Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Sněhová bouře

Sněhová bouře 1 2019/20 | Tvorba slabých vrstev: hodně sněhu vs. málo sněhu

Čím více sněhu, tím lépe!

23. 11. 2019
Lukas Ruetz
V jižních a středních Alpách je často již velmi silná sněhová pokrývka. Slabé vrstvy, které se vytvořily (problém starého sněhu), se nacházejí pouze na ledovcích přímo na ledu ledovce. Jinými slovy tam, kde zůstal sníh z počátku podzimu. Jinak je struktura sněhové pokrývky velmi dobrá - a v oblastech bohatých na sníh taková s největší pravděpodobností i zůstane.

Hrabání sněhu v nové sezóně

Sněhová bouře SchneeGestöber bude obohacena o hrabání sněhu! Steffi Höppergerová, ambiciózní skialpinistka a skutečná sněhová hraboška, bude v budoucnu střídat rubriku s dlouholetým SchneeGestöberem. Kromě toho se Sněhová bouře bude více věnovat aktuální situaci sněhové pokrývky v regionu - obvykle ve Stubaiských Alpách - & diskutovat, vysvětlovat a interpretovat sněhové profily. Pro zpestření budou prokládány podrobnými články s hlubokými podklady, jako obvykle z předchozích sezón.

Profil 1, Grieskogelscharte, 10. 11. 2019, 2580 m, N

Profil byl zaznamenán před intenzivním listopadovým sněžením. Na lokalitě se již nacházela 42 cm silná vrstva sněhu v důsledku dřívějších menších sněhových srážek. Sníh je skrz naskrz relativně měkký. Spodní vrstva se skládá z oblých krystalků, které jsou již mírně vlhké a lze je sevřít v pěst.

Ty buď zvlhly vlivem slunečního záření a teploty vzduchu, tedy ještě před dalším sněžením, nebo je zvlhčilo teplo ze země. Profil je pořízen na 33° strmém severovýchodním svahu. Při současné poloze Slunce a teplotách na začátku listopadu v této nadmořské výšce šlo s největší pravděpodobností o teplo ze země.

Nápadný je extrémně silný teplotní gradient: červená spojnice naměřených teplot je extrémně plochá. To znamená, že při relativně malé výšce sněhu je zde obrovský teplotní rozdíl. 42 cm najdeme rozdíl 0 °C na zemi až -17,4 °C na povrchu sněhu. To způsobuje, že celá sněhová pokrývka narůstá a mění se ve slabou vrstvu starého sněhu.

To je patrné již na krystalických formách při povrchu: nad slabě výraznou tenkou krustou tání se čerstvý sníh (plsť) již vyvinul do hranatých krystalů. Jsou ještě velmi malé, menší než 1 mm. Proto ještě netvoří příliš výraznou slabou vrstvu, jakmile jsou překryty čerstvým sněhem nebo závějemi. Dlouhé období pěkného počasí s pokračujícím silným teplotním gradientem a následný postup přeměny by však byl velmi špatný. Úhlové krystaly by se pak stále zvětšovaly a nakonec by se přeměnily v úporné a - po zasněžení - mimořádně nebezpečné krystaly pohárkové.

Sněhová pokrývka je však stále málo namáhaná, protože nad jen mírně výraznou slabou vrstvou není žádná tvrdší sněhová deska. Z tohoto důvodu nebyl proveden test stability (viz komentář vlevo nahoře), protože je velmi nepravděpodobné, že by došlo k lomu, a proto z něj nelze získat žádné informace relevantní pro případný lavinový problém.

Můžeme jen doufat: Žádné dlouhé období dobrého počasí a co nejdříve hodně čerstvého sněhu!

Profil 2, Lampsenspitze, 20. listopadu 2019, 2490 m, N

Druhý profil byl zaznamenán o deset dní později v podobné expozici a nadmořské výšce. Ve studované oblasti severních Stubaiských Alp mezitím napadlo přes metr čerstvého sněhu. S přechodným usazováním leželo v této lokalitě na Lampsenspitze během záznamu profilu 118 cm sněhu. Mírně výrazné slabé vrstvy v blízkosti země, jak již bylo možné rozpoznat na sněhovém profilu 1, se nyní vyvíjejí opačným, pro nás pozitivním směrem. To znamená, že se již nevytvářejí, ale rozpadají.

Na jedné straně je to způsobeno tlakem nového sněhu (mechanickou přeměnou), na druhé straně teplotním gradientem ve sněhové pokrývce, který je nyní mnohem méně výrazný už jen kvůli větší výšce sněhu. Pokud by byla na povrchu sněhu stejná zima jako na sněhovém profilu 1 (-17,4 °C), byl by teplotní gradient s větší výškou sněhu ještě mnohem menší: změna teploty od země (vždy 0 °C) k povrchu již není rozložena na 42 cm, ale již na 118 cm. To ztěžuje nebo dokonce zastavuje tvorbu slabých vrstev a vše se opět vyvíjí v kompaktní sněhovou pokrývku. Stávající slabé vrstvy spékají (opět se lépe spojují) a tvorbě nových slabých vrstev je zabráněno.

Pouze v nejvyšších centimetrech sněhové pokrývky je teplotní gradient při bezmračné obloze ještě výraznější (v důsledku dlouhovlnného záření z povrchu sněhu a s tím spojeného ochlazování). To znamená, že v delší fázi bez srážek se při povrchu pravděpodobně vytvoří pouze slabé vrstvy. Vzhledem k silné sněhové pokrývce je nepravděpodobné, že by se v nadcházejícím období celá sněhová pokrývka nebo vrstvy při zemi změnily v plovoucí sníh.

Situace vypadá hůře v oblastech, kde je v současné době ještě málo sněhu. S každým dnem jasné oblohy se sněhová pokrývka nadále mění ve slabou vrstvu, která se může stát nebezpečnou při čerstvém sněžení. Doufejme, že se brzy všude vytvoří silný podklad.

Poznámka: Staré slabé vrstvy sněhu se tvoří především v chudé sněhové pokrývce při bezmračné obloze. Čím více sněhu, tím lépe pro nás - ve všech ohledech!

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře