Po obdržení Rustleru 11 v 191 od Blizzardu (moc děkuji!) jsem si uvědomil, že chci pořádnou vazbu. Předtím jsem měl na prašanových lyžích ATK Freeraider 14, ale nikdy jsem nebyl stoprocentně spokojený s přenosem energie, zejména s předními dvěma kolíky. Mám asi 85 kg a také bych občas rád jel rychleji!
Po tom, co mi dorazil balíček s vázáním, jsem rychle zašel do Fullmoons, obchodu s horskými sporty a mechanikem vázání, kterému důvěřuji. Bruno vázání namontoval svým obvyklým profesionálním a rychlým způsobem a já byl připraven vyzkoušet horké železo. Už první pocit, když jsem do vázání vstoupil, mi dodal pocit jistoty. Hlasité CLACK a bota pevně sedí tam, kde má. Dobrá, pojďme na plný plyn a uvidíme, jestli bota splní to, co slibuje! Mohu jen říct: splňuje! Přenos síly je jako u skialpinistického vázání a (subjektivně) zvýšená bezpečnost je přesně to, co jsem hledal.
Popravdě řečeno, vůbec jsem netušil, jak s tím mám vyrazit na skialpovou túru nebo jak sundat hlavu skialpového vázání. Ale to mi prvních pár dní testování nevadilo, byl prašan a všechno bylo z kopce!"
Však i ty nejlepší prašanové dny v blízkosti vleku jednou skončí a pak je čas přejít na sjezdové lyžování. Co na to říct, je potřeba si na to trochu zvyknout, ale systém je vlastně opravdu jednoduchý. Stisknete zajišťovací páčku kolíkového vázání, sklopíte alpskou část dopředu, uvolníte zajišťovací mechanismus (nejjednodušší je to bez rukavic) a pak máte normální kolíkovou špičku. Stále nejsem stoprocentně přesvědčen o systému zamykání zarážky a stoupací pomůcce na automatické patě. Systém zatím funguje bezvadně, ale zdá se mi dost choulostivý a nejsem si jistý, jestli například lezecká pomůcka zůstane dlouhodobě neporušená, zvlášť když musíte šlápnout na stopu. Jistě, dá se vyndat, ale jsem si jistý, že na to jednou zapomenu...
