Tuny kari v Kašmíru - Je zima, cítíme jet lag a auto nemá topení. Z letiště ve Šrinargaru jedeme do Gulmargu v sněhové vánici a projíždíme pátým vojenským zátarasem. I po skončení občanské války je doprava v Kašmíru na všech strategicky důležitých místech řízena těžce ozbrojenými indickými vojáky...
"Ach! Lyžařský Gulmarg, moc pěkné. Bavte se"
Pobřeží lemuje mnoho vojenských stanovišť, ale zachmuřené pohledy vojáků ustupují úsměvům, jakmile spatří naše desky na střeše auta. Stará šňůra drží prkna na rozviklaném střešním nosiči. Na úpatí průsmykové silnice do Gulmargu měníme vozidla. Odtud nasedáme do džípu se sněhovými řetězy přes zasněžené lesy a průsmyk se blíží. Je zima, mráz a stále sněží. I tomuto autu chybí topení a dokonce i pořádné větrání: s otevřenými okny dál mrzneme. Místo toho do nás perfektně fungující rádio hustí hlasitou indickou hudbu. Řidič, který vůbec nevypadá, že by mu byla zima, má na sobě tenisky, tenké kalhoty a pheran (typický indický plášť, který nosí všichni kašmírští muži). Vezme si z krabičky cigaretu, krátce ji zasune pod kabát a znovu si ji zapálí. Jak si může při cestování zapálit cigaretu pod pheranem jednou rukou? Překvapeně si uvědomíme, že pod pláštěm nosí kangri (keramická kamna naplněná žhavými uhlíky). Teď už je jasné, proč je auto cítit ohněm a uhlím. Po cestě se objevují muži oblečení v pheranu s rukama pod pláštěm, všichni mají u sebe pojízdné ohřívače, kangri. Bez péřové bundy a funkčního oblečení je to nejlepší způsob, jak v mrazu a sněhu nezmrznout.
Sněhu je teď dost, dokonce víc než dost: Před týdnem jsme chtěli zrušit výlet sem kvůli nedostatku bílé nádhery. Naštěstí všechny meteorologické zprávy pro tuto oblast najednou hlásily: "Silné sněžení"! Pod pojmem "husté sněžení" se v Gulmargu rozumí metr silná sněhová pokrývka pokrývající krajinu. Ve skutečnosti napadly za týden tři metry sněhu?
Prášek bez konce...
V Gulmargu, který leží ve výšce 2600 m na náhorní plošině v zasněženém smrkovém lese, jsme se ubytovali v penzionu. V našem vlastně útulném pokoji je zima, chybí izolace oken a topení se právě přizpůsobuje venkovní teplotě. Ale ve studené koupelně je alespoň teplá voda. Voda tekoucí z kohoutku je téměř vařící. Teď ještě rychlá sprcha, abychom se zahřáli! Ale já tam dlouho stojím jako přimražený a snažím se z přehnaně horké vody dostat příjemně teplý proud. Když se právě namydlím, voda je najednou úplně pryč a já si ne zcela čerstvým ručníkem znovu setřu pěnu a rychle vklouznu do své tlusté péřové bundy, protože nemám kangri. Unavení, promrzlí a hladoví jdeme do jídelny. Ani tady se netopí, protože nikdo nezapálil kamna. Nejprve nám podávají kašmírský čaj kawa (kardamom, skořice, šafrán, mandle, zázvor) a ten nás zahřeje zevnitř. Následné vynikající indické jídlo a výhled z okna na čerstvé masy sněhu a jasnou hvězdnou oblohu nám zvedají náladu a radost z dalšího dne do nepředstavitelných výšin.
Uprostřed noci se najednou zapne topení a rychle začne být tropické vedro. Topení nelze regulovat ani vypnout.
Znovu svítí slunce
Půl deváté, slunce prosvítá zasněženým lesem, proniká naším oknem a dává nám vysoce motivovaný start do nového dne. Dnes je první krásný den po týdenním sněžení a lanovka na horu Aphawart byla po celou dobu uzavřena. gulmarg byl před občanskou válkou v kašmíru oblíbeným prázdninovým cílem Indů. V létě je lákalo příjemné horské klima a krajina. V zimě zde byly také lyžařské vleky, ale spíše pro začátečníky. Na začátku 90. let 20. století byla s francouzskou pomocí zahájena výstavba nové lanovky. Projekt byl však kvůli nepokojům zastaven a dokončen byl až v roce 2004. Lyžařský areál Gulmarg je jistě jednou z nejdobrodružnějších oblastí na světě. Nová lanovka vede na 3950 metrů vysoký hřeben hory Aphawart (vrchol 4200 m) a od té doby fascinuje mezinárodní freeridovou scénu.
