Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Sněhová bouře

Sněhová bouře 18 2019/20 | Typy jarních situací - část 1

Klasická a neklasická jarní situace

28. 03. 2020
Lukas Ruetz
Lavinové výstrahy se často týkají pouze "klasické jarní situace". Jaké jsou ale "neklasické" jarní situace? Existují tři z nich, které podrobněji probereme v příštím čísle Sněhové bouře. Pro začátek se však podívejme na nejběžnější ze čtyř různých scénářů sněhové pokrývky na jaře.

Klasická jarní situace: Denní cykly tání a mrznutí

Často o ní čteme a je to zdaleka nejčastější jarní situace se sněhem. Z hlediska sněhové pokrývky začíná jaro v Alpách již v únoru v nižších oblastech v Randalpské oblasti. Ve vysokých polohách Alp může vždy až do května - za předpokladu vhodných povětrnostních podmínek - panovat vysoká zimní situace a teprve tehdy dochází k prvnímu promočení sněhové pokrývky! O jaru hovoříme až v kombinaci se sněhovou pokrývkou, kdy je poprvé hluboce promočená.

Při klasické jarní situaci povrch sněhu přes den změkne ("ztuhne") a v noci opět zmrzne a vytvoří sněhovou pokrývku. Ta může být silná a stabilní, ale také tenká a drobivá - záleží na přesné teplotě, vlhkosti a oblačnosti. Tloušťka sněhové pokrývky však závisí také na hloubce vlhkosti ve sněhové pokrývce. Pokud je sněhová pokrývka na povrchu vlhká jen několik centimetrů a pod ní je stále suchá, pak mohou zmrznout pouze nejsvrchnější centimetry a vytvořit tvrdou pokrývku.

Nezáleží na tom, zda je sněhová pokrývka již zcela promočená/rozmáčená, nebo zda pouze navlhly její nejsvrchnější vrstvy - obojí se označuje jako "klasická jarní situace", pokud dochází k dennímu střídání tvorby tvrdé pokrývky na povrchu a tání během dne. Protože právě o tento cyklus v tomto scénáři sněhové pokrývky jde.

S každodenním namáčením se v průběhu dne zvyšuje riziko lavin. Je to proto, že sněhová pokrývka na povrchu masivně stabilizuje sněhovou pokrývku. Ráno je obvykle dokonce nízký 1. stupeň nebezpečí, který se v průběhu dopoledne mění na 2., 3. nebo dokonce 4. Během 24 hodin tak den po dni existuje časové rozmezí, kdy je "supernebezpečno", a na druhé straně je v podstatě téměř blbuvzdorno.

Při hlubším promočení se lavinové nebezpečí v průběhu dne obecně zvyšuje více než při méně hlubokém promočení sněhové pokrývky.

Míra zvýšení nebezpečí ještě závisí na několika faktorech:

  • Jak vypadá struktura staré sněhové pokrývky? Staré slabé vrstvy, tj. bývalé problémy se starým sněhem, které se obvykle již samy vyřešily, se obvykle při pronikání první vlhkosti stávají opět extrémně aktivními a vedou k silné spontánní lavinové aktivitě. Tající voda oslabuje vazby mezi krystaly, které jsou v suchém stavu vlastně opět docela dobře spečené.

  • Má sněhová pokrývka ještě teplotní rezervu? Než sníh roztaje, musí se příchozí energie využít k jeho zahřátí například z -7 °C na 0 °C.

  • Jak hluboko je již sněhová pokrývka promočená? První promočení je obvykle nejkritičtější. Právě proto, že staré slabé vrstvy jsou stále přítomny a jsou oslabeny.

  • Jak silné je promočení? Čím je sníh vlhčí, tím je nestabilnější. Alespoň v prvních jarních týdnech.

  • Jak dlouho uplynulo od prvního promočení sněhové pokrývky a kolik sněhu od té doby roztálo? Po určitém okamžiku se sníh již nestává "mokřejším" a nestabilnějším, ale začíná opět tuhnout, protože se opět zvyšuje jeho hustota. Vzniká kompaktní letní sníh. To je první fáze od zimní sněhové pokrývky k trvalému firnu a později případně k ledovcovému ledu. Riziko lavin pak opět výrazně klesá, až se navzdory promočené sněhové pokrývce opět blíží nule. Jedná se však o období několika týdnů, a proto bývá problémem pouze v květnu nebo červnu.

  • Jak silné je denní oteplení? Jak silné je sluneční záření (např. velké rozdíly mezi únorem a květnem)? Jak silná je sněhová pokrývka z noci a jak dlouho trvá, než se opět zcela vsákne? Je jen velmi tenká, málo nosná a s prvními slunečními paprsky zcela změkne? Nebo je silná 10 a více centimetrů, na povrchu je velmi studená a trvá až do pozdního odpoledne, než se znovu vsákne?

Na základě těchto úvah pak lavinová výstražná střediska určují míru zvýšení nebezpečí v průběhu dne. Zvyšuje se lavinové nebezpečí jen velmi mírně a až později během dne, nebo velmi mírně a poměrně brzy po východu slunce? Nebo se zvyšuje výrazně v průběhu dne nebo nepřetržitě až do západu slunce? Nebo dokonce zcela výrazně krátce poté, co se první sluneční paprsky dotknou sněhové pokrývky?

Řízení lavinového nebezpečí pro milovníky zimních sportů pak (jako téměř vždy) vychází z nadmořské výšky a expozice. Především však nejen na lokálním, ale i na časovém základě. Začněte brzy, buďte brzy doma. Pak si většinou můžete vychutnat nejlepší máslový firn, doma si dát druhou snídani a odpoledne se jít vykoupat.

Při klasické jarní situaci dochází k více či méně výraznému zvýšení lavinového nebezpečí v průběhu celého dne. Dobrá organizace času je vším!

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře