Nové vleky, slučování malých lyžařských středisek, rozsáhlé umělé zasněžování a stále větší komfort a služby - alpská střediska zimních sportů bojují o své hosty. Konkurence mezi středisky zimních sportů a vlekařskými společnostmi o hosty je tvrdá, protože poptávka stagnuje. Mnoho velkých lyžařských středisek se snaží uspokojit své hosty stále modernějšími a komfortnějšími vleky, zatímco menší a středně velká střediska zimních sportů hledají svou spásu ve fúzích.
Zejména špatně dostupná, odlehlá lyžařská střediska ztrácejí. Taková střediska zimních sportů často nejsou schopna pokrýt své náklady a příslušná střediska je musí udržovat při životě za cenu velkých finančních nákladů z obavy, že přijdou o bohatou zimní klientelu.
Masivní investice na jedné straně, špatně využívaná střediska a značná nadbytečnost kapacit na straně druhé pravděpodobně povedou k poklesu počtu lyžařských středisek.
Obava z klimatických změn a úbytku sněhových srážek v nízkých a středních nadmořských výškách vede ke stále intenzivnějšímu využívání zasněžovacích systémů.
Zejména Rakousko a Tyrolsko se svými téměř dokonale rozvinutými lyžařskými středisky a profesionální reklamou a marketingem nechávají konkurenci v Německu a Švýcarsku v prachu. Aby obstáli v konkurenci, vidí mnozí manažeři spásu ve stále větším množství nabídek. Nová výstavba a rozšiřování lyžařských vleků a horských železnic k tomu patří stejně jako slučování lyžařských středisek, která dříve fungovala samostatně. Podle mezinárodně závazné Alpské úmluvy by však tyto velké projekty rozšiřování a slučování neměly vůbec existovat...
Alpská úmluva - mezinárodní smlouva o ochraně Alp
Od roku 1991 platí "Úmluva o ochraně Alp", v níž se alpské země a země sousedící s Alpami zavázaly k dalekosáhlé ochraně celosvětově jedinečné alpské kulturní a přírodní krajiny. V tzv. protokolu o cestovním ruchu (§ 12) se státy, které protokol podepsaly, zavazují sladit své politiky tak, aby nové lyžařské vleky byly povolovány pouze v případě, že staré vleky budou demontovány a zpřístupněné plochy budou renaturalizovány. Jak je však vidět na projektech výstavby nových vleků, toto závazné nařízení se neplní, nebo jen nedostatečně.
Tento článek vrhá světlo na konflikt, který se již mnoho let vede mezi zastánci a odpůrci nových uzavírek a slučování lyžařských areálů. Lze předpokládat - i když autor nezná žádné empirické studie na toto téma - že mnoho milovníků zimních sportů zpočátku rozšíření a zlepšení komfortu lyžařských areálů uvítá. Jiná situace je u většiny lyžařských turistů. Ti sice příležitostně využívají stávající vleky ke zkrácení doby výstupu nebo ke zvýšení nabídky jednodenních túr, ale obecně jsou proti plánům na rozšíření. Vedle různých organizací na ochranu přírody patří mezi nejhlasitější odpůrce politiky rozšiřování lyžařských středisek alpské svazy, DAV, ÖAV a SAC.
Freerideři a lyžaři mimo sjezdovky jsou uprostřed: Ukázalo se totiž, že větší počet lanovek a vleků nemusí nutně vést k lepším možnostem lyžování mimo sjezdovky nebo že pokud lze téměř všechny svahy dosáhnout bez větších výstupů, budou sjeté ve velmi krátkém čase, čímž se tyto oblasti stávají pro freeridery méně zajímavé. Pikantní je, že někteří odpovědní činitelé při prosazování svých projektů na rozšíření vždy argumentují tím, že chtějí vytvořit obzvláště atraktivní nabídku pro lyžaře lyžující v hlubokém sněhu / freeridery. To je dostatečný důvod k tomu, aby se PowderGuide kriticky podíval na plány na rozšíření lyžařských středisek.
Nové uzavírky, výstavba nových vleků a fúze v době klimatických změn
Vzhledem k nejistým vyhlídkám, jak silně globální oteplování ovlivní nejen možnosti zimních sportů, ale také to, jak se změní chování lidí ve volném čase, se zdá, že nová výstavba celých lyžařských areálů v Alpách nepřipadá v úvahu. Zejména proto, že takové nové oblasti jsou Alpskou úmluvou výslovně vyloučeny.
Současné projekty vleků a lanovek jsou buď projekty rozšíření již existujících areálů, nebo sloučení již dříve existujících areálů zimních sportů.
Tyto projekty však téměř vždy zatěžují oblasti a plochy, které byly dříve využívány jen málo nebo vůbec, a často poškozují nebo ničí cenné biotopy. Aby toho nebylo málo, ohrožené druhy volně žijících živočichů, jako jsou tetřev hlušec, svišť horský nebo kozorožec, jsou v zimě mimořádně citlivé na rušení a oblasti, které jsou intenzivně a pravidelně využívány vyznavači zimních sportů, již nesplňují jejich stanovištní nároky.
Seznam známých rozvojových a spojovacích projektů
Vzhledem k obtížné informační a zdrojové situaci jsme se omezili na výčet rozvojových a nových stavebních projektů v německy mluvících alpských zemích.
V současné době neexistuje žádná centrální organizace, která by shromažďovala a zveřejňovala všechny projekty propojení a rozšíření. Jsme odkázáni na znalosti a informace z komunity. Všechny informace jsou poskytovány bez záruky!
Kategorizace projektů
- 3: Projekt schválen, informace prověřeny a zajištěny
- 2: Projekt ve fázi plánování - není jasné, zda a kdy bude realizován
- 1: Informace od komunity, bez formálního potvrzení
Rakousko
- Ischgl / Samnaun: 3
- Arlberg: sloučení Lech-Warth | 3
- Rendl (Arlberg)-Kappl (Paznauntal) sloučení | 2
[Existují ostrý protest tyrolského ochránce životního prostředí].
- Sloučení Arlberg Lech-Zürs a St. Anton | 2
- Kitzbühel: Výstavba lanovky "Brunn" v roce 2014, čímž se otevřela nová oblast, kde dříve vedla jen klidná vedlejší sjezdovka | 2
- Kitzbühel: Výstavba lanovky "Bichlalmbahn", která nahradí bývalou lanovku. Kvůli soudním řízením stále otevřená doba. Tím by se znovu otevřel uzavřený současný turistický lyžařský areál. | A po neúspěšném sloučení Zell am See s Kitzsteinhornem (rovněž prý předmětem soudního sporu) pravděpodobně největší projekt příštích let: sloučení Zell am See/Schmitten se Saalbachem Hinterglemm a Fieberbrunnem. | Tím by vznikla nová špička, která by Kitzbühel, respektive lyžařský svět odsunula do stínu.
- Spojení Kitzbühelu a Sankt Johanna | 1
- Spojení Westendorfu a Kitzbühelu? | 1
- Horní Rakousko, region Ryhrn-Priel: sloučení lyžařské oblasti Wurzeralm s oblastí Hutterer Höss | 2
- Seznam pokračuje ...
Švýcarsko
- Rozšiřování a nová výstavba(!) lyžařské oblasti Andermatt-Sedrun | 3
- Sloučení středošvýcarských lyžařských oblastí Engelberg, Melchsee Frutt, Hasliberg (Meiringen) | 2
- Sloučení grišenských oblastí Lenzerheide a Arosa | 3
- Výstavba nové lanovky z Göschenenu do nové lyžařské oblasti Andermatt-Sedrun | 2
- Propojení lyžařských oblastí Valais Zinal a Grimentz | 2
- Schilthorn / Mürren:
Německo
- Spojení Ifenu a Walmendingerhornu neprošlo občanským testem. Přesto se modernizace lyžařského areálu Ifen uskutečnila | 3
- Výstavba velkého parkoviště na Feldbergu ve Schwarzwaldu | 2
- Seznam pokračuje ...
Dva příklady ilustrují problémy a konflikty spojené s výstavbou nových horských železnic:
Heslo Isgl: "Relaxuj, když můžeš!" - Boj o Piz Val Gronda
Kdysi chudá horská zemědělská obec Ischgl zažila raketový vzestup a stala se jedním z nejznámějších lyžařských středisek v Tyrolsku a Rakousku. Vedení lyžařského střediska s velkým úspěchem pracuje na neustálém rozšiřování služeb, aby svým hostům nabídlo co nejmodernější a nejkomfortnější zázemí.
Již několik desetiletí - první plány na rozvoj Piz Val Gronda pocházejí z roku 1976 - se mezi ochránci přírody a odpovědnými za lyžařskou oblast a cestovní ruch v Ischglu vede ostrý a emotivní spor o rozvoj Piz Val Gronda (2812 m), který je považován za mimořádně citlivý. Za účelem začlenění této oblasti do stávajícího velkého lyžařského areálu bude vybudována nová lanovka a nová sjezdovka.
Tímto rozšířením se oblast kolem chaty Heidelberger Hütte, která byla dosud vyhrazena jen pro skialpinisty a pěší turisty, stane mnohem přístupnější a mnohem oblíbenější. Přestože všechny odborné posudky a hodnocení vlivu na životní prostředí hlasovaly proti této výstavbě, turistickému průmyslu se nakonec podařilo začlenit tuto horu do své lyžařské oblasti.
Skromný zisk, drastická ztráta
"Ziskem" pro lyžařskou oblast "Silvretta Arena" je skromných 1,3 km sjezdovek, které přibudou ke stávajícím 240 km sjezdovek. Pikantní je, že Ischg inzeruje, že díky nové výstavbě vznikne mimořádná "freeridová lyžařská oblast". Vzhledem ke skromnému nárůstu sjezdovek, ale velkému nárůstu ploch pro lyžování v hlubokém sněhu se zdá, že se skutečně jedná o rozšíření freeridových terénů. Vzhledem k rozsáhlým plochám, které jsou v Ischglu/Samnaunu k dispozici pro freeridery, se přirozeně nabízí otázka, zda má tento projekt smysl.
Nejen v Ischglu však existují velké plány a přání na rozšíření: plánování a výstavba probíhá i v mnoha dalších lyžařských střediscích, jako by se s každým novým vlekem automaticky zvyšoval počet milovníků zimních sportů. Ve skutečnosti však počet dní zimních sportů (tj. počet dní, které lyžaři a snowboardisté stráví v lyžařských střediscích) klesá nebo v nejlepším případě stagnuje. Navíc s tím, jak společnost stárne (přibývá starých lidí, ubývá mladých), poptávka po akčních sportech pravděpodobně také spíše klesá než roste. Na nejisté vyhlídky v důsledku klimatických změn již bylo poukázáno.
Gebi Mair, zelený poslanec tyrolského zemského sněmu, se své konzervativní zemské vlády zeptal: "Kolik Ischglu ještě Tyrolsko snese?". Vláda však odpověď neposkytla. Mairova kritika se týká i mnoha dalších expanzivních lanovkářských společností a turistických regionů: "Prostě nechápou, že kromě lyžování se dá vydělávat i jinak". Jeho důsledným požadavkem ze strany ischglovského měšťanstva je, aby byla místa jako Ischgl prohlášena za průmyslové oblasti, kde je vše dovoleno. "Zbytek země bude ponechán na pokoji a lyžařské areály budou také zrušeny."
Finanční zájmy turistické destinace Ischgl byly nakonec rozhodujícím faktorem při schvalování projektu i přes silný odpor například ze strany Svazu Silvretta a alpských spolků. A pokud chamtivost po zisku zvítězí nad snahou o ochranu přírody, znamená to, řečeno typickým úředním jazykem, že "veřejný zájem na rozvoji [má] mít větší váhu než ekologické námitky".
"Pro Snow Paradise" - plánované spojení středošvýcarských lyžařských středisek Engelberg - Melchsee Frutt - Meiringen Hasliberg
Ve středním Švýcarsku již dlouho existuje plán na propojení tří stávajících lyžařských středisek Engelberg Titlis, Melchsee Frutt a Hasliberg Meiringen vybudováním nových zařízení. To by se dotklo i dosud převážně nenarušených biotopů volně žijících živočichů a citlivých ekosystémů. Aby bylo možné propojit tyto tři lyžařské oblasti, jejichž údolní střediska jsou spojena pouze dlouhými cestami, muselo by být podle současných plánů vybudováno 7 nových lanovek včetně sjezdovek a zasněžovacích zařízení a také různá propojení a návaznosti, např. tunel.
Projektované zařízení pro realizaci "sněhového ráje"
Spojení z Engelbergu přes Jochpass do Tannalpu a zpět:
- 4-sedačková lanovka Jochpass-Ober Grumm
- 4-sedačková lanovka Engstlenalp-Schafthal
- 4-sedačková lanovka Hengliboden-Graustock
- tunel z Graustocku do Schaftalu (délka 170 m)
- otevřená lyžařská trasa ze Schaftalu směrem na Jochpass
Propojení z Tannalpu do Fruttu a zpět:
- 4-sedačková lanovka směrem na Hohmad
- 4-sedačková lanovka Tannendamm-Chringen
Propojení Frutt-Fulenberg (přechod na Hasliberg) a zpět:
- 4-sedačková lanovka Aa Alp-Spätbüel
- lanová dráha Spätbüel-Fulenberg
Tímto by vznikl největší lyžařský areál ve středním Švýcarsku s kapacitou cca 2,5 km. 190 km sjezdovek, která má i ledovec v oblasti Titlisu, byť s omezeným využitím.
Tento projekt je také předmětem vášnivých debat mezi zastánci a odpůrci projektu:
platforma pro odpůrce projektu
platforma pro příznivce projektu
Na rozdíl od Ischglu se však zdá, že projekt "Schneeparadies" postupuje jen hlemýždím tempem. Jedním z možných důvodů - kromě pomalu se pohybující švýcarské byrokracie - je, že investiční plány egyptského miliardáře Sawirise v gotthardském letovisku Andermatt postupují rychle. V rámci tohoto projektu bude Andermatt probuzen ze spánku a lyžařská oblast Nätschen s Oberal Passem a Sedrunem bude rozšířena a vznikne Andermatt-Sedrun Arena. Areál se rozšíří a zmodernizuje pomocí 14 nových vleků (7 z nich je náhradou za staré vleky). Na oplátku bude zrušena bývalá lyžařská oblast Winterhorn v sousedním Hospentalu a oblast bude vyhlášena přírodní rezervací. Na tomto kompromisu se provozovatelé horských železnic dohodli s ekologickými organizacemi.
Koneckonců se každý milovník zimních sportů musí sám rozhodnout, jaké důsledky z rozsáhlých projektů rozšíření vyvodí: Pokud do těchto oblastí nadále cestujete, nepřímo podporujete politiku rozšiřování těchto středisek zimních sportů. Případně můžete dát přednost četným malým, ale často kvalitním střediskům zimních sportů a svou návštěvou přispět k jejich další existenci.
Co přinese budoucnost - výhled
"I v budoucnu nás čekají chladné a zasněžené zimy. Otázkou však je, kolik zim v řadě bude bez sněhu nebo s příliš malým množstvím sněhu. Jak se může cestovní ruch vypořádat s tím, že hosté budou několik let mimo?"
Současným řešením jsou zasněžovací systémy. Ten však vyžaduje nízké teploty, energii a vodu. Výroba sněhu na sjezdovkách je v nejlepším případě dočasným řešením, aby obce a regiony měly čas se přeorientovat, například na podporu letní turistiky nebo na rozvoj něčeho úplně jiného. Zároveň musí zajistit dobré dopravní spojení, protože lidé už nebudou dlouhodobě cestovat autem, například z Hamburku. Je důležité, aby se lidé mohli pohybovat i v místě pomocí veřejné dopravy. Při plánování je třeba počítat s tím, že v budoucnu bude nejen méně sněhu, ale také méně dostupné energie." Výzkumnice v oblasti klimatu profesorka Helga Kromp-Kolb
Váš názor na plány a projekty rozšíření i jejich kritiku v tomto článku ve fóru...
