Bishorn je známý tím, že na vrcholovém svahu občas fouká. V posledních dnech tu muselo nahoře foukat extrémně silně. Hrany našich lyží se špatně drží a většinou chodíme po holém ledu, takže ani mačky nejsou příliš užitečné. Tam, kde není holý led, jsou přerostlé zádrhele, kvůli kterým se musíme znovu a znovu lámat a každý krok je dvakrát namáhavější.
Nemáme na výběr: ve výšce kolem 3900 metrů si zřizujeme lyžařské depo a necháváme tam většinu zavazadel. Pokračujeme na mačkách. Jelikož jsme na tuto túru vyrazili přímo z nížin a nejsme tedy aklimatizovaní, horský vzduch na nás opravdu doléhá a včerejší námaha ještě není zapomenuta.
Trápí nás také výčitky svědomí. Přesto se tlačíme dál, protože pýcha je příliš velká na to, abychom se otočili.
Zatímco se mi opět zapnul úsporný režim a já jen v transu kráčím dál, myšlenky už mám vypnuté, najednou už není žádné stoupání - zvládli jsme to!"
Vrchol nás odměňuje za všechnu námahu. V okolí je jen hrstka hor vyšších než Bishorn. Je to vzrušující pocit stát nad tím vším, a přesto si vedle těchto velikánů připadáte malí a bezvýznamní. Je prostě fajn, že jsme tady a nenašli jsme si záminku, abychom se otočili.
Sjezd do lyžařského depa jde sám
Řídký vzduch samozřejmě dává o sobě vědět a my potřebujeme několik přestávek, abychom dali svalům čas zpracovat nízký obsah kyslíku v nadmořské výšce.
Teď nás čeká nekonečně dlouhý sestup: téměř 2500 metrů do kopce do Zinalu. Opět jsme se však radovali příliš brzy!
Na chatě balíme do batohů vybavení, které nepotřebujeme pro výstup na vrchol. Další tyč mezi zuby a pak přišlo rozčarování. Přetěžký batoh, který jsme včera táhli nahoru, musíme snést zpátky do údolí.
Ale s každým výškovým metrem, o který klesáme, se mobilizují nové síly. A faktor zábavy, který až dosud zůstával na NULOVÉ hodnotě, překvapivě rychle stoupá.
Jelikož jsem sám v pohybu s telemarkovými lyžemi, stávkují mi posledních pár metrů horní lebky. Zamyslete se nad tím' nebo si nasaďte patnáctikilový batoh a dvě a půl hodiny s ním dělejte dřep za dřepem a přidejte odstředivé síly. Pak se zeptejte svých stehen, co si o tom myslí? Několik následujících dní jsem měl odpovídajícím způsobem divnou chůzi a velký boj s kvadricepsy, které se mi za mučení pomstily silnou svalovou bolestí. Ale úsměv a spokojenost zvítězily.