Sněhová bouře 3 2021/22 | Učení z lavin

Otázky se vrší na otázky, ale právě to je důležité: přemýšlet o tom a nevyrazit bez přemýšlení. Takovým otázkám také rád říkám moje "životní pojistka".

Na začátku byste se samozřejmě měli za každou cenu vyhnout spuštění laviny. Nicméně v případě, že k ní přece jen dojde, bez ohledu na to, zda jste ji spustili vy nebo někdo jiný, nebo k ní došlo spontánně, můžete se z ní poučit. Nejlepší je projít si celý proces, od plánování túry až po rozhodování.

Pro ilustraci se podívejme blíže na lavinu, která se stala minulý týden, 1. prosince 2021, v západní části Tuxských Alp.

Klíčové údaje o lavině

Lavina ze sněhové desky velikosti 2: klasická skialpinistická lavina

Expozice na severu v cca. 1,5 km od vrcholu. 2450 m

Lavina z desek byla spuštěna kolem poledne skialpinistou, který byl na sjezdu.

Lavinový problém: problém se starým sněhem spojený s problémem s unášeným sněhem, snadno rozpoznatelný ve sněhovém profilu (ECTP2).

Lavinová situace:

Podle lavinové zprávy byl pro 1. prosince 2021 vydán 3. stupeň nebezpečí, značný. Důvodem je rozsáhlý problém se starým sněhem (podrobnější popis viz Gestöber 2), který převládá na zastíněných svazích (SZ přes SZ až V) nad hranicí stromů. Kromě toho by se při zesílení větru mohly na všech expozicích nad hranicí stromů tvořit akumulace ujetého sněhu náchylného k rozrušování.

V centrální části sněhové pokrývky se vyskytují hranaté krystaly (v důsledku přeměny nánosů), které působí jako slabá vrstva. Tyto vrstvy se vyskytují a mají význam zejména tam, kde již před sněžením na konci listopadu převládala uzavřená sněhová pokrývka. Tehdejší sněhový povrch se během dvou listopadových období pěkného počasí s nízkými teplotami, suchým vzduchem a jasnými nocemi díky radiaci výrazně ochladil. Výsledný velký rozdíl teplot umožnil, aby se naplno projevila akumulační přeměna, někdy i v celé sněhové pokrývce!"

Vzhledem k nedostatku sněhu bylo možné uskutečnit jen několik túr mimo sjezdovky, takže lze předpokládat, že neexistují žádné nebo jen málo sjezdovek, na kterých by se lyžovalo natolik, že by došlo ke zničení slabé vrstvy. Tam, kde se slabá vrstva vyskytuje, je proto také rozsáhlá a relativně rovnoměrná, což následně podporuje šíření zlomů. Tenká sněhová deska nad slabou vrstvou také podporuje dobrou iniciaci trhlin: k vytvoření trhliny stačí váha jediného člověka. Povrch sněhu z hranatých krystalů byl překryt sněžením na konci listopadu až do 1. prosince včetně (sněžení ještě v ranních hodinách).

Vítr, který zesílil a v některých oblastech byl bouřlivý, také intenzivně přemisťoval starý i nový sníh. Vzniklé závěje sněhu se ideálně hodí jako "deska" laviny. Díky této směsi je velmi pravděpodobné, že se laviny mohou snadno spustit. Při cestování proto platí heslo: Buďte obezřetní.

Předpověď na 1. prosince hlásí pěkné počasí se stoupajícími teplotami a silným až bouřlivým větrem. Předpokládáme proto, že se v průběhu dne budou tvořit další čerstvé a rozrušující závěje. Při dobré viditelnosti a troše zkušeností je však obvykle snadné rozpoznat v terénu závěje sněhu.

První svah směrem k vrcholu je proto sporný. Lidé však již nahoru vyjeli, aniž by došlo k lavině.

"Hm, je to přece jen bezpečné?"

Výstupové a sestupové trasy vám neřeknou, zda je svah bezpečný, nebo ne! I dvacátý skialpinista může narazit na tzv. hotspot (nebezpečné místo) a teprve pak se spustí lavina.

Při dodržení bezpečných vzdáleností a trochu větším riziku byste se případně mohli pustit do sjezdu. Přesto rychle docházím k rozhodnutí vrchol vynechat. Proč? Už první svah v sobě skrývá zvýšené riziko, na hřebeni strašně fouká kolem uší, vrcholová svačina by byla také nepříjemná, navíc sestup pro mě rozhodně připadá v úvahu pouze výstupovou trasou (hřeben, zpět) a je tedy všechno, jen ne smysluplný.

V ostatních variantách sestupu všude převládá starý známý problém se sněhem, strmost pro lavinu je dostatečně velká a navíc je zde i závěj. Sníh by tam ovšem byl dobrý a sestup by byl zábavný - stávající stopy vypadají dobře. Ale zima je ještě dlouhá, čeká nás ještě spousta skvělých prašanových zatáček!

Připravuji se tedy na sestup a kopu další sněhový profil. Když strkám nos do sněhu a podrobněji zkoumám vrstvy, ozve se pořádný šustot a na strmějších vrcholových svazích se uvolní desková lavina. Vyhnout se vrcholovému svahu bylo dnes zjevně správné rozhodnutí!

Naštěstí dotyčný vyvázl s leknutím. Lavina byla spuštěna při sestupu v oblasti s malým množstvím sněhu. Lavina dokonale zapadla do lavinové problematiky popsané v lavinové zprávě a zde již několikrát zmíněné.

Srovnání teorie a praxe

Pro mě lavina, které jsem byl svědkem, potvrzuje mé myšlenky, ale přesto ji beru jako příležitost k tomu, abych si přesně zopakoval, jak moje dnešní túra probíhala. Takovou přímou zpětnou vazbu na naše rozhodnutí obvykle nedostáváme. O to důležitější je, i když se nic nestane, sebekriticky zkontrolovat a položit si otázku, zda jste správně vyhodnotili podmínky, zda jste mohli na určitém svahu lyžovat, zda jste rozpoznali a zaznamenali problém a známky nebezpečí, zda jste překročili vlastní toleranci rizika, nebo ne.

Důležitý je debriefing po túře (nebo i v jejím průběhu) se skupinou, nebo dokonce sami. Ještě před túrou je však vhodné vědomě přemýšlet o tom, jaké podmínky očekáváme (výška sněhu, sněhové podmínky, zda je vůbec dostatek sněhu pro zvolenou túru, ....). Tato očekávání pak můžeme porovnat s realitou v terénu. I kdybyste se úplně mýlili, zůstane vám to v paměti!"

Učíte se totiž kombinací a porovnáváním teorie a praxe v terénu. Vnímejte, vidíte, cítíte, porovnáváte a pamatujete si sníh a podmínky!