V důsledku toho celý svět hovoří o změně klimatu - o tom, jak zabránit jejím nejhorším důsledkům a kdo může jak přispět. Na globálních klimatických konferencích si politici jednotlivých zemí, vědci, soukromé osoby, nevládní organizace atd. lámou hlavu nad tím, jak by mohla vypadat účinná klimatická politika. Mnoho angažovaných jednotlivců přizpůsobuje svůj životní styl a nevládní organizace neúnavně pracují na tom, aby společnost a politiky na tuto problematiku upozornily. Objevují se první politické úspěchy, i když příliš pomalu a nesměle. Na mnoho věcí je již pozdě. Na konci tohoto století, za 80 let, budou Alpy bez ledu a ledovců.
Nespočet lidí se proto zapojuje do ochrany klimatu - z dobrých důvodů. Méně cestují, jedí méně nebo vůbec žádné maso, místo aut používají veřejnou dopravu nebo jízdní kola, zateplují své nemovitosti nebo se obecně snaží omezit svou (často zbytečnou) spotřebu.
Jedna skupina se však nadále chová, jako by se jí celá věc netýkala: milovníci outdoorových sportů. Ti létají na turistické dovolené na Mallorku, do Nepálu za horolezectvím, do Japonska za freeridingem, do Brazílie za kitesurfingem, na Bali za surfováním, na Lofoty za horolezectvím, do Finska za sněžnicemi. Tento seznam by se mohl prodlužovat donekonečna. Jinak většinou cestují autem, ale někdy si v terénu půjčí sáňky nebo dokonce vrtulník.
