Dotaz od Tobiho: Jeden meteorolog, který patří mezi ty, kteří se více zabývají předpověďmi, mi jednou řekl, že stabilních povětrnostních podmínek, tj. dlouhodobě dobrých nebo dlouhodobě špatných (je to samozřejmě vždy otázka úhlu pohledu), výrazně přibylo. To odpovídá i mému osobnímu vnímání, i když se můžete velmi mýlit. Existují na toto téma nějaké empirické poznatky nebo co si o tomto trendu myslíte?
Ach jo. Tobi má talent klást otázky, které zní jednoduše, ale jsou strašně složité, což už MeteoBlog zná. MeteoBlog provedl nějaký výzkum a předkládá studii, která se zhruba zabývá odpovědí.
Stabilní průběh počasí?
Nejdříve si samozřejmě položíme otázku, jak kvantifikovat "dlouhodobě dobré nebo dlouhodobě špatné". Již několik let se používají různé indexy pro identifikaci blokačních situací. Jeden takový index, nazvěme ho B1D, podle Barnes et al. (2012) definuje zeměpisnou délku jako blokovanou, pokud se geopotenciální gradient na hladině 500hPa obrátí na více než 5 dní (což znamená zhruba východní větry místo západních ve výšce). Uvažovaná zeměpisná šířka je určena maximem turbulentní kinetické energie. Jinými slovy, pro každý den v roce se vypočítá střední zeměpisná šířka "dráhy bouře" a zkontroluje se, zda vše funguje. další index, D2D podle Dunn-Sigouin et al (2013), hledá sousední oblasti geopotenciálních anomálií s polní inverzí absolutní výšky geopotenciálu na straně maxima anomálie blíže k rovníku. Pokud se tyto oblasti v určitém rozsahu překrývají z jednoho dne na druhý a zároveň přetrvávají po určitý počet dní, je definováno blokování. třetí index, M2D podle Masato et al (2013), uplatňuje podobnou taktiku jako B1D, ale ve dvou rozměrech. Hledá zvrat geopotenciálního gradientu v souvislosti s lámáním Rossbyho vln.
Existují trendy?
Naštěstí si Barnes et al dali v této studii tu práci a vypočítali tyto 3 indexy za posledních 30 let pro severní polokouli na základě různých reanalytických produktů ECMWF, NASA a NCEP. Nejprve je třeba zjistit, jak tento podivný povrch 500hPa kdysi vypadal. Trendy indexů jsou vypočítány pomocí metody nejmenších čtverců a analyzovány z hlediska významnosti. Následující obrázek ukazuje průměrný počet blokád za měsíc v letech 1980 až 2012 a měsíční období prosinec, leden, únor (vlevo) a červen, červenec, srpen (vpravo) na základě reanalytických dat NASA pro tyto tři indexy. Zde je také vidět, co znamená jednorozměrnost v případě B1D a dvourozměrnost u ostatních dvou. Červené a modré rámečky ukazují oblasti, ve kterých se četnost blokování v období 1990-2012 výrazně změnila. Poloha a barva rámečků se mění podle toho, na které měsíce a roky se díváte. Zde zobrazená verze je jednou z mnoha možností a autoři studie ji považují především za známku toho, že na severní polokouli nedochází k obecnému nárůstu blokování, ale že případné změny jsou sezónní a regionální.
Následující obrázek ukazuje vývoj indexů od roku 1948 na základě reanalýz NCEP. Z něj je patrná silná variabilita indexů a to, že se neshodují ve všech regionech. U každé veličiny, která ze své podstaty silně kolísá, je velmi obtížné oddělit toto přirozené kolísání od dlouhodobých trendů. Autoři studie každopádně docházejí ke konečnému závěru, že nedochází k obecnému nárůstu míst blokování, ale že izolované regiony vykazují v určitých ročních obdobích (nikoliv Evropa v zimě) robustní trendy (v obou směrech) v indexech. Za možnou považují korelaci s rozsahem arktického mořského ledu, ale výslovně upozorňují, že je složité takovou korelaci jednoznačně určit. Studie je poměrně snadno čitelná a podrobněji se věnuje mořskému ledu, pokud by to někoho zajímalo.
Stejně jako výše, i zde vidíme četnost blokování pro zimu (vlevo) a léto (vpravo), tentokrát v celé Evropě pro roky od roku 1980 a rozdělené nejen podle indexů, ale také podle různých reanalýz. Trendy, které jsou považovány za významné, jsou v legendách označeny hvězdičkou na barevné čáře před názvem reanalytického produktu (např. vpravo nahoře graf pro MERRA a NCEP). Body (hvězdičky) v křivkách označují 5 let s maximálním (minimálním) rozsahem arktického mořského ledu v září předchozího roku.
Závěr
Zjištění Barnese a kol. zřejmě naznačují, že nedochází k nárůstu dlouhých špatných ani dlouhých dobrých, ačkoli meteorolog zmíněný Tobim může mít jiná zjištění. Každopádně to nemá nic nebo jen málo společného s osobním vnímáním, které nespadá do oblasti přírodních věd.
Výhled počasí
Proměnlivé a mírné západní počasí tu zůstane. Po čtvrteční teplé frontě bude následovat klidnější, relativně slunečný pátek, po něm menší fronty a smíšený víkend. Nic z toho ale nepřinese příliš mnoho sněhu, a už vůbec ne v nižších polohách. Bílé Vánoce v nížinách by byly z dnešního pohledu překvapením. Varianty zimy, jak si ji představujeme v rozsahu křišťálové koule, ještě existují, ale už jsou tu nějakou dobu.
