Základy
Lavinové airbagy využívají takzvaný efekt brazilského ořechu (známý také jako efekt müsli): Při protřepávání směsi stoupají větší částice, například para ořechy, nahoru, zatímco menší částice, například arašídy, sklouzávají dolů. Zjednodušeně lze vysvětlit, že jakmile se směs protřepe nebo pohne, malé částice spadnou do mezer mezi většími částicemi. Tento jev je snadno pozorovatelný - jeho přesné fyzikální pozadí však zůstává záhadou, která vědce dodnes mate. Batoh využívá právě tohoto efektu. Nafouknutím zvětšíte svůj vlastní objem, a tím i pravděpodobnost, že zůstanete na povrchu laviny. Při nošení lavinového airbagu byste si však měli být vědomi toho, že tento efekt nemusí v určitých situacích vůbec fungovat, a proto nezvyšuje vaše šance na přežití. Můžete se vžít do pozice brazilského oříšku a krátce zvážit, zda nyní máte oproti "oříškům" výhodu, či nikoliv. Příkladem situací, ve kterých airbag neposkytuje žádnou výhodu, jsou terénní nástrahy, jako jsou hluboké jámy nebo příkopy. Batoh s airbagem v takových případech nepomůže, protože terén sbírá sníh v prohlubních nebo za překážkami. V důsledku toho může být uživatel i přes vztlak zasypán nebo uvězněn. Dalším příkladem jsou laviny z mokrého sněhu: Zde největší nebezpečí nespočívá ani tak v zasypání, jako spíše v síle laviny, která může způsobit vážná mechanická zranění, zlomeniny kostí nebo vnitřní poranění.
Lze rozlišovat mezi různými typy airbagových balonů. Většina systémů používá mono airbag, který se liší objemem v závislosti na modelu. V současné době však byly vyvinuty i dvoukomorové systémy. Společnost ABS představila takzvaný TwinBag, u kterého se nafukují dva samostatné balónky airbagu. Také Arva Reactor má systém dvojitých airbagů se dvěma samostatnými komorami. Pokud je jeden z airbagů poškozen, druhý nadále poskytuje ochranu. Společnost Mammut vyvinula takzvaný Ochranný airbagový systém, který chrání oblast hlavy a poskytuje tak dodatečnou ochranu proti úrazu, aby se zabránilo mechanickým zraněním.
Lavinové airbagové systémy lze také rozdělit na mechanické a elektronické systémy. Mechanické systémy se dále dělí na systémy s tlakem plynu a systémy s tlakem vzduchu. V případě elektronických systémů se rozlišují systémy napájené z baterií a superkondenzátorů. Základní fyzikální principy těchto systémů rozhodují o výhodách a nevýhodách na nich založených, proto stojí za to nahlédnout do jejich zákulisí.
