Čtenář PG Randy-Random zřejmě potřebuje dohnat látku o rozdělení polárního víru a ve škole se vždycky hodila opakovací hodina na začátku roku, takže povyk o jednotlivých sněhových vločkách na jednotlivých horách s důvěrou přenecháme kolegovi Vědmákovi a podíváme se zase na širší souvislosti.
Jelikož je naše planeta mírně nakloněná kolem své osy, je na pólech v zimě nejen chladno, ale také tma. Samozřejmě pouze na příslušném zimním pólu. (Na druhém pólu je mezitím chladno a světlo.) V současné době je zima na severním pólu a radiační bilance je obzvláště záporná. To znamená, že je stále chladněji a chladněji, protože Slunce nesvítí. Studený vzduch je hustší než teplý, a proto v současné době proudí k zemi na severním pólu hodně vzduchu. To způsobuje, že tlak vzduchu u země stoupá, zatímco ve výšce klesá. Výsledkem je takzvaná výšková tlaková níže, známá také jako polární vír. Na rozdíl od dynamických níží, které vznikají v důsledku pohybu vzduchových hmot, je polární vír termální níží, tj. takovou, která vzniká v důsledku teplotních rozdílů. Stejně jako všechny ostatní tlakové níže se polární vír na severní polokouli (při pohledu shora) otáčí proti směru hodinových ručiček. Jižní polární vír, tj. ten nad Antarktidou, obvykle vypadá opravdu dost vířivě a kulatě, protože teplotní kontrasty jsou zde ostřejší kvůli uspořádání země-voda a polární vír je víceméně uzavřen extrémně výraznými západními větry. Na severu se naopak často vytváří několik center nízkého tlaku vzduchu, která se pohybují ve volné síti. Jedno centrum se často nachází nad Baffinovým ostrovem a jedno nad severovýchodní Sibiří. Tyto tlakové níže nad polární oblastí jsou jakýmsi motorem našeho zimního počasí. Jak se otáčí proti směru hodinových ručiček, "počasí" se pohybuje od západu na východ. (Otázka za odměnu: Kterým směrem se "počasí" pohybuje na jižní polokouli?) Čím blíže jsou tlaková centra k sobě nebo čím kulatější je polární vír, tím přímější je západovýchodní proudění. Neporušený a silný polární vír nám proto obvykle poskytuje rychle se měnící počasí ovlivněné Atlantikem. Pokud se někde vytvoří silný klín a přenese teplý vzduch daleko na sever, může být polární vír narušen nebo dokonce rozdělen na dvě zcela samostatná centra. Tím se naruší celá cirkulace, protože obvyklá západo-východní dálnice se najednou odkloní a hadovitě obtočí. Rozštěpení polárního víru nám proto často přináší meriodonální charakter počasí se silnou tendencí k přetrvávání. Když jsou na inntálské dálnici demonstrace kvůli nové dálniční známce a musíte jezdit klikatými objížďkami, také se nikam nedostanete.
Tato mapa z dnešního dne (středa 4.12.13) ukazuje rozložení tlaku nad severní polokoulí z ptačí perspektivy. (Severní pól je uprostřed, Evropa je dole, Asie je z velké části vzhůru nohama). Polární vír je velká fialová skvrna a v naší oblasti probíhá proudění od západu k východu bez větších vln.
Podle předpovědi na pátek se nad Atlantikem tlačí k severu klín, zatímco nad střední Evropou se rozšiřuje tlaková níže, která snad v oblastech severního přetížení přinese výrazné množství čerstvého sněhu, ale jak jsem řekl, to necháme na věštkyni.
O další týden později, v pátek 13. prosince, alespoň model ECMWF vidí řádné rozdělení. Klín protnul polární vír a posunul se na východ. Tím by se dálnice zablokovala a v Alpách by zůstalo kvazi-trvale sucho, relativně teplo a slunečno. Tato mapa je v tomto ohledu obzvláště neatraktivní, ale celkový trend po víkendu je zcela jasně v tomto směru.
