Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
MeteoBlog

MeteoBlog 1 2016/17 | Nástup zimy o víkendu?

A pozdravy z polárního víru

01. 11. 2016
Lea Hartl
Na úvod sezóny MeteoBlogů 2016/17 odpovídáme na aktuální otázku uživatele PG Peleiade: "Co si mám přečíst? Polární vír slábne, na Aleutských ostrovech je extrémní mírno a dokonce hrozí rozštěpení polárního víru na začátku listopadu? Co to znamená z hlediska čerstvého sněhu?"

Z letního spánku MeteoBlog poněkud hrubě probudila současná všeobecná situace s počasím a tím, co si o něm musíte přečíst. Ještě ospalí jsme se porozhlédli po tom, co si musíte přečíst. Welt.de považuje chladný podzim za "špatné znamení" a odkazuje na blog skeptiků ohledně klimatických změn, kteří se domnívají, že jsme na začátku nové doby ledové, a podezřívají National Snow and Ice Data Centre (NSIDC) zlovolně zkresluje údaje o ploše mořského ledu, DWD se dopouští satiry a "zatajuje fakta" a tak dále. Nejraději bychom se otočili a dali si dalšího šlofíka. Pokud si chcete přečíst něco jiného (kromě MeteoBlogu!), WetterOnline má užitečné, i když stručné shrnutí situace. Pro ty, kteří se polárními víry a podobně zabývají vážně, doporučujeme tento podrobný výklad (poměrně dlouhý a složitý, v angličtině).

Tak co se děje?

Polární vír skutečně slábne. Střediska nízkého tlaku v oblasti Aleutských ostrovů a západně od Grónska pumpují teplý vzduch směrem k pólu. To nedávno vedlo k vytvoření mostu vysokého tlaku mezi Aljaškou a Špicberky, který rozděluje studený polární vír teplým mostem nad pólem. Rozdělení již není tak výrazné jako před několika dny, ale narušená základní struktura stále existuje.

Rozložení teplot v 850hPa na severní polokouli, reanalýza z 30. října: Vysokotlaký most nad pólem je jasně patrný.

Proč tomu tak je?

No, to by mnozí rádi věděli podrobněji. Rozložení tlaku pravděpodobně souvisí s mořským ledem, ale nikdo to nedokáže říct s jistotou. Rozsah arktického mořského ledu v říjnu byl letos velmi malý (letní mininum naopak nebylo tak extrémní jako v některých předchozích letech, viz obrázek níže). Vzhledem k poměrně velkým teplým vodním plochám bez ledu je nad Arktidou zřetelně patrná kladná teplotní odchylka (obrázek níže). Na druhé straně kontinenty již mají poměrně rozsáhlou sněhovou pokrývku (euroasijská sněhová pokrývka je pokročilejší, než je v tomto ročním období obvyklé) a jsou chladné. Tato situace je také známá jako vzorec WACCy - teplá Arktida, studené kontinenty. Čím výraznější je zásobárna studeného vzduchu na Sibiři, tím vytrvalejší tam může zůstat, postavit se do cesty polárnímu víru a během atlantických bloků cpát studený vzduch do střední Evropy. O souvislosti mezi malým množstvím mořského ledu, teplou vodou a relativně hustým sněžením a chladem na kontinentech lze oprávněně spekulovat. Opakovaně se předpokládá (příklad), že málo mořského ledu nepřímo vede k většímu množství sněhu a chladnějším zimám (teplá voda se vypařuje, teplý, vlhký vzduch se setkává se studeným kontinentem, produkuje tam srážky, WACCy podporuje poruchy cirkulace atd.)), ale existují i studie, které s tím nesouhlasí, a tato souvislost zatím nebyla definitivně a přesvědčivě reprodukována pomocí klimatických modelů (příklad).

MeteoBlog
presented by

Co se děje nyní?

Výrazný pólový přenos tepla podporuje šíření planetárních vln do vertikály (vertikální tok vlnové aktivity), tj. poruch, které se šíří zdola z troposféry do stratosféry. Také ve stratosféře vykazuje polární vír v současné době dvoudílnou strukturu, která se obvykle vyskytuje pouze ve vrcholné zimě, kdy se stratosféra ohřívá. Skutečnost, že polární vír ve všech relevantních vrstvách atmosféry je tak brzy v sezóně tak nekulatý, je vskutku neobvyklá a zdá se, že zatím nikdo nepamatuje srovnatelnou situaci. Vzhledem k tomu, že se celá věc odehrává před radiačním minimem, může Slunce jen málo přispět k rychlému vyřešení situace, jako tomu bylo v případě velmi pozdního rozštěpení loni v dubnu.

Jak již bylo často diskutováno na MeteoBlogu, narušený polární vír je doprovázen oslabeným nebo zcela zastaveným západním driftem. Blokové situace jsou stále častější. Pokud bychom měli současné rozložení tlakových útvarů ve vrcholné zimě, bylo by v důsledku atlantického bloku a ledového vlivu kontinentálního východu poměrně pravděpodobné trvalé období zimního počasí ve střední Evropě. Vzhledem k tomu, že se celá věc odehrává tak brzy v sezóně, není to úplně jasné. Pro statistické posouzení situace chybí zkušenosti, polární vír by se mohl opět dohnat, nemusel by pořádně proniknout do stratosféry nebo by trval jen krátce, západní drift by se mohl opět rozběhnout. Jak vývoj ve stratosféře zásadně ovlivňuje počasí v troposféře, je také poměrně neprůhledné. Nicméně velkoplošná konstelace určitě obsahuje zimní potenciál (resp. chladný potenciál, srážky jsou jiná věc) pro nadcházející týdny a bude zajímavé sledovat, jak se bude listopad vyvíjet.

Konkrétní výhled

Končí se říjen, který byl v poslední době poměrně zlatý. Dnes, ve středu (2. listopadu), dorazí do Alp od severozápadu studená fronta. Hranice sněžení klesne do čtvrtka na zhruba 1000 metrů, na východě možná ještě níže. Srážky však nebudou příliš vydatné a do čtvrtečního oběda z velké části ustanou. Z dnešního pohledu bude pátek opět o něco slunečnější s vlivem přechodných tlakových výše.

Víkend bude napínavý. Proudění se bude zpočátku stáčet k JZ a na severu bude fénovat, zatímco na jihu se budou usazovat kumulativní srážky. V neděli se pak opět přiblíží studená fronta. Srážky se rozšíří do celé alpské oblasti a sněhová hranice poklesne. Modely v současnosti považují za pravděpodobné, že se vyvine také italská tlaková níže, která v kombinaci se studeným vzduchem na severu zajistí, že srážky budou pokračovat i v příštím týdnu. V některých případech se během týdne očekávají velmi vysoké úhrny srážek, zejména v jižní Evropě (potenciální problém se záplavami). Pravděpodobně se vytvoří velmi výrazné rozhraní vzduchových hmot, které bude víceméně protínat Švýcarsko a Rakousko a pravděpodobně se bude pomalu přesouvat na jih. Přesná poloha hranice vzduchových hmot rozhodne o tom, zda bude svítit až do vyšších údolí, nebo zda bude pršet dále. Obecně lze říci, že vývoj od víkendu je všechno, jen ne pevně daný, ale alespoň se něco děje!

Co s dalším vývojem udělá polární vír, respektive zda s ním vůbec něco udělá, se teprve uvidí. Zajímavější pro další dny je italská tlaková níže a víkendová fronta.

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře

MeteoBlog
presented by