Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Skialpové tipy

Skialpové tipy | Birgitzköpfl

Sníh se třpytí - mezi světlem čelovky a prašanovými sny.

27. 11. 2025
Theresa Schranner
Byla tma, jasně svítil měsíc, když v 17.00 hodin odpoledne pomalu a bleskovou rychlostí projížděl za roh autobus VW. Lidé seděli venku, tiše zabraní do hovoru, když z oblohy pomalu vystřelila velká vločka.

12:04 - Luki: "Máš chuť na noční prohlídku Axams?"

12:04 - Resi: "Shüsh. Ejhle, už je to tady."

Snad se to neřekne dřív, než se to udělá.

Místo setkání bylo v 17:00 v Innsbrucku. Ještě nebyla noc, ale tma hovořila jinak. O 26 minut později jsme dorazili na parkoviště Axam. Vzhledem k omezené době parkování toho dne (20:00) jsme spontánně změnili plány a zvolili mírnější verzi sousedního Birgitzköpfl (1982 m): žádné strmé kopce, jen pohodové stoupání.

Zní to nudně?

Nezouvejte lyžařské boty, nasaďte pásy a vyražte!"

Středně náročné túry mohou mít i své stinné stránky, pokud v době oběda narazíte na přeplněné parkoviště. My jsme byli na parkovišti druhé auto, a zatímco jsme si nazouvali boty, přijeli další.
Takže jsme měli túru na vrchol jen pro sebe - neplánovaně.
Z parkoviště v zatáčce vede vpravo od sáňkařské dráhy malá pěšinka, po které se vydáte. Ta se vine začarovaným lesem. Sníh pokrývající stromy byl matně osvětlen našimi čelovkami.

Skialpové tipy
presented by

Jako tunel ze stromů, na jehož konci svítí Lukiho čelovka.

Poté se vydáváme po trati nahoru ke staré sjezdovce a překračujeme sáňkařskou dráhu. Cesta řídne a my se dostáváme na otevřenou louku, kde se jasně ukazuje rozsah sněhové nadílky. Zem pokrývají opravdové polštáře a sněží a sněží a sněží - nádhera.
Pod vrcholem je chata, kde se dá zastavit, Birgitzer Alm, ale bohužel byla zavřená, takže jsme se plahočili přímo na plochý vrchol.

Po příchodu na vrchol jsme se museli nejprve převléknout, sundat si lyže, nasadit helmy a nějak připevnit čelovky k helmám.

A jdeme!

Po cestě dolů jsme narazili na problém s baterkami. Z hlediska viditelnosti to ale nebylo tak špatné.

Zábavný sjezd v nejlepších podmínkách: nedotčený sníh, nadýchaný prašan a pořádný nářez.
Cesta nahoru byla později i naším sjezdem - nejprve po otevřených prašanových svazích, pak na sáňkařskou dráhu lesem a dále po lesní cestě, jejíž okraje stále nabízely dostatek čerstvého sněhu, aby se dalo hravě svištět.

S celkovou dobou trvání necelé dvě hodiny a výškovým rozdílem kolem 650 metrů je túra ideální pro pohodovou procházku po práci.
Krásná a především nenáročná lyžařská túra na okraji dolomitského Kalkkögelu - túra, kterou byste rozhodně měli alespoň jednou absolvovat.

Fotogalerie

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře

Skialpové tipy
presented by