Lyžařská dílna | DIY freeride lyže část II

Základní a hrubé plánování

Nejdůležitější je plánování - přemýšlení o tom, co by měla nová krabice přinést. Kromě toho je nejdůležitější poctivé sebehodnocení vlastních schopností a přání a samozřejmě samotná příprava. Existuje několik důležitých základních pravidel, která byste měli dodržovat, pokud chcete doma zvedat lyže z garážové kolébky. Začněme u samotné budoucí lyže; konstrukce lyže vypadá následovně:

- Vrchní deska (nebo dřevěná dýha)
- Konstrukční vrstva (vrchní deska potištěná zespodu nebo konstrukční mezivrstva)
- Sklovláknitá podložka/n
- Dřevěné jádro
- Sklovláknitá podložka/n
- Skluznice & hrany

Lyže se také skládá z různých oblastí a vy měníte proměnné, abyste získali odpovídající výsledek. To může být skutečně poměrně složité, záleží na tom, co přesně chcete. Protože by to bylo velmi, velmi obsáhlé do detailů, zde jsou jen ty nejdůležitější faktory:Radius: Známý také jako pas. Čím užší rádius, tím menší carvingový oblouk, tím ovladatelnější, ale také tím nervóznější lyže. Slalomové lyže mají velmi malý rádius, sjezdové lyže velmi velký. V hlubokém sněhu a při přistání v parku mají lyže s malým poloměrem tendenci "řezat". Lyže se "špatně" nastaveným rádiusem ve vztahu k ostatním parametrům působí dojmem, že neustále "škube" jedním nebo druhým směrem a lyže je nevyvážená. Toto chování lyže však může být způsobeno i nedostatečnými lyžařskými schopnostmi lyžaře v porovnání s jeho lyží. Možné jsou také lyže se dvěma nebo třemi různými poloměry.

Tvrdost lyží: Je třeba rozlišovat mezi dvěma tvrdostmi nebo tuhostmi: Tuhost samotné lyže zepředu dozadu a torzní tuhost. Ta je určena délkou lyže. Pokud je lyže vpředu velmi tuhá, vyrovnává nerovnosti a doslova touží po rychlosti, ale v prachovém sněhu příliš neplave (pokud do ní nezařadíte několik triků, ale o tom až později). Pokud je lyže vzadu velmi tuhá, máte lyži, která jezdí striktně na svém rádiusu a jen těžko se nechá rozhodit. Pokud záměrně (nebo omylem) zatížíte zadní část, lyže rázem zrychlí. Cenou za klid a sešlápnutí plynového pedálu je určitý moment setrvačnosti na začátku oblouku a větší pozornost, která také do značné míry závisí na poloměru a šířce patky. Kromě toho můžete lépe přistávat na tuhých ocáskách, zejména při skocích ze skal. Váha: Těžká lyže dokáže zrychlit, ale bohužel většinou není příliš živá a musíte mít sílu a být dobrým lyžařem. Lehké lyže sviští v obloucích rychle a jsou šetrné. Takové nudle ale obvykle nemůžete označit za tempové.

Tlumení: V závislosti na použitém materiálu je možné postavit lyže, které jsou silně tlumené (například s aramidovými vložkami, gumou nebo některými druhy dřeva), nebo takové, které přenášejí na lyžaře každý drobek (například s tvrdým dřevem a malým množstvím vláken). Tlumené lyže se lyžují snadněji než lyže s velmi přímou konstrukcí. Ty druhé vyžadují více zručnosti a pozornosti

Komorová lyže: Pokud lyži položíte naplocho na zem, vyčnívá ze země pod oblastí vázání. Tato mezera odpovídá prohnutí lyže. Velký camber zajišťuje dobrou přilnavost hran a působí poměrně tvrdě a taková lyže má obvykle velký "pop", tj. zásobu energie. Nevýhodou je, že camber je překážkou v prachovém sněhu, protože lyže se pod vázáním nepropadá homogenně. Velmi tvrdé lyže s velkým předpětím se stávají skutečnými ponorkami. Malé, žádné nebo dokonce záporné předpětí je nakonec výhodou pouze v měkkém sněhu - ale tam je to jasná výhoda! Lyže bez předpětí jsou proto velmi shovívavé a hravé na lyžování. Záporné prohnutí to dovádí do extrému, lyže zatáčí téměř na místě.

Rocker (a všechna podobná označení): Takzvaný rocker může být umístěn na špičce a/nebo na patě lyže. Konstrukce rockeru v podstatě zkracuje vnímanou délku lyže, ale efektivní délka hran zůstává zachována a lyže s rockerem se také lépe ovládají.

No, s těmito parametry už máte minimální přehled. Trik spočívá v tom, abyste je všechny sladili se svými individuálními lyžařskými schopnostmi a požadovanou oblastí použití. Buď si pro to vypěstujete dobrý cit, nebo to bude záležitost pokusů a omylů.

Detailní plánování

Jakmile máte představu o tom, co chcete postavit, je čas na detailní plánování. Program SnoCAD od společnosti Graf Snowboards se osvědčil jako ideální pro začátečníky v oblasti tuningu lyží. Je zdarma, multiplatformní a můžete si ho stáhnout zde. Tento program také umožňuje poměrně snadno vytisknout šablony 1:1 na papír (poznámka: při tisku si vytiskněte rejstříkové značky, abyste si věc mohli srovnat, nebo pracujte s rolovací tiskárnou).

Příprava na stavbu

Jakmile je požadovaná lyže naplánovaná a vytištěná na papírové šabloně, je čas připravit se na stavbu. Ve fázi plánování jste již zvažovali, jaké materiály chcete na stavbu lyže použít. V současné době existuje na internetu několik dodavatelů, kteří prodávají i ta nejmenší množství materiálů pro výrobu lyží. Pomocí vyhledávače Google můžete rychle najít několik dodavatelů.

Na jednu lyži je potřeba minimálně následující:

- Jedna sklolaminátová podložka nad a jedna pod dřevěné jádro.
- Dvě dřevěná jádra na pár lyží (buď zakoupená, nebo vlastnoručně vyrobená).
- Skluznice.
- Hrany (4 kusy na 2 lyže).
- Případně vrchní deska nebo dřevěná dýha. Vrchní deska nebo dřevěná dýha.
- Epoxidová pryskyřice & tvrdidlo.
- Forma (stavba ze dřeva).
- Vakuová pumpa + hadice.
- Vakuovací vak (do kterého se vejde forma na lyže).
- Těsnicí materiál pro vak.
- Fólie s otvory na odtrhávání + absorpční rouno + odvětrávací síťovina.