Když jsem na lyžích, mám s sebou mobilní telefon, už jen z bezpečnostních důvodů. Samozřejmě, že pořizování fotografií a poslech hudby na smartphonu také není špatné. Někdy si s sebou beru kameru na helmu nebo třeba opravdový fotoaparát, případně obojí, nebo MP3 přehrávač, GPS, rádio či něco jiného z elektronického parku, který má doma řada z nás. Bohužel nic z toho s lavinovým vysílačem moc dobře nefunguje. Proč tomu tak je a na co si mám dát pozor?
Co dělá lavinový vysílač?
Lavinové vysílače vysílají elektromagnetické signály a mohou je také přijímat v režimu vyhledávání. Podle normy EN 300718-1 musí mít signál lavinového transceiveru frekvenci 457 kHz s tolerančním rozsahem +/- 80 Hz. Normalizovány jsou také charakteristiky signálu: signál není vysílán nepřetržitě, ale jako jednotlivé impulsy v intervalu přibližně jedné sekundy. Délka periody musí být 1000+/-300 ms (1 sekunda, toleranční rozsah 300 milisekund), přičemž délka impulsu musí být nejméně 70 ms a délka pauzy nejméně 400 ms. Síla signálu nebo přenosový výkon je rovněž normalizován a nesmí překročit určitou maximální hodnotu nebo klesnout pod minimální hodnotu.
Co může lavinový vysílač rušit
Režim vysílání:
Kovové předměty a elektronická zařízení, která se nacházejí v blízkosti vysílače, mohou signál "odstínit" a snížit vysílací výkon. Patří sem lavinové lopaty, kovové přezky opasků, karabiny a podobně, ale také věci, jako jsou obaly od žvýkaček s kovovým obsahem a sendviče s marmeládou zabalené v hliníkové fólii. Negativní účinky se zpravidla projevují pouze tehdy, pokud jsou rušivé předměty velmi blízko (méně než 30 mm) od vysílače. Vzhledem k tomu, že v případě laviny (a čehokoli jiného) může cokoli sklouznout, doporučuje se přesto dodržet minimální vzdálenost 20 cm od vysílače k jakýmkoli elektronickým zařízením a kovovým předmětům. Ačkoli test na videu není příliš realistický, ukazuje účinek stínění. Pokud je vysílací zařízení nejen zabaleno do hliníkové fólie, ale hliníková fólie je k zařízení přitlačena i rukou, signál se dále zhoršuje. V takovém případě vysílací zařízení rozpozná, že je přítomen zdroj rušení, a zobrazí chybové hlášení, které zmizí, když se hliníková fólie odstraní.
Režim vyhledávání:
Pokud rádio náhle zasyčí, protože vedle něj zvoní mobilní telefon, je to způsobeno elektromagnetickým rušením. Kromě požadovaného signálu přijímá rádio také signál z mobilního telefonu a nedokáže již rozlišit správný signál od nesprávného. Ke stejnému efektu dochází také mezi vyhledávacími lavinovými vysílačkami a jinými předměty, které produkují elektromagnetické pole. Lavinové vysílače jsou určeny k příjmu slabých signálů z velké vzdálenosti. Zařízení s velkým dosahem musí být odpovídajícím způsobem citlivá. To je však také činí náchylnými k rušivým signálům: pokud musí zařízení během vyhledávání signálu a hrubého šumu identifikovat a izolovat již vzdálený slabý signál od vysílače, má to při zvýšeném šumu pozadí odpovídajícím způsobem těžší.
Vzdálenost od lavinového vysílače je rozhodující pro rozsah rušení způsobeného elektrickými přístroji nebo kovovými částmi. Podle Gensweina a dalších (2013) se síla rušení mění přibližně na třetí mocninu vzdálenosti mezi lavinovým vysílačem a zdrojem rušení. Zmenším-li vzdálenost mezi mobilním telefonem nebo podobným zařízením a lavinovým transceiverem na polovinu, potenciál rušení se nezdvojnásobí, ale zvýší se osminásobně. Naopak, rušení lze snížit dodržením větší vzdálenosti.
Různá zařízení způsobují různé úrovně rušení. U chytrých telefonů s aktivním displejem je rušení mnohem kritičtější než u vypnutých. Při provozu displeje, ať už na mobilním telefonu nebo jiném zařízení, vznikají další magnetická pole, která se neustále mění. Studií na toto téma není příliš mnoho a ty, které existují, někdy používají různé metody zkoumání vlivu určitých elektrických zařízení. Na obrázcích výše a níže jsou uvedeny výsledky laboratorních testů (Meister & Dammert, 2014). Barkhausen (2012, viz odkaz níže) zkoumal vliv zdrojů rušení pomocí testů dosahu na sněhu. Výsledky se liší v detailech a prezentaci, ale závěr je stejný:
: měli byste si dávat pozor, do které kapsy dáváte mobilní telefon (a všechny ostatní věci).
Magnety
Dalším potenciálním problémem jsou magnety. Vyskytují se například v podobě magnetických knoflíků na oblečení nebo zabudovaných v reproduktorech (rádia, mobilní telefony apod.). Protože lavinové vysílače musí být vodotěsné, jsou externí spínače zapnutí/vypnutí/vysílání/hledání u některých modelů spojeny s magnetickými spínači uvnitř zařízení, které mohou být v nepříznivých případech aktivovány i externími magnety. Různé modely lavinových vysílaček mají také magnetický kompas, který se používá především k optimalizaci směrového zobrazení. I zde existuje možnost rušení, zejména v režimu vyhledávání.
Praktická doporučení:
Obecné doporučení ICAR, Alpského klubu, horské služby a dalších je:
V režimu vysílání udržujte mezi lavinovým vysílačem a všemi elektronickými zařízeními a kovovými předměty minimální vzdálenost alespoň 20 cm; v režimu vyhledávání udržujte mezi lavinovým vysílačem a všemi elektronickými zařízeními a kovovými předměty minimální vzdálenost alespoň 50 cm. Vypněte elektronická zařízení. Elektronická zařízení musí být v režimu vyhledávání vypnutá (letový režim na mobilních telefonech nestačí). Pokud je nutné během pátrací akce telefonovat, mělo by se tak v ideálním případě dít pouze krátce a ve vzdálenosti nejméně 25 metrů od pátracího zařízení. Pokud není jiná možnost než mít mobilní telefon během pátrání u sebe (pátrání jedné osoby, je třeba udržovat kontakt s horskou službou), je třeba jej mít co nejdále od lavinového vysílače (batoh, zadní kapsa kalhot apod.). Toto uspořádání může vést k problémům během pátrání. V ideálním případě by lopata, sonda a lyžařské hůlky neměly být drženy ve stejné ruce jako hledaný lavinový vysílač, ani by neměly ležet vedle lavinového vysílače na povrchu sněhu při přechodu (vliv na hledání v tomto případě podle DAV "přijatelné", pokud se mu nelze vyhnout). Multifunkční náramkové hodinky (velký displej, funkce GPS apod.) by se rovněž neměly nosit na ruce lavinového vysílače. U hrudních držáků GoPros nebo jiných fotoaparátů je třeba mít na paměti, že v režimu vysílání (např. když je lavinový vysílač v kapse kalhot) může být fotoaparát od lavinového vysílače vzdálen 20 cm, ale v režimu vyhledávání (lavinový vysílač v ruce) lze doporučenou vzdálenost (alespoň 50 cm) jen stěží spolehlivě dodržet. Vedení vysokého napětí, stožáry výtahů a další velké, nepohyblivé zdroje rušení mohou výrazně zhoršit vyhledávání v poměrně velké oblasti. Zde může pomoci pouze vyhledávání v analogovém režimu (lidské ucho dokáže identifikovat "správný" signál lépe než procesor), a to v závislosti na velmi úzké šířce vyhledávacího pásu.
Zdroje: Barkhausen, 2012. Vliv vnějšího rušení na funkčnost lavinového transceiveru. Sborník ISSW, 2012.Genswein et al, 2013. Doporučení, jak se vyhnout problémům s rušením při doprovodné a organizované lavinové záchraně. Proceedings ISSW 2013.Meister &; Dammert, 2014. Vliv spotřební elektroniky na lavinové vysílače. Sborník ISSW 2014.
