Poslední pátek se nad ostrovním státem Vanuatu v jihozápadním Pacifiku přehnal tropický cyklon Pam. Podnebí zde má dvě roční období, chladné a suché od května do října a teplé a vlhké od listopadu do dubna. Cyklóny se vyskytují v druhém z nich. Vanuatu je v průměru postiženo dvěma až třemi cyklóny ročně, přičemž tři až pět jich způsobí vážné škody za deset let. Pam překonala dosud nejsilnější tropickou bouři v jižním Pacifiku (Zoe, prosinec 2002) s rychlostí větru 270 km/h (v nárazech kolem 300 km/h) podle dosud dostupných údajů. Přesný rozsah ničivých následků na Vanuatu je stále nejasný, nejméně 24 mrtvých. Australští vojenští piloti uvádějí, že více než 80 % budov na ostrově Tanna bylo částečně nebo zcela zničeno a vanuatská vláda hovoří o podobných číslech v hlavním městě Port Villa.
Prezident Vanuatu byl v době bouře v Japonsku, kde se účastnil třetí světové konference OSN o snižování rizik a katastrofách. Odtud požádal o mezinárodní pomoc pro svou zemi a naznačil, že za cyklon je přinejmenším částečně zodpovědná změna klimatu. Lze totiž předpokládat, že k zesílení cyklonu přispěly neobvykle vysoké teploty vody. Teplota moře byla až o 2 stupně vyšší, než je pro toto roční období typický průměr. Část této anomálie je pravděpodobně skutečně způsobena změnou klimatu, ale větší část je způsobena přirozenou proměnlivostí a současným jevem El Niño. Kromě samotných cyklónů je pro ostrovní státy, jako je Vanuatu, a další pobřežní oblasti během bouří problémem i stoupající hladina moře, protože bouřkové přívaly mají vyšší počáteční hladinu, a proto automaticky sílí a pronikají dále do vnitrozemí.
Není jasné, do jaké míry se na vzniku cyklóny Pam podílela změna klimatu způsobená člověkem, a neexistují ani příliš spolehlivé prognózy budoucího vývoje cyklonové aktivity v regionu. Ničivé události na Vanuatu jsou však v každém případě učebnicovým příkladem závažných problémů spojených se změnou klimatu, které přímo nesouvisejí s klimatologií v její nejčistší podobě: Otázka rezistence, odolnosti či rezistence systému, adaptační kapacity a zranitelnosti a rozložení těchto charakteristik ve světě a mezi globální populací. Mezi společnosti, které jsou geograficky zranitelné vůči změně klimatu, patří ty, jejichž zásobování potravinami nebo vodou je nejisté, ty, které jsou založeny na citlivém mořském ekosystému nebo jsou závislé na rybolovu, a malé ostrovní státy. Vanuatu splňuje několik z těchto kritérií. Na ekonomické úrovni jsou zranitelné ty společnosti, které nemají potřebné finanční zdroje k alespoň částečnému vytvoření odolnosti, jako je například výstavba domů odolných proti bouři. Ani zde není Vanuatu jako malá, ekonomicky slabá země zrovna v popředí. Ve většině případů jsou nejzranitelnějšími oblastmi a skupinami obyvatel ty, které jsou nejméně odolné a nejméně schopné přizpůsobit se změně klimatu, a naopak.
Ve světě zimních sportů si lidé někdy myslí, že jsme v první linii klimatických změn. Pokud definujete frontovou linii podle toho, kde dochází k největšímu počtu úmrtí, tak my v ní rozhodně nejsme. Odvětví zimních sportů je sice zranitelné, ale na rozdíl od rybářů na malých tichomořských ostrovech nebo drobných zemědělců v Sahelu je součástí zastřešujícího, odolného a ekonomicky silného systému, který může vytvořit mnohem větší odolnost. Nejdůležitějšími nevyřešenými otázkami v debatě o změně klimatu nejsou nutně předpovědi teplot s přesností na tři desetinná místa, ale možná spíše morální a etické otázky, které změna klimatu vyvolává v globalizované společnosti. Koho konkrétně by měla výzva prezidenta Vanuatu o pomoc oslovit a proč? Cyklóny jako Pam naštěstí nejsou v této zemi tak aktuální. V současné době určuje počasí v Alpách oblast vysokého tlaku vzduchu nad střední Evropou. O víkendu se k nám od severu přiblíží studená fronta, která však nebude trvat příliš dlouho a pravděpodobně nepřinese mnoho čerstvého sněhu.
