Čtenář Benni se ptá:
Je jasné, že v oblastech jako Damüls, Lech/Arlberg, Seegrube a Fieberbrunn napadne při severním poprašku hodně sněhu, ale co to přesně znamená z meteorologického hlediska?
Sněží vzduchové hmoty přesně v okamžiku, kdy narazí na severní úpatí Alp, nebo jsou nejprve nadzvednuty (adiabaticky), aby mohly sněžit ve vyšší nadmořské výšce?
Proč v regionálně omezené oblasti, jako je Körbersee (Schröcken), při severním sprašování stejně vždy napadne o něco více sněhu než v okolí?
Co závětrné efekty? Je známo, že Axamer Lizum, které se nachází v závětří innsbruckého Nordkette v severně orientovaných dopravních zácpách, dostává méně sněhu. Ale co například Fieberbrunn, který je sněhovou dírou, přestože není příliš vysoko? Dostává plnou dávku při severním nebo severozápadním větru, ale jen úsporný balík při západnějších větrech, tedy v závětří za masivem Wilder Kaiser?"
Jak silné jsou akumulační efekty, proč jsou někdy vydatnější tam a někdy tady a další rozhodující detaily tohoto druhu závisí na různých faktorech.
Na jedné straně je tu topografie. Představte si přitékající vzduchové hmoty jako proud v kamenitém korytě potoka. Pokud se v něm nachází jediný velký kámen, voda jej spíše obtéká než přelévá. Je to jednodušší díky gravitaci a podobně. Ale pokud se objeví MeteoBlog a postaví hráz (to jsme jako děti dělali rádi!) a voda ji nemůže obejít, pak se hromadí a stoupá, až přes ni teče. Nebo spíš chvíli narůstá a pak nějaký pitomý kámen nevydrží a my máme vodu v holínkách a studené nohy, ale to bychom snad neměli příliš odbočovat. Každopádně na dlouhém horském pásmu (jako jsou severní Alpy), které vzduch nemůže obejít, se nahromadí více srážek než například na jediné sopce, kterou lze také obtékat. Svou roli hraje i terén menšího rozsahu. Pokud si například představíte horský masiv ve tvaru písmene U (při pohledu shora), pak je z hlediska skalního proudění logické, že akumulace je silnější, pokud proudění přichází ze směru velkého banneru PowderGuide v horní části stránky, a ne zespodu.
