Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Sněhová bouře

SchneeGestöber 2 2018/19 | Rozhovor se skialpinistickým guru Günterem Schmudlachem

Jak vzniklo automatické, denně aktualizované hodnocení rizik?

26. 11. 2018
Lukas Ruetz
Günter Schmudlach je vynálezce, zakladatel a programátor švýcarského internetového portálu Skitourenguru.ch. Pomocí lavinového zpravodajství denně vyhodnocuje rizikovost nesčetných skialpinistických tras ve Švýcarsku a brzy i v celém alpském regionu. Podle našeho názoru se jedná o velmi inovativní projekt. S Günterem jsme hovořili o Skitourenguru obecně, jeho motivaci a vizi do budoucna.

Pro všechny, kteří nikdy neslyšeli o Skitourenguru:

Pomocí mapy sklonů svahů, zprávy o lavinové situaci (LLB) a redukční metody mohu vyjádřit názor na bod v terénu, např. na klíčový bod mé plánované lyžařské túry. Skitourenguru naproti tomu denně vyhodnocuje kompletní lyžařské túry po celé jejich délce. Každé trase je přiřazen ukazatel rizika. Ukazatel rizika zobrazuje nízké riziko (zelená), zvýšené riziko (oranžová) nebo vysoké riziko (červená), podobně jako semafor.

Zjednodušeně vysvětleno: jak funguje algoritmus Skitourenguru?

Laviny na lyžích vznikají dodatečným zatížením nestabilní sněhové pokrývky ve vhodném lavinovém terénu. Klasické redukční metody proto kombinují stupeň nebezpečí z LLB (sněhová pokrývka) se sklonem svahu (lavinový terén). Skitourenguru jde o tři kroky dále. Za prvé, Skitourenguru bere v úvahu nejen sklon svahu, ale také velikost svahu, tvar svahu a půdní pokryv. Za druhé, Skitourenguru bere v úvahu nejen stupeň nebezpečí pro popis stability sněhové pokrývky, ale také zvláštní nebezpečné body (expozice a výškové stupně), jak je sdělují moderní LLB. Pro kombinaci faktorů "lavinový terén" a "sněhová pokrývka" vyvinula společnost Skitourenguru metodu kvantitativní redukce (QRM). Tato metoda odvozuje z 1500 lavinových nehod a sbírky stop GPS potřebné poznatky o tom, jak je třeba faktory kombinovat. Každému bodu na trase lze nyní přiřadit pravděpodobnost spuštění laviny. Kombinací těchto pravděpodobností podél trasy lze určit její konečný ukazatel rizika.

Kde se berou trasy GPS pro výlety a jaká je jejich kvalita?

Ukázalo se, že algoritmus Skitourenguru poskytuje konzistentní výsledky pouze tehdy, pokud jsou trasy digitalizovány pomocí standardizovaného procesu. Trasy, které pocházejí z běžných lyžařských turistických map nebo webových portálů, nejsou vhodné kvůli jejich různorodosti. Potřebné trasy digitalizuji již pět let s využitím prvotřídních datových materiálů v geoinformačním systému. Mám přístup k mapám v měřítku 1 : 10 000, leteckým snímkům s vysokým rozlišením, sbírkám stop GPS a mapě lavinového nebezpečí. Když se ještě kreslily skialpinistické mapy, mohli jste si o takových možnostech nechat jen zdát.

Samozřejmostí je, že sbírka tras Skitourenguru má také nesrovnalosti. Díky živé zpětné vazbě od skialpinistické komunity se trasy neustále optimalizují. Nakonec bych však chtěl také upozornit na to, že položení ideální linie je v podstatě možné pouze v reálném terénu.

Jak jste přišel na myšlenku projektu a kde byly největší překážky?

Již téměř 40 let se před víkendy ptám, jaké by byly vhodné skialpové túry s ohledem na současný LLB. Abych mohl na tuto otázku správně odpovědět, musel bych pečlivě porovnat 300 jednodenních lyžařských túr dostupných z Curychu redukční metodou. To je poměrně zdlouhavá, opakující se práce. Jako vývojář softwaru jsem si rychle uvědomil, že počítač to zvládne mnohem lépe. Proto jsem na Nový rok 2013 začal vyvíjet verzi 1.0.

Je zde řada technických překážek. Jedním z hlavních problémů je, že výsledky musí být k dispozici několik minut po zveřejnění LLB. Nejtěžší však bylo najít dobrý způsob, jak se vypořádat s občasnými povrchními předsudky "lavinových expertů".

Za tu dobu se Skitourenguru vyvinula v celoalpskou platformu. S jakými organizacemi a subjekty nyní spolupracujete?

Již více než tři roky existuje partnerství se Švýcarskou radou pro prevenci nehod (bfu) a se společností Mammut. Z technického hlediska existuje spolupráce s Gipfelbuch.ch. Díky mému zapojení do vývoje mapy lavinového nebezpečí v SLF v průběhu roku 2017 existuje také úzký dialog s výzkumníky lavin v Davosu. V neposlední řadě jsem také v přímém kontaktu se Švýcarským alpským klubem (SAC). Po počáteční skepsi nyní SAC doporučuje Skitourenguru pro výběr trasy. Od podzimu 2018 se na Skitourenguru odkazuje také Achtung Lawinen!, leták vydaný "základním týmem pro lavinový výcvik" ve Švýcarsku.

Existuje mnoho skeptiků. Jak se s nimi vypořádáváte a jaké jsou nejčastější argumenty proti Skitourenguru?

Ano, je mnoho skeptiků? Pokud ano, pak se ke mně dostane jen velmi málo kritiky. V podstatě mám zkušenost, že kritika často vychází z falešných předpokladů o Skitourenguru. Rozmanitost projektu není možné pochopit pouhými třemi kliknutími na webové stránky. Informovaný úsudek je možný až poté, co strávíte zimu plánováním zájezdů se Skitourenguru a seznámíte se s projektem. Skitourenguru vám pomůže vybrat vhodné lyžařské zájezdy. Ty je pak třeba připravit a uskutečnit podle 3x3 W. Muntera. Skitourenguru tedy jen málo mění platnou "lavinovou doktrínu".

Existují dva argumenty, které jsou opakovaně předkládány. Zaprvé se tvrdí, že stupeň nebezpečí by se neměl promítat na jednotlivé svahy kvůli vysoké míře nejistoty a zobecnění. To by se dalo přeložit následovně: Údaje jsou špatné, a proto je raději zahoďme. Ve světle moderního výzkumu zabývání se nejistotami je tento argument poněkud zkreslený v krajině. Další obava se týká právních důsledků. Článek Změní Skitourenguru.ch právo? však jasně ukazuje, že tyto obavy jsou neopodstatněné. Také si kladu otázku, o čem se vlastně bavíme. Jde o zájmy určitých profesních skupin, nebo o prevenci úrazů? Souhlasím s W. Munterem: "

Nedomníváte se, že některé výtky jsou také oprávněné, a pokud ano, jak jste kritiku do projektu zapracovali?

Skitourenguru umožňuje začátečníkům rychle a snadno dospět k navrhované trase. Jakmile pak začátečník podnikne tuto lyžařskou túru ve skutečném zimním terénu, je konfrontován s celou složitostí lavinového hodnocení na místě a na jednotlivých svazích. Je zřejmé, že začátečníci na tyto výzvy nestačí, i když odborníci za zavřenými dveřmi přiznávají, že často dochází k situacím, které nedokážou adekvátně posoudit.

Nakonec mi však nejde o začátečníky. V posledních letech se stále častěji objevují studie, které docházejí k závěru, že zejména zkušení vyznavači zimních sportů se vystavují vysokým rizikům. Faktem je, že zkušení vyznavači zimních sportů jsou často účastníky nehod. Skitourenguru se proto zaměřuje především na zkušené milovníky zimních sportů, nikoliv primárně na začátečníky.

Skitourenguru upřednostňuje "zelené" lyžařské túry s nízkou obtížností. Takové trasy umožňují i občasnou chybu, aniž by došlo k nejhoršímu scénáři. Zbytkové riziko však nelze vyloučit. Proto je pro mě velmi důležité, abychom prostřednictvím webových stránek uživatelům jasně sdělili, co Skitourenguru může a co nemůže.

Velmi složitá struktura sněhové lavinové vědy a obvykle stejně složité LLB, kterým už málokdo rozumí, kdo není denně venku, se zřejmě pomalu rozdělují do různých kolejí pro různé skupiny uživatelů. Proč to dává smysl?

V konečném důsledku dochází k plynulému přechodu mezi začátečníky, zkušenými milovníky zimních sportů a lavinovými experty. Ani lavinoví experti nejsou imunní vůči heuristickým nástrahám a kognitivním nástrahám. Nejsem si proto jist, zda se skupiny uživatelů rozdělí, nebo zda by se měly rozdělit. Skitourenguru může nabídnout velkou přidanou hodnotu zejména zkušeným uživatelům, protože pouze zkušení milovníci zimních sportů mohou optimálně využít všechny informace, které Skitourenguru poskytuje. V každém případě bych byl rád, kdyby se do dobrodružství "lavinového povědomí" pouštěli i začátečníci a seznamovali se s lavinami prakticky i teoreticky.

Munterova redukční metoda byla oslavována jako průlom v praktickém lavinovém povědomí. Dnes víme, že je a metody z ní odvozené používány dostatečně důsledně pouze při výcviku, ale málokdy v samostatné praxi uživateli všech úrovní. Přichází skutečný průlom v propojení strmosti svahu a stupně nebezpečí podle statistické pravděpodobnosti až nyní prostřednictvím nástrojů a automatismů, jako je Skitourenguru?

Nedávno publikovaná studie z Norska ukazuje, že ani redukční metody, ani další nástroje nejsou široce používány. V reálné turnérské praxi se velká část práce provádí pomocí intuice. Nositel Nobelovy ceny Daniel Kahneman ukázal, že intuice nás musí systematicky svádět na scestí, když jsme konfrontováni s nízkými pravděpodobnostmi událostí a slabými znaky nebezpečí. Vzhledem k těmto novým poznatkům mě překvapuje, že pravděpodobnostní lavinová věda je v současné době v defenzivě. Pravděpodobnostní lavinová věda má sice dva hendikepy: jednak ubírá několik hrotů z koruny odborníka a jednak není příliš uživatelsky přívětivá. Pokud přenecháme výpočty počítači a zároveň vyvineme složitější modely, můžeme oba problémy vyřešit. V tomto smyslu ano, myslím, že vývoj jako Skitourenguru může pomoci pravděpodobnostní lavinové vědě k průlomu. V konečném důsledku jde ale o to, aby se chytře spojily tři hlavní trendy v lavinové vědě (pravděpodobnost, analytika a intuice).

V lavinové vědě pro nadšence zimních sportů se toho v poslední době hodně událo. Ať už jde o nyní mnohem smysluplnější testy sněhové pokrývky, jako jsou ECT a PST, nebo lavinové problémy. V podstatě se toho za posledních deset let vyvinulo více než za 100 let předtím. Jak Skitourenguru začleňuje nejnovější vývoj - z hlediska technologií a vědy? Je díky tomu Skitourenguru na špici současného vývoje v oblasti lavinové prevence?

Hlavní slabinou Skitourenguru je LLB. Lavinový výzkum udělal v posledních letech obrovský pokrok. Cílem je vytvořit modelový řetězec, který začíná údaji o počasí, modeluje sněhovou pokrývku a nakonec odvozuje smysluplné ukazatele stability. Pokud však hovoříte s výzkumníky, rychle zjistíte, že stále existuje celá řada nevyřešených problémů. Každopádně lavinová varování netrpělivě čekají na mapu stability, která bude odvozena zcela automaticky z meteorologických dat.

Skitourenguru pozorně sleduje pokrok a časem nahradí LLB lepšími nástupnickými produkty. Skitourenguru tedy není na vrcholu, vrchol je bohužel pouze na rýsovacím prkně.

Kam podle vás směřuje řízení rizik na sněhu? Bude časem existovat čip v hlavě, který nejen hlásí riziko, ale také přesně identifikuje místa na svahu, kde by se v daný den mohla spustit lavina?"

Musíme jasně rozlišovat mezi statistickým odhadem a fyzikální předpovědí. Obávám se, že fyzikální předpověď pro jednotlivý svah nebude existovat ze dvou důvodů: Za prvé, výše uvedený řetězec může nanejvýš modelovat pravděpodobnou sněhovou pokrývku. Za druhé, nikdy nebudeme skutečně plně rozumět fyzikálním vztahům uvnitř sněhové pokrývky. V budoucnu jistě budou existovat aplikace, které nás upozorní, když se blížíme ke svahu, který vykazuje všechny znaky, podle nichž je spuštění laviny pravděpodobné. Skutečná fyzikální předpověď v dohledné době nebude.

Jaké jsou další předvídatelné kroky vývoje Skitourenguru?

Jak jsem již zmínil, rád bych nahradil LLB výše uvedeným modelovým řetězcem, ale to nebude možné nejméně několik let. Na programu Skitourenguru jsou dva důležité úkoly: Za prvé pokrytí celého alpského oblouku kompletní nabídkou cest. Za druhé možnost nechat hodnotit trasy vytvořené uživateli. To na jedné straně znamená trasy, které byly před lyžařskou túrou ručně digitalizovány na mapě. Na druhé straně jde také o GPS trasy skutečných lyžařských túr. V druhé aplikaci by uživatel viděl, jakým rizikům se vystavil. Jinými slovy, získal by zpětnou vazbu o svém plánování trasy. Skitourenguru zároveň neustále pracuje na optimalizaci algoritmu.

Jak je Skitourenguru financován? Musíme za používání portálu dlouhodobě platit?

Skitourenguru je financován sponzorsky Švýcarskou radou pro prevenci nehod (bfu) a společností Mammut. Podle mého názoru jsou placené nabídky v oblasti prevence nehod nesmyslné. Nakonec jde o následující otázku: oslovujeme velmi dynamicky se měnící skialpinistickou komunitu, nebo udržujeme věž ze slonoviny pro zasvěcené? V každém případě se budu snažit, aby Skitourenguru zůstalo přístupné bez bariér.

Díky bohu jsou lavinové nehody stále ještě vzácnou událostí. Obraťme tedy pozornost k pozitivním aspektům sněhu. Na závěr: Máte raději prašan, firn nebo, jak se říká ve Švýcarsku, "Sulzschnee"

Já jsem "Gfrörli", jak se říká ve Švýcarsku. To znamená, že miluji slunce. Také rád přenechávám kácení panenských prašanových svahů rizikovým šprtům. V technickém žargonu se tomu říká "přenos rizika". Takže prachový sníh je řešením, i když neprošlapaná sjezdovka s prachovým sněhem není nic, k čemu by se dalo kýchnout.

Možná nám jednou Ski Touring Guru bude schopen říct, kdy a kde je nejlepší sníh. Do té doby si určitě budeme muset myslet své, alespoň co se týče kvality sněhu. Güntere, děkujeme ti za tvé nasazení v lavinové prevenci a zajímavý rozhovor.

Článek o pozadí algoritmu Skitourenguru najdete v angličtině zde.

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře