Shiro klouže po měkkém sněhu jako ručně vyrobený japonský bojový meč. Jakmile je ostří nastaveno, hladce po něm klouže. Rychlostní limit se pohybuje někde kolem Mach3 (hrubý odhad) - bohužel testovací jezdec nebyl schopen určit skutečný limit kvůli široce vykrojenému a tedy zpomalujícímu freeridovému oblečení - limit v tomto testu byl někde kolem 100 km/h.
Plynulý negativní prohyb zde nemá negativní vliv, jak by se někdo mohl obávat. Naopak, souvislý rocker dává Shiru poměrně vysokou míru ovladatelnosti v přímém srovnání s podobnými bitevními loděmi v této kategorii: ať už jde o prašan, rozježděné nebo upravené svahy.
Völkl Shiro se cítí nejlépe na širokých, otevřených svazích, pokud se jezdí ve slušné velikosti, tj. alespoň na výšku plus x. V užším terénu se projeví pevná konstrukce a s ní spojená vysoká hmotnost. V užších lesních úsecích musí lyžař poměrně přesně nastavit oblouky, pokud chce jezdit plynule a ne jen klouzat. Celkově jsou však i tyto výlety, které jsou Shiru spíše cizí, překvapivě snadné.
V porovnání s moderními freeridovými standardními lyžemi, jako je například Völkl Gotama, potřebujete trochu více síly, abyste s Shirem zvládli slušné oblouky v hustém lese, ale při troše opatrnosti je i to překvapivě snadné. Proto můžeme zaškrtnout i kolonku "vhodnost pro každodenní použití", i když s drobnými omezeními. Bohužel díky obsaženým karbonovým vláknům je Shiro jen nepatrně lehčí. Dlouhé nosné pasáže byste proto měli řešit s jinými lyžemi, pokud chcete mít při sjezdu v nohách ještě nějakou sílu. Díky karbonovým vláknům je však dosaženo dobré tvrdosti a stability.
