Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Dobrodružství a cestování

Balkánské beaty v Severní Makedonii

Lyžování na kočkách v pohoří Šar

24. 03. 2022
Marek Victor Klimczak
Je konec února a já sedím na jihu Německa. Když se podívám z okna, vidím jen zelenou barvu. Alespoň že svítí slunce. Bohužel, když se podívám na světovou síť, nevidím žádné předpovědi, které by ve mně vzbudily emoce. V mých domovských horách, v polských Vysokých Tatrách, jsou na obrázcích na sociálních sítích vidět jen krásné svahy odrážející se ve slunci, ale téměř žádný sníh, který je navíc pevně zmrzlý.

Co mám dělat se svým volným "karnevalovým týdnem"? Oslavovat karneval, nebo jak se tady říká "Fasnet"? V žádném případě! Balím si svých sedm věcí do svého "Kampferu" (tak se jmenuje můj kempinkový autobus, kterému moji polští přátelé přezdívají kvůli mému německo-polskému původu). V tomto článku jsem vlastně nechtěl zmiňovat téma války. Jen malý úryvek: Můj polský dědeček bojoval proti nacistům v Kielcích (Polsko) v roce 1939 a můj německý dědeček byl v roce 1945 ve věku 17 let odveden do Waffen SS, aby bránil Berlín, mé rodné město. Oba přežili druhou světovou válku. Pro současnou situaci na Ukrajině nemám slov. Doufejme, že tato válka brzy skončí.

Zpět do našich milovaných hor s bílým cukrem. Szymon a Misiek volají. Jsou v Zillertalu, sníh má být skvělý. Nasedám do "Kampfera" a vyrážím. Sníh mě nepřesvědčuje, a tak se rozhodujeme jet zpátky do Vysokých Tater. Cestou tam se někde za Bratislavou porouchá Miškovo Toro Rosso (červený Opel Vivaro). Přinášíme nářadí a opravujeme. Všichni jsme unavení a chceme vyrazit do prašanu, ale kam máme jet? Szymek volá Metovi (Sharoutdoors) do Severní Makedonie a ptá se, jestli je pro mě ještě místo ve freeridovém kempu. Loni tam byla Freeride Academy poprvé. Jsem nadšený! V Zakopaném (Vysoké Tatry) si přebalíme všechny věci. Na palubě je i druhý autobus s Bartkem, naším fotografem, a jedeme přes Slovensko, Maďarsko a Srbsko do Severní Makedonie.

I cesta tam je zážitek. Dálnici, po které jedeme, prý postavili Číňané. Asi 70 kilometrů před hranicí se Severní Makedonií se krajina stává trochu hornatější. Číňané očividně nešetřili betonem a cementem, aby stabilizovali svahy. Jsme v Srbsku na čínské dálnici a chceme "freeridovat" v Severní Makedonii - zdá se mi to? Ne, jsme skutečně tady.

Po příjezdu do Skopje poprvé vidím pohoří Šar (Šar Planina), které se táhne přes hraniční oblast mezi Kosovem a Severní Makedonií. Nejvyšší horou tohoto pohoří je Tito Vrv s výškou 2747 metrů. Základna Sharoutdoors je v hotelu Scardus v Popva Šapka v nadmořské výšce cca 1700 m, což znamená, že sníh je relativně zaručený. K dispozici jsou celkem čtyři upravované sjezdovky, z nichž dvě nám vyhradili. Cestovali jsme sem s 20 polskými freeridery a jsme plni očekávání. Podmínky na místě se ukázaly jako náročné, protože bohové počasí nás bohužel sněhem nehýčkali. Během povinného přivítání hlavním průvodcem ze Sharoutdoors, Metem, večer probíhá instruktáž o "cat freeridingu". Probíráme, jak vypadají bezpečnostní kontroly, kdo jsou naši týdenní průvodci a na obrazovce je nám ukázána oblast.

Hory Šar se rozkládají na ploše asi 1600 km2, polovina leží v Kosovu a polovina v Severní Makedonii. Terén je velmi rozmanitý, od vysokohorského charakteru až po mírné stromové výběhy. Údolí jsem nepočítal, ale dá se to přirovnat k Arlbergu, jen bez lanovek. A všude se dá jet rolbou! V pohoří Šar jsme s naší rolbou strávili celkem čtyři dny. Každý den byl nádherný. I když byla špatná viditelnost, naši průvodci pro nás v lese našli krásné sjezdovky. Přesvědčte se sami na fotografiích, které vám terén skvěle přiblíží!

Hotel Scardus se nemusí schovávat za západoevropské hotely. Doporučujeme makedonskou kuchyni se spoustou regionální zeleniny. My jsme si samozřejmě dopřáli variantu all inclusive. Hotel má také bazén a dvě sauny, které jsme hojně využívali. Obědvali jsme buď v horské chatě, nebo přímo na horách mezi rolbami na sjezdovkách.

Přesvědčilo mě lyžování na mačkách? Ano i ne. Sjezdy jsou velkolepé, přijedete dolů a pak zase vyrazíte na další sjezdovku. Každý den jsme měli sjezdy mezi 3000 a 4000 metry v neupraveném terénu. Nicméně rolby na sjezdovkách jsou hlučné a trochu smrdí naftou. Když si vzpomenu na klimatické změny, tak mě to chytne. Děláme tady horské sporty, nebo motoristický sport? Tuhle otázku si nekladu jen při jízdě na mačkách, ale i když o víkendu pozoruji karavany jedoucí přes Fernpass...

Zpět do Severní Makedonie, protože vrchol naší cesty teprve přijde! Poslední den chceme vystoupit na nejvyšší horu Severní Makedonie pod vlastními silami. Korab (2764 m) se nachází v pohraniční oblasti mezi Albánií a Severní Makedonií. Přesněji řečeno, vylezeme na Korab II, nebo jak jsme ho pokřtili: "Kapybara". Hora totiž připomíná hřbet kapybary. Dva splitboardisté a deset skialpinistů vyráží společně. Ano, splitboardisté přijímají lyžaře a naopak! Nejprve musíme dvěma autobusy z Popva Šapky do Trnice v národním parku Mavrovo, vzdálené asi 75 kilometrů a 1,5 hodiny jízdy. Meto nás tam opět překvapil. Hotel "Korab Trnica" předčil naše očekávání. Večeře je tak rozsáhlá, že jsme si spletli předkrm s hlavním chodem. Jen tygr (Misiek) snědl všechno. Proto nám druhý den přálo počasí!

Ráno (6:00) nás čekalo stoupání kolem 1300 metrů. Abychom se však dostali na místo startu, musíme nejprve terénními vozy vyjet na silnici v pohraničí. Ten se nachází v divoké soutěsce obklopené impozantními skalami. Cesta byla uzavřena kvůli padajícím kamenům a teprve den předtím byla znovu otevřena. V roce 2018 Adam Ondra zvládl první cestu 9a+ "Český výlet" v této soutěsce. Jsme nadšeni. Procházíme kolem policejní stanice, kde nám kontrolují pasy před zahájením túry v údolí Korab. Je nádherný den s počasím jako z pohlednice. Opět máme štěstí! Túra je dlouhá, při závěrečném výstupu na vrchol používáme mačky a cepíny a jsme odměněni úchvatným panoramatem. Vidíme pohoří Šar s Titovým vrchem (2747 m), jezero Mavrovo a hledíme směrem ke Kosovu. Meto nám říká, že některé z těchto "linií" jsou ještě panenské a nikdo na nich nelyžoval ani nesnowboardoval. Určitě se sem chceme ještě někdy vrátit. Před námi je sjezd s 1300 metry dobrého prašanu. Severní Makedonie si našla cestu do našich srdcí. Makedonci nás přijali do svého kruhu. Už teď se mi po nich stýská. Děkujeme!

Cesta z Německa:

Nejlépe se tam dostanete letadlem z Frankfurtu nad Mohanem do Skopje, pak autobusovým transferem do Popva Šapka.

Ceny:

1500 eur za 6 nocí, 5 dní catskiingu včetně průvodce, hotelu a plné penze, plus cestovné a pití

Fotogalerie

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře