Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
Sněhová bouře

Sněhová bouře 4 2021/22 | Diskuse o sněhovém profilu

Předvánoční rozcvička

25. 12. 2021
Stefanie Höpperger
Z 12. na 13. prosince přešla teplá fronta, která rychle zhatila očekávání bílých Vánoc. Spolu s nárůstem teplot pršelo v některých oblastech až do nadmořské výšky kolem 2000-2300 metrů, ale množství srážek bylo poměrně malé. V noci z 13. na 14. prosince teplota opět klesla a vyjasnilo se. Tím se ochladil povrch sněhu, který byl zvlhčen teplem a deštěm, a vytvořila se čepice - výsledkem byla rozbitá sněhová břečka.

Následující dny byly ve znamení ideálního počasí pro skialpinismus se slunečními paprsky a nepříliš nízkými teplotami, jen kvalita sněhu nebyla příliš dobrá.

V terénu byly sněhové podmínky velmi proměnlivé: místy se vyskytoval sypký sněhový povrch, ale hlavně na svazích s převažujícím problémem starého sněhu, dále "firnové" podmínky na strmých slunných svazích (i když o firnu se zatím mluvit nedá), drcený sníh, velmi proměnlivý povrch sněhu zpracovaný větrem, břečka v nižších polohách na slunci a sníh, na kterém se v lesní oblasti nedalo lyžovat.

Na to, co se stalo se sněhovou pokrývkou v důsledku oteplení, se podíváme pomocí sněhového profilu.

Profil 1:

Dva dny po příchodu teplé fronty dne 15.12.21 byl zaznamenán sněhový profil v centrálních Stubaiských Alpách, na Kastner Berg. Nacházíme se v nadmořské výšce 2064 m na JV exponovaném, 31° strmém svahu. Čas záznamu byl 13:20, takže sluneční záření již mělo na sněhovou pokrývku poměrně silný vliv.

Vrstvy:

Žlutá:

Na povrchu sněhu se nachází tající krusta, tj. krusta tvořená tajícími formami. Jednotlivá zrnka jsou velká jeden milimetr a kůra je na měkčí straně s tvrdostí 3-4 (jeden prst - tužka). To je způsobeno dlouhým působením slunečních paprsků, které kůru teplem změkčily. Sluneční záření a převládající plusové stupně v okolním vzduchu jsou příčinou toho, že povrch sněhu je mírně vlhký (2) (viz první sloupec).

Povrch sněhu, který je ráno ještě tvrdý a zmrzlý, se v průběhu dne ohřívá a krystalky začínají tát, čímž se zvyšuje obsah vody. Sníh taje, když dosáhne teploty 0 °C.

Sněhovou krustu vytvořila teplá fronta z 12. na 13. 12. Teploty v kombinaci se slabým deštěm až do výšky kolem 2000 - 2300 m zahřály a zvlhčily povrch sněhu. V následujících nocích se opět ochladilo a obloha se vyjasnila, což vedlo k výměně energie mezi sněhovou pokrývkou a atmosférou (radiace). Povrch se opět ochladil a vrstvy s obsahem vlhkosti opět zmrzly. Tento proces tání a opětovného zamrzání se opakuje, dokud se teploty pohybují v plusových hodnotách a dokud panují jasné noci. Jakmile se denní teploty přesunou zpět do mínusových hodnot, situace se změní, protože samotné sluneční záření ještě není dostatečně silné na to, aby sněhovou pokrývku na začátku zimy ohřálo.

Pod tající krustou se nachází tenká vrstva tající plísně. Tato vrstva je rovněž mírně vlhká (2). Zrnka jsou velká jeden milimetr a s tvrdostí 2-3 (čtyři prsty-jeden prst) je měkčí než kůra nad ní.

Modrá:

Vrchní vrstva od 58-61 cm s vlhkostí 3 (rozpoznatelná voda) je vrstva s nejvyšším obsahem vody. Voda z horních vrstev prosakuje směrem dolů (k zemi) a shromažďuje se v chladnějších vrstvách pod nimi. Díky zde přítomným malým kulatým zrnům o velikosti 0,5 mm, která mají málo vzduchových inkluzí a volné prostory mezi jednotlivými krystaly, se voda z tání nepohybuje tak snadno dál a shromažďuje se.

Pod ní se nachází 17 cm vysoká vrstva kulatých zrn. Zrna mají velikost 0,5 mm a tvrdost 2-3. I zde dvojka v prvním sloupci znamená "mírně vlhká", ale týká se to horních centimetrů této vrstvy.

Následuje malý odlehlík od 40-41 cm. Tenká vrstva s kulatými zrny a dalšími hranatě zaoblenými krystaly. Pevně předpokládám, že se jedná o velmi studený, sypký sníh z 2. až 3. prosince, který napadl při nízkých teplotách. Tato vrstva se kdysi skládala z hranatých krystalů, které časem degradovaly. Vrstva je suchá (-1 °C).

Pod ní se nachází další vrstva kulatých zrn jako výsledek degradační přeměny.

Celá modrá vrstva o tloušťce 33 - 61 cm je výsledkem několika srážek z počátku prosince, včetně vrstev označených žlutě výše a fialové vrstvy níže.

Fialová:

Krusta o tloušťce 2 cm vznikla přívodem tepla od 30. listopadu do 1. prosince, včetně sněžení. Vlivem chladného povrchu sněhu v té době a teplého čerstvého sněhu v kombinaci s vysokými teplotami vznikl výrazný teplotní rozdíl.

Jedná se o tavnou kůru s hranatými zaoblenými krystaly, tvrdostí 4 (tužka) a velikostí zrn 1.

V oblastech pod kůrou (fialová) a třetí modrou vrstvou odspodu je dobře patrný zlom na vynesené teplotní křivce 30 - 50 cm. Nejchladnější naměřená teplota sněhu z celé sněhové pokrývky je tam, kde jsou krystaly na okrajích ještě zaoblené. Sněhová pokrývka ještě není izotermní (konstantní teplota v celé pokrývce), což stále ponechává prostor pro transformační procesy.

Zelená:

Jedná se o srážky z konce listopadu. Předtím sníh opět roztál na sluneční straně až do vysokých nadmořských výšek. Sněhová vrstva je suchá, protože teplota 0 °C byla naměřena pouze přímo na zemi. Sněhová pokrývka je kompaktní, má tvrdost 3 (jeden prst) a skládá se z malých kulatých zrn o velikosti 0,5 mm.

Při testu rozšířeného sloupce (ECT) došlo v tomto porézním místě k částečnému zlomu při 18. úderu.

Profil 2:

Pro ilustraci, jak vypadala teplota sněhu před přechodem teplé fronty 12. a 13. prosince, se podívejme na další profil. Pochází ze stejného údolí a podobné nadmořské výšky a expozice. Profil byl zaznamenán 11. 12. 21 v 11:37 v nadmořské výšce 2037 m, expozice V (možná také mírně SV), na 30° strmém svahu. Zajímavý je teplotní gradient ve sněhové pokrývce. Na zemi byla naměřena teplota 0 °C, ale na povrchu sněhu -7,8 °C! Kumulující se transformace se jen tak plouží! V tomto místě profilu však nebude rozdíl teplot po působení tepla tak malý jako v profilu 1, spíše naopak. Je to proto, že přívod tepla vytváří velký teplotní rozdíl ve vrstvách blízko povrchu, což podporuje akumulační přeměnu. Pod kůrou vytvořenou teplem na povrchu sněhu se proto mohla vytvořit úhlová vrstva.

Na stinných svazích se povrch sněhu ochlazoval i po přechodu teplé fronty, a nárůstová přeměna si proto před Vánocemi nedala pauzu! Na povrchu se opět stále častěji tvořily hranaté, volné krystaly. Na mnoha místech byla také pozorována povrchová námraza. Budoucí slabé vrstvy se tedy již tvoří.

Na tomto profilu můžeme také vidět hranatou vrstvu ve středu sněhové pokrývky, ve které poměrně vysoké zatížení (20. úder) vedlo k výsledku ECTP, tedy k šíření zlomů po celém bloku.

Struktura sněhové pokrývky zůstává zajímavá, ale ještě bychom si přáli, aby se z Christkindlu vyklubala další bílá nádhera pro pár dobrých prašanových zatáček!

Tým Sněhové bouře vám přeje krásné Vánoce!

Fotogalerie

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře