Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Sněhová bouře

Sněhová bouře 1 2022/23 | Začátek zimy - co byste měli vědět

Začátek zimy má každoročně svá úskalí

17. 12. 2022
Stefanie Höpperger
Letos si zima dává na čas, ale jak se říká, "dobré věci chtějí čas". Každopádně při příležitostných túrách mimo sjezdovky je stále zapotřebí trpělivosti, protože kvůli omezenému množství a stálosti sněhu toho zatím moc není. Nebezpečí lavin je již nyní velmi aktuální. Obáváme se problému na začátku zimy se starým sněhem ve spojení s velmi náchylnými závějemi. Doufejme, že nás to nebude provázet celou zimu!

První sněhové srážky

I když zatím nebyla vydána žádná situační zpráva, měli byste na začátku zimy sledovat povětrnostní situaci. První sněhové srážky sezóny obvykle ještě nejsou pro lyžování zajímavé, ale tvoří základ pro další průběh a vývoj sněhové pokrývky. Mají rozhodující vliv na to, zda se na začátku zimy objeví problém se starým sněhem. V horším případě nás takový problém se starým sněhem může provázet celou zimu. Proto je výhodné sledovat vývoj již od prvních sněhových srážek!

Zejména je důležité si všímat:

  • V jaké nadmořské výšce a expozici sníh zůstává a kde opět taje?

  • Je tam sněhová pokrývka nebo jen koberec z fleků (žádná souvislá sněhová pokrývka)

Skvělým nástrojem jsou k tomu webové kamery nebo průzkumné výpravy za sněhem pěšky nebo na sněžnicích.

Zejména na začátku zimy, kdy je sněhu ještě málo, probíhají transformační procesy velmi silně. Po prvním sněžení totiž často následuje delší období pěkného počasí se dvěma typickými scénáři:

1) Za slunečného a mírného počasí většina napadaného sněhu opět roztaje. To je v zásadě pozitivní, protože pokud není sníh, nemůže se tvořit plovoucí sníh. Je tak méně pravděpodobné, že se na začátku zimy objeví problém se starým sněhem. Ve vysokých nadmořských výškách (2000-3000 m n. m.) a ve vysokých polohách Alp (od 3000 m n. m.), především na strmých svazích orientovaných na sever, má však sníh stále tendenci se držet na místě, protože je chladněji a v závislosti na expozici již nedopadá přímé sluneční světlo.

2) Pokud je však slunečno s nízkými teplotami, sněhová pokrývka začne sálat. Čím sušší je vzduch, tím více tento proces probíhá. Zářením se povrch sněhu výrazně ochlazuje. V důsledku toho může vzniknout velký teplotní rozdíl na pouhých několika centimetrech, což výrazně podporuje přeměnu nánosů. Molekuly se prohánějí mezi jednotlivými sněhovými krystaly a pracují na plné obrátky, aby vytvořily plovoucí sníh na začátku zimy. V závislosti na tom, jak silně působí narůstající přeměna a jak dlouho trvá fáze jemného počasí, vznikají volné vrstvy hranatých krystalů, faset nebo pohárkových krystalů (plovoucí sníh). To může ovlivnit povrch sněhu, jednotlivé vrstvy, ale i celou sněhovou pokrývku.

Klíčový je teplotní gradient

Ve vysokých horách, kde často brzy napadne více sněhu, se ve střední části sněhové pokrývky a na jejím povrchu tvoří slabé vrstvy. V nižších nadmořských výškách je často postižena celá sněhová pokrývka. Teplota sněhu měřená na povrchu sněhu a na zemi zůstává stejná bez ohledu na to, jak silná je sněhová pokrývka. Teplotní gradient, tj. změna teploty na centimetr výšky sněhu, je však mnohem větší při malé výšce sněhu. Čím větší je rozdíl teplot na několika centimetrech, tím silněji působí akumulační přeměna. Čím nižší je výška sněhu, tím rychleji dochází k přeměně celé sněhové pokrývky.

Kde není deska, tam nejsou laviny. Ale: hrozí nebezpečí úrazu!

Poléhavé, nespojité vrstvy sněhu tvoří dokonalou slabou vrstvu, ale to nutně neznamená, že hrozí lavinové nebezpečí. Jak víme, ke spuštění laviny jsou potřeba tři složky:

Slabá vrstva, deska (vázaný sníh) a dostatečně strmý sklon svahu.

Slabý sníh může být samozřejmě snadno transportován větrem a vytváří unášené sněhové balíky, které jsou náchylné k narušení. I vázaný čerstvý sníh (který spadl pod vlivem větru nebo vyšších teplot), který dopadne na volné vrstvy, může rychle vytvořit desku pro případné spuštění laviny.

Pokud však v tenké, zcela vybudované sněhové pokrývce není deska z vázaného sněhu, je riziko zranění problematičtější než riziko lavin. Volný sníh totiž nevytváří stabilní podklad a vy se propadáte až na zem. Kameny a trhliny jsou často jen vizuálně skryté a vy se propadnete do horských borovic a alpských růžic nebo uvíznete. Proto v závislosti na terénních podmínkách lyžování na začátku zimy prostě ještě není možné, i když to někteří lidé stále zkoušejí. Riziko zranění je vysoké. V lepším případě si "jen" zničíte lyže.

V létě je proto důležité znát povrch! Při malém množství sněhu a sypké sněhové pokrývce je napůl rozumná jízda mimo upravené sjezdovky možná pouze na lučních svazích nebo v zaledněném terénu. Na ledovcích je však nutné počítat s rizikem pádu do trhlin!!!

Stav povrchu také ukazuje, zda se sněhová pokrývka a případná slabá vrstva vyskytuje jen místy, nebo na velké ploše. Proměnlivé podloží, které je rozčleněno například horskými borovicemi, alpskými růžicemi nebo balvanitým terénem, má totiž tu nezanedbatelnou výhodu, že slabá vrstva není spojena na velké ploše, alespoň pokud je málo sněhu. Zlom se proto nemůže šířit na velké ploše a laviny pak nejsou příliš velké.

Druhé sněžení

Pokud je období pěkného počasí přerušeno dalším sněžením, situace se často stává kritickou. Abyste mohli posoudit, zda existuje možné lavinové nebezpečí kvůli problému se starým sněhem, měli byste znát krystalické formy na povrchu sněhu a také existující slabé vrstvy ve sněhové pokrývce. A to nejlépe dříve, než je zasype nový sníh! Slabé vrstvy je samozřejmě možné určit i po sněžení rozborem sněhové pokrývky. Pokud je však nemáte na radaru, může být před vytvořením sněhového profilu pozdě, protože jste již spustili lavinu!

Shrnutí:

Od prvního výraznějšího sněžení sledujte sněhovou pokrývku:

  • Jaká je expozice a nadmořská výška sněhu?

  • Je sněhová pokrývka souvislá, nebo ne?

  • Jaký je podklad (kameny, louky, horské smrky, alpské růžice atd.)?

  • Množství sněhu?

  • Stav sněhové pokrývky: Jaké krystalické formy se nacházejí ve sněhové pokrývce a na jejím povrchu?

  • Trpělivost, dokud nebude dostatek sněhu k podnikání smysluplných lyžařských túr v terénu!

Fotogalerie

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře