Alpy se nacházejí na okraji západoevropské tlakové níže se silným jižním prouděním. Zatímco na jižních svazích Alp sněží, alespoň ve vysokých nadmořských výškách, na severu převládá fén. Jak že funguje föhn? A co bude s počasím dál
Aktuální situace
V posledních dnech bylo v některých horských oblastech extrémně větrno, nárazy větru přesahovaly 100 km/h, což ztěžovalo provoz vleků v několika málo otevřených lyžařských areálech. Naopak na jihu Západních Alp panuje prašanová pohotovost a předpovědi čerstvého sněhu se každý den mění o metr až dva. Obojí má na svědomí všeobecná povětrnostní situace "Trough Western Europe" (TRW). Zde je klasifikace hlavní povětrnostní situace, pokud by se někdo chtěl na TRW a kolegy podívat blíže.
Jak už název napovídá, nad západní Evropou se nachází koryto. Před ní (východně od ní) leží v silném proudění od jihu alpský oblouk. Směr proudění vyplývá ze směru rotace koryta: Na satelitním snímku z pondělí je dobře vidět vír nízkého tlaku vzduchu, stejně jako prachová oblačnost na návětrné straně alpského oblouku a vyjasnění na návětrné straně.
Bouřky mohou nad teplým Středomořím nasbírat trochu více vlhkosti, která se pak odvádí na jih. Srážky na jihu budou poměrně vydatné, například stanice Fiorino (západně od Janova) zaznamenala více než 500 mm za 24 hodin.
Fén na vlasy
Na druhé straně Alp mizí zbytky sněhu, a kdyby tolik nefoukalo, mohli byste se tu a tam opalovat. Föhnův vítr může vzniknout všude tam, kde se vzduchové hmoty setkávají s horskými masivy víceméně v pravém úhlu, jako v současném případě od jihu k Alpám, které probíhají víceméně od západu k východu. Föhn není svahový vítr v obvyklém smyslu, jako jsou ledovcové větry nebo svahové větry (katabatické větry), které jsou způsobeny gravitací (studený vzduch je těžší a chce klesat dolů), ale spíše efekt přelévání, jako když proudí potok přes skály. Vznikají tak vlny a další turbulence, které jsou cítit poměrně daleko za kamenem nebo horou.
Existují různé foehnovy teorie, které matematicky a koncepčně popisují, jak, kde a proč vzduch stoupá nebo proudí přes horu a jak, kde a proč na druhé straně opět klesá. V německy mluvících zemích je nejrozšířenější koncepce takzvaného "švýcarského föhnu". Zde se předpokládá, že srážky vznikají vždy proti větru. Vzduch pak proudí po větru do údolí a ohřívá se dryadiabaticky, tj. stává se teplejším, než byl proti větru. Jedná se o termodynamickou Foehnovu teorii, kterou najdete téměř ve všech německých učebnicích o počasí.
Srážky se však nevyskytují vždy proti větru a vysoké rychlosti větru po větru nelze vysvětlit čistě termodynamicky. Alternativní teorií je hydraulická "rakouská Föhnova teorie". V tomto případě vzduch proti větru nestoupá na horu, ale zůstává tam. Pouze vyšší vrstvy vzduchu proudí nad zbývajícím nižším vzduchem a poté nad horou. Föhnův vzduch je zde považován za proudění mělké vody, tj. za jedinou, poměrně mělkou vrstvu, kterou lze popsat pomocí rovnice mělké vody. (Animovaná simulace s rovnicí mělké vody: Pět kapek vody spadne do malé vany a vyvolá vlny, které jsou vrženy zpět na okraje vany).
Existují také různé představy o tom, proč právě fénový vzduch klesá do údolí po větru. Přehled najdete zde, nebo zde. Na lyžování stačí představa, že fén žere sníh.
Výhled
Jižní proudění podobné fénu slábne, i když bude pokračovat ještě o něco dále v obvyklých koridorech fénu. Na jihu Západních Alp bude i nadále ve vysokých polohách vydatně pršet nebo sněžit. TRW bude postupně odříznuta a oblasti vysokého tlaku po jejích stranách vytvoří most na sever od zbytku koryta. To bude mít za následek situaci v oblasti tlakové výše nad tlakovou níží, v níž může k Alpám od východu pomalu pronikat chladnější vzduch. V pátek pravděpodobně dojde k ukončení Föhnovy fáze, na severních svazích Alp se opět ochladí a bude více neklidno. Přesný vývoj je zatím velmi nejistý a z meteorologického okna se zatím raději nevychylujeme.
Nakonec...
...krátký pohled na Arktidu: rozsah mořského ledu je stále extrémně nízký. Mimochodem, ani v Antarktidě to letos nevypadá nijak zvlášť ledově. Zde si můžete pohrát s interaktivní ilustrací.
Toto video ukazuje vývoj mořského ledu v Arktidě až do října 2016, a to nejen z hlediska rozlohy, ale také stáří ledu. Je logické, že čím je led starší, tím více let přežil a tím bývá silnější. Čím je bílá barva na videu světlejší, tím je led starší:
