Wasatch Mountains jsou důvodem, proč do Utahu přijíždějí lyžaři z celého světa. Z hlavního města Utahu Salt Lake City, které leží už ve výšce 1350 metrů nad mořem, se Wasatch Mountains zvedají do výšky 2000 metrů z obrovské náhorní plošiny.
Vyskočíme z postele brzy, což je pro mě snadné, protože už jsem nějakou dobu vzhůru. Zkušenosti ukazují, že mé tělo potřebuje jednu nebo dvě noci, aby si zvyklo na spánek ve výšce přes 2 600 metrů. Rychle si beru pár panáků k snídani a vyrážím na místo srazu ve Snowbirdu, které je jen pár minut pod Altou v kaňonu Big Cottonwood.
Naši průvodci Doug a Dan dávají asi deseti účastníkům krátkou instruktáž o tom, jak používat lavinové vysílače.
Tramvaj, jak Snowbirďáci říkají své gondole, která pojme 125 lyžařů, nás odváží k výchozímu bodu Interconnect. Je pravý den modrých ptáků, v dohledu není ani mráček, ideální podmínky pro naše snažení. Lyžařské areály Snowbird a Alta jsou téměř přímo propojené. Můžete mezi nimi přecházet tam a zpět na sjezdovce i mimo ni. My dnes lyžujeme přímo skrz lyžařský areál Alta a do Catherine's Pass jedeme pouze lanovkou Supreme Lift.
Po krátkém traverzu je hned na začátku na programu nejdelší stoupání dne. S lyžemi na batohu se prodíráme hlubokým sněhem směrem k hoře Mount Wolverine. Na vrcholu se zvedá vítr. I když nemusíme jít až nahoru, průvodci Doug a Dan nám to stejně doporučují. Nakonec jsme odměněni prvními prašanovými zatáčkami dne. Z vrcholu si nyní můžeme udělat přibližnou představu o téměř celé dnešní trase. Nalevo od nás jsou Alta a Snowbird v kaňonu Little Cottonwood, napravo vidíme Brighton a Solitude v kaňonu Big Cottonwood.
Není divu, že jsou zde nahoře dva filmové štáby, které pořizují fantastické záběry na strmých severních svazích směrem k Solitude. Rádi bychom se po strmých svazích vrhli dolů také, ale žádný horský vůdce na světě by to nechtěl dělat se skupinou s průvodcem. Místo toho se otáčíme a zaměřujeme se na Wolverine Bowl. Každý z nás si na širokém svahu najde dost místa pro vlastní linii. Sjezd do Brightonu je z hlediska lyžování vrcholem dne. Ve strmých žlabech Upper a Lower Mary Chutes nám prašan prakticky šplouchá kolem hlav.
Brighton a Solitude jsou si stejně blízko jako Alta a Snowbird. Na Solitude, kde se posilníme obřími hamburgery, stačí vyjet lanovkou. Mezi čtyřmi středisky v Cottonwoodu je Solitude stále považován za trochu exotický. I několik dní po poslední velké sněhové nadílce se na zadních svazích Solitude stále nachází nesjetý prašan.
Pěkně posilněni se pouštíme do cesty zpět. Traverz Highway to Heaven začíná hned vedle horní stanice lanovky Summit. Kvůli riziku lavin raději opouštíme větší vzdálenosti a po dvaceti minutách jsme s celou skupinou v průsmyku Twin Lakes. Přes středně strmé svahy Grizzly Gulch se řídkými lesy vracíme do Alty.
Teď už nám zbývá dokončit jen poslední úsek propojení zpět do Snowbirdu. Protože celá skupina chce absolvovat poslední sjezd mimo sjezdovku, Doug a Dan se rozhodnou pro Keyhole. Než se naposledy nasoukáme do vázání nad lanovkou Wildcat, je nutný poslední krátký výstup. Po dlouhém dni ve Wasatch Mountains se úzkými žleby Keyhole dostáváme k základní chatě Tram. Poslední sluneční paprsky tohoto výjimečného dne si užíváme s lahodným světlým pivem na terase Snowbird Activity Centre a už se těšíme na zítřejší ježdění v Altě.