až dní. Přeměněná, vytrvalá slabá vrstva v důsledku "mrazu na teplém často" na strmých slunečných svazích!