SchneeGestöber 2 2016/17 | Substituce

"Pokud sněží na teplé půdě, zima je ztracena."

Teplota půdy při sněžení ovlivňuje především klouzavou lavinovou činnost. Vliv na ostatní lavinotvorné faktory lze v praxi zanedbat. Zmrzlá půda krátce po sněžení opět rozmrzá a uvolňuje teplo do sněhové pokrývky. Proto má sněhová pokrývka u země vždy teplotu 0 °C nebo těsně pod ní.

"Klouzavá lavina"

"Klouzavá lavina" popisuje proces vzniku laviny, kdy je tření nižší v poměru k silám, které ji ženou dolů po svahu. Klouzavé sněhové laviny tedy kloužou a nemohou být proto nikdy vyvolány dodatečným zatížením nebo impulsem. Sněhové desky nakonec také sklouznou, ale mohou být spuštěny, protože zlom nejprve připraví půdu pro sklouznutí. Struktura sněhu se zlomí v jednom bodě (spouštěcí bod) a zlom se v případě laviny šíří dále. Pro představu: hodíte kámen do klidného jezera a zlom se šíří několika směry jako vlna. Domino také pomáhá s abstrakcí v mysli. Jakmile se věci rozpadnou, přichází na řadu klouzání: Pokud je tření, které nyní vzniká mezi sněhovou deskou a zemí, větší než síla působící na svah (obvykle na svazích se sklonem pod +/- 30°), zůstane sněhová deska, která se odlomila od konstrukce, na místě. Pokud je tření menší než svahová síla (od sklonu cca 30°), sněhová deska se posune směrem dolů. Zlom (a jeho šíření) je tedy hlavní příčinou laviny desky. Zlomy vytváříme téměř na každém kroku, který ve struktuře sněhu uděláme. Bez šíření zlomů na velké vzdálenosti a potřebného sklonu lavina nevznikne. Proto jsou testy stability, které zpracovávají pouze slabé vrstvy, ale ne tendenci šíření trhlin (např. CT kompresní test), vhodné pro posouzení lavinového rizika pouze v omezené míře.

"Zkušenosti jsou vším"

Problémy s čistě ujetým sněhem lze díky zkušenostem zvládnout poměrně dobře, stejně jako do značné míry situace s mokrým sněhem. Pokud nemáte potřebné teoretické zázemí, narazíte na své limity, zejména při problémech se starým sněhem. Staré sněhové problémy lze v závislosti na jejich závažnosti rozpoznat podle usazovacích zvuků, tvorby trhlin a samovolných lavin, ale také nemusí být v terénu vůbec viditelné/cítitelné/slyšitelné - a tak empirickým hodnotám uniknout. Jediné, co zde pomůže, je prostudovat si hlášení o lavinové situaci a uvědomit si, že ne všechna nebezpečí jsou užitečná a dávají nám v terénu své příznaky (bez pohledu do sněhové pokrývky). Zcela "skrytý" problém starého sněhu si, jak známo, ne nadarmo bere životy zejména zkušených vyznavačů zimních sportů. Spojení solidních znalostí a správně interpretovaných zkušeností zůstává základem všeho.

"Na strmém ledovcovém ledu ani na skalních deskách sníh nedrží"

Velmi nepravidelná struktura ledovcového ledu a stejně nepravidelná struktura skalních desek při pohledu zblízka naprosto postačuje k tomu, aby sněhová pokrývka "držela". Deskové laviny, při nichž se objevují takové zdánlivě hladké povrchy, jsou v naprosté většině případů založeny na slabých vrstvách v blízkosti země. Sněhové krystaly slabé vrstvy kloužou po tzv. kluzné ploše, v tomto případě po podloží. Problém však spočívá ve slabé vrstvě, nikoliv v hranici mezi podložím a sněhovou pokrývkou (s výjimkou klouzavých lavin). Jako kluzná plocha může sloužit i podkladová, tvrdší vrstva sněhu. Problém však vzniká v důsledku porušení slabé vrstvy nad ní, nikoliv v důsledku klouzavého povrchu. Sněhová deska a slabá vrstva pak sklouzávají po klouzavém povrchu.

"Hodně sněhu - vysoké lavinové nebezpečí"

Lavinové nebezpečí se zvyšuje, když je hodně čerstvého sněhu. Obecně však platí pravidlo: silná vrstva starého sněhu - nižší lavinové nebezpečí. Slabé vrstvy se tvoří méně často kvůli méně výrazným teplotním rozdílům v silné vrstvě sněhu.

"Déšť má pozitivní/negativní vliv na lavinové nebezpečí"

To závisí na celkových podmínkách. Většinou však negativně: na jedné straně kvůli krátkodobé ztrátě pevnosti - na druhé straně kvůli zvýhodněnému vytváření slabých vrstev v důsledku výrazných teplotních skoků ve sněhové pokrývce.

"Sníh odráží záření"

Ano, ale pouze viditelnou část záření. Dlouhovlnné záření, které přispívá značným množstvím energie ("tepelné záření"), je sněhem téměř zcela pohlceno. Proto se sníh lépe usazuje na slunečných svazích, může se zpevnit a prosáknout i za rozptýleného světla.

"Vázaný sníh je tvrdý"

Ne, vázaný sníh (nutný pro sněhovou desku) může být tak měkký, že v něm můžete prožívat své obscénní prašanové sny. Vázaný ? tvrdý nebo měkký.

"Nepřekračujte 30° při stupni nebezpečí 4, 35° při stupni nebezpečí 3 a 40° při stupni nebezpečí 2."

Pokud to zkombinujete s dobrým plánováním trasy a vyhodnocením rizik, budete ještě bezpečnější. Každý, kdo se bude řídit pouze tímto předpokladem, si dříve či později podepíše rozsudek smrti.

Poznámka: Znalosti nenahradí zkušenosti a zkušenosti nenahradí znalosti.

I naše současná představa o sněhu a lavinách je pouze konstruktem reality. Některé z nich se mohou v budoucnu ukázat jako nesprávné nebo budou vysvětleny jinak.