Protože můj kolega Powder Oracle poskytuje v úžasně produktivním předvánočním období prakticky každý den nové aktualizace, rád bych se při této příležitosti podíval na poněkud nadčasovější povahu sněhu. Tento teplotní gradient způsobuje gradient tlaku par. Tlak par je veličina, která popisuje parciální tlak plynu. V našem případě je tímto plynem vodní pára. Molekuly sněhu se pohybují podél tohoto gradientu tlaku par zdola nahoru, od vyššího k nižšímu tlaku. Oddělují se od sněhových zrn na zemi a znovu narůstají na další vyšší. Z těch se pak molekuly opět oddělují a tak dále. Naše molekuly samozřejmě jen tak někde na sněhové vločce nedorůstají. Vyhýbají se ostrým větvím, jaké se vyskytují na sněhových vločkách, a vyhledávají útulné prohlubně, kde se mohou uhnízdit. Tlak par nezávisí jen na teplotě, ale také na zakřivení povrchu nebo na mezifázové energii povrchu, což zase znamená, že tlak par je vyšší na silně zakřivených površích (vrcholcích nebo větvích) než na rovnějších površích (Gibbsův-Thomsonův efekt). V důsledku toho všechny vrcholy brzy zmizí a naše sněhové vločky se časem vyvinou v poměrně hranatá zrna s hladkými okraji: Obávaný plovoucí sníh nebo hluboká námraza.
Je známo, že je poměrně nevázaný a tvoří základ sněhové pokrývky, který je velmi náchylný k narušení. Přesně to je vidět na profilu z Obergurglu. Zde ještě 16. prosince polovinu sněhové pokrývky tvořil plovoucí sníh. V něm je usazena ledová lamela a tající krusta tvoří ve výšce něco přes 40 cm parotěsnou bariéru, která působí jako poklička pro hluboký sníh. Nad ní leží sníh z posledních 10 dnů, který spadl pod vlivem větru. Výsledkem jsou dvě větrem naváté sněhové čepice.
Sněhová pokrývka v profilu z 20. prosince pochází téměř celá ze sněžení z minulého týdne, pouze tvrdá vrstva ve spodní části byla pravděpodobně již dříve. Plovoucí sníh se (zatím) nevytvořil. Sníh ve spodních vrstvách ještě nedokončil proces rozkladu. Vidíme, že tvrdost sněhové pokrývky obecně klesá směrem nahoru, nikoli naopak jako v Obergurglu. V horní části vidíme velmi lehkou, relativně měkkou navátou drsnou pokrývku a ve výšce kolem 50 cm malou tající krustu, která pravděpodobně pochází z dešťové události v nízkých a středních polohách severních Alp z 16. prosince. Na takové kůře se může tvořit hluboká námraza, která nám pak ztěžuje život jako zrádná usazená slabá vrstva.
Téměř každá změna počasí, a někdy dokonce i ty, které se nezměnily, se odrážejí ve sněhové pokrývce. Ve čtvrtek (22. 12.) můžeme očekávat o něco více čerstvého sněhu, zatímco v pátek bychom se měli dočkat toho, že se na slunečné straně vytvoří ta či ona čepice a sníh celkově přibude. Na Štědrý den přinese další studená fronta další čerstvý sníh, který se může, ale nemusí nějak spojit s vrstvami pod ní. V příštím týdnu nás čeká stabilní počasí vysokého tlaku vzduchu, při kterém se může sněhová pokrývka v závislosti na teplotě usazovat, nebo bude zvýhodněna tvorba plovoucího sněhu a slabé vrstvy se budou udržovat.
