Guilt Trip: film o lyžování a pocitech viny

Film

Tým se vydává do Grónska, kde si ho prohlédne a poté se vrtulníkem vydá na ledovou pokrývku. Jejich cílem je oblast kolem hory Forel, druhé nejvyšší hory Grónska. Kvůli problémům s vrtulníkem je tým vysazen na ledu hlouběji, než bylo původně plánováno, a zažívá nečekaně jarní situaci, pokud jde o sníh (natáčení probíhalo v období neobvykle vysokých teplot). Navíc hrozí, že se kuchyňský stan propadne do trhliny. Tábor je nakonec přesunut na horu Forel, aby na ni bylo možné vystoupit a Hubbard mohl provést měření.

Lyžař

Chris Rubens, zcestovalý sportovec Salomon a častý protagonista pořadu Salomon TV o filmu Guilt Trip:

PG: Film se jmenuje Guilt Trip. Vysvětlete prosím, co přesně cítíte jako vinu.

CR:Jako profesionální lyžař vedu zajímavý život plný rozporů. Živím se cestováním po světě a ukazováním jeho krás prostřednictvím lyžování. Přitom vytváříme obrovskou uhlíkovou stopu. Což zase škodí životnímu prostředí, které tak rádi předvádíme a kterého si vážíme.

PG: Myšlenka byla taková, že přivést vědce pomůže zmírnit pocit viny. Opravdu?"

CR: Ano, to byl určitě záměr, aby byl výlet více ospravedlnitelný. Nemyslím si, že by si někdo z nás dělal iluze, že jen proto, že s sebou vezmeme vědce, budeme mít zelenou. To, že jsme s sebou měli někoho, kdo má tolik zkušeností s glaciologií, klimatickými změnami a prostě životem obecně, přispělo k tomu, že jsme v táboře vedli skvělé diskuse se spoustou různých myšlenek a názorů. Změna klimatu je něco, co všichni známe a o čem mluvíme, takže si myslím, že vzít s sebou Aluna bylo zčásti sobecké, abychom tomuto problému lépe porozuměli.

PG: Můžete nám říct něco o tom, jak tento projekt vznikl? Čí to byl nápad? Co vás přimělo k tomu, že jste se rozhodli nenatočit jen obyčejný lyžařský film o výletu do Grónska?

CR: Tento projekt je rozhodně dítětem Anthonyho Bonella'a, který o něm mluvil už delší dobu. Většina filmů Salomon TV'má silné příběhové téma. Tohle byl určitě ambicióznější projekt než většina dílů, ale po Eclipse v loňském roce tu byla touha pokračovat v nastoleném tempu.

PG: Jak jste našli Aluna? Co vás přimělo oslovit Aluna, a ne například vědce, kteří se nacházejí v Grónsku?

CR: Anthony hledal vědce, který již dříve pracoval s médii a dokázal by veřejnosti zprostředkovat vědu laickým způsobem. Při vyprávění příběhu o změně klimatu je důležité snažit se vyhnout jeho zkázonosnému vyznění. Nechcete, aby se lidé cítili příliš kritičtí nebo skleslí, protože to nikomu nepomůže. Anthony je skvělý odhadce charakterů a myslím, že jakmile se s Alunem spojil, věděl, že jsme našli toho pravého. Když trčíte dva týdny na ledovci, je docela důležité, abyste byli se správnými lidmi.

PG: Jaká byla podle vašich slov věda, kterou Alun dělal, a proč je důležitá? Jaké byly jeho výsledky?"

CR: V podstatě nám sdělil, že jakékoliv informace pocházející z akumulační zóny by byly užitečné, protože z této části ledovce je poměrně málo údajů. Jeho nápad byl odebrat vzorky ledového jádra až v akumulační zóně. Ty byly roztaveny a odeslány do laboratoře v Evropě k analýze izotopů a pevných částic. V podstatě se zjišťovalo, zda nárůst částic způsobuje, že ledová čepička mění barvu a rychleji taje.

Grónský ledovcový štít

Ledovcový štít je velmi velký ledovec (nejméně 50 000 km2), který z velké části pokrývá reliéf pod ním ležící pevniny. V současnosti existují dva ledovcové příkrovy - Antarktický ledovcový příkrov a Grónský ledovcový příkrov (rozloha: 1 710 000 km2). Ledové příkrovy - stejně jako zbytek kryosféry - jsou pro naše klima důležité z různých důvodů. Velmi diskutovaným tématem výzkumu je podíl tání ledovců na zvyšování hladiny moří. Panuje shoda, že tento příspěvek je vysoký - například ve srovnání s příspěvkem horských ledovců -, ale ne všechny relevantní procesy lze přesně vyčíslit, a tak se stále objevují nové přístupy k výpočtu možného zvýšení. Výsledky se sice neliší v obecném tvrzení (hladina moří stoupá), ale liší se v konkrétních číslech.

Alun Hubbard provedl v Grónsku řadu výzkumů a na toto téma také publikoval. V nedávném článku (Mikkelsen et al., 2016), jehož je spoluautorem, se zabývá možným vlivem plochých ledových čoček v oblasti firnu na odtok tající vody. Podobně jako horský ledovec má ledová pokrývka oblast ablace (oblast vyčerpání) a oblast akumulace (oblast vyživování). Doposud se předpokládalo, že tající voda může v létě prosakovat do firnu v akumulační oblasti a ukládá se tam, místo aby odtékala do moře. Ve výše uvedeném článku autoři předpokládají, že se v oblasti firnu ve velmi teplých létech vytvářejí mohutné ledové čočky, kterými tající voda v následujících letech již nemůže procházet. Místo aby zmizela ve sněhové pokrývce, odtéká pryč. Tento proces by byl možným vysvětlením skutečnosti, že v roce 2012 došlo k výrazně většímu odtoku než v roce 2010, ačkoli oba roky byly podobně teplé. V roce 2010 se mohla vytvořit taková ledová čočka, která pak způsobila větší objem odtoku v roce 2012. Pokud je v oblasti firnu uloženo méně vody, než se předpokládá, je třeba upravit i výpočty pro zvýšení hladiny moře.

Vědec

Alun Hubbard je v současné době profesorem na Fakultě věd o Zemi na Arktické univerzitě v norském Tromsø. Kromě mnoha vědeckých publikací se opakovaně podílel na mediálních projektech populárně-vědeckého charakteru, například na seriálu BBC 'Frozen Planet'. Během cesty se Salomon TV Hubbard s podporou ostatních vytěžil vrtná jádra z oblasti firnu. Obsahovaly mohutné ledové čočky, stejně jako na lokalitách v západním Grónsku, o nichž se hovoří ve výše zmíněném článku.

Vrtná jádra byla po prvotní analýze na místě roztavena a odvezena k pozdějšímu rozboru v laboratoři, aby se zjistilo jejich přesné složení. V posledních desetiletích povrch ledového příkrovu ztmavl. To mění albedo a ovlivňuje rychlost tání (známe to ze saharského prachu na alpském sněhu). Důvod změny barvy není zcela objasněn a částice ve vodě z vrtných jader mohou poskytnout informace o tom, zda se na led dostávají saze nebo jiný materiál.

Video z odběru vrtných jader:

Alun Hubbard o projektu 'Guilt Trip':

PG: S kým je větší zábava trávit čas ve stanech, s lyžaři nebo s vědci?

AH: Jak jsem řekl ve filmu - o podobných výletech do vzdálených hor jsem snil - proto bylo potěšením pracovat na tak úžasném místě s talentovanými a přitom pohodovými lidmi - něco na Kanaďanech? Věděli, co dělají, a nemuseli si nic dokazovat, a rádi mě vzali s sebou na cestu, aniž by to na mě kladli nebo dělali nějaké kraviny. To je osvěžující a vítaná úleva od obvyklých 'velkých vědeckých' terénních kampaní do Grónska nebo Antarktidy, které sice mohou být různým způsobem přínosné, ale často jsou kvůli logistice a sázkám na úspěch docela náročné. Starší akademičtí pracovníci také bývají poměrně vážní a nafoukaní jedinci, kteří jsou silně soutěživí (tím nutně nevylučuji sebe) - takže je to trochu fuška, i když jste na těchto vznešených místech a děláte úžasné věci. Je to opravdu trochu smutné, proto bylo skvělé, že jsem se na tuto cestu vydal se štábem Salomon, který rozhodně uměl tvrdě pracovat a hrát si.

PG: Jak přesné bylo zobrazení toho, o co jste se ve filmu snažili z vědeckého hlediska?

AH: Bylo to na místě - vyvíjelo se to přesně tak, jak film ukazuje. Byl to sakra grunt dostat se nahoru, abychom se provrtali do firnové zóny ledového příkrovu, a když jsme to udělali - netušil jsem, co'najdeme. Ano, vědecký příběh byl poněkud zjednodušen a sestříhán, aby byl přístupný všem. Ale není snadné zprostředkovat celou složitost procesů probíhajících nahoře ve firnové zóně. Proto se to zredukovalo na pár zvukových kousků, které ale nebyly daleko od pravdy, pokud jde o to, co jsme dělali a proč.

PG: Jak vypouštíte drony, když nejsou k dispozici profesionální lyžaři?

AH: Dobře - tak tahle sekvence byla trochu vymyšlená. Ve skutečnosti jsme měli několik úspěšných misí bezpilotních letadel (pozn. redakce: Unmanned Aerial Vehicle) - kdy byl dron vypuštěn ručně a v pořádku přistál (většinou - měl jedno velmi tvrdé přistání, ale po opravě přežil). Takže když se'nevrátil z mise nad horou Forel - byl jsem upřímně zklamaný. Když se vydala na tento výjezd, věděl jsem, že její šance jsou mizivé, ale byla z toho zábavná část filmu.

PG: Ve své předchozí práci jste se spoluautory nastínil, jak mohou vrstvy ledu v akumulační zóně ovlivňovat odtok. Smyslem odebrání jader ukázaných ve filmu bylo potvrdit, že vrstvy ledu jsou přítomny v jiné oblasti, než o jaké se hovořilo v té práci, je to tak? Ve kterém roce se vrstvy ledu v těchto jádrech vytvořily? Byly novější?"

PG: Otázka na závěr - kdo má větší uhlíkovou stopu, ty nebo Chris?

AH: Těžká volba... Chris si žije svým životem, ale na druhou stranu já jsem taky dost spaloval JetA. Řídil jsem vznášedla, škodovky, motorové čluny a letadla na ledovci a kolem něj. Doma jezdím obytným vozem a pochybnou ruskou motorkářsko-sidecarskou výbavou z roku 1969 - není zrovna efektivní - možná o něco lepší spotřeba než Hagland nebo Humvee. Miluju ale své nové turistické lyže Salomon (díky výletu)... takže možná bude letošní zima přece jen o něco čistší a ekologičtější.

Literatura: Mikkelsen, A. B., Hubbard, A., MacFerrin, M., Box, J. E., Doyle, S. H., Fitzpatrick, A., Hasholt, B., Bailey, H. L., Lindbäck, K., and Pettersson, R.: Extraordinary runoff from the Greenland ice sheet in 2012 amplified by hypsometry and depleted firn retention, The Cryosphere, 10, 1147-1159, doi:10.5194/tc-10-1147-2016, 2016.