Přeskočit na obsah

Cookies 🍪

Tato stránka používá cookies, které vyžadují souhlas.

Dozvědět se více

Tato stránka je také k dispozici v English.

Zur Powderguide-Startseite Zur Powderguide-Startseite
MeteoBlog

WeatherBlog 8 2016/17 | Sníh a znečištění ovzduší?

A co počasí?

20. 12. 2016
Lea Hartl
Několik lidí se v posledních dnech na WeatherBlogu ptalo: Způsobuje znečištěný vzduch více sněhu? (Důvodem byl tento článek ORF.) Otázku samozřejmě doprovází druhá, nevyslovená, ne zcela vážně míněná otázka: Měl bych snad občas nechat motor auta běžet přes noc? Mohli bychom také odstranit vzduchové filtry z průmyslových závodů nebo spálit hromadu listí na zahradě najednou a možná přihodit do ohně i pár pneumatik od auta! A co počasí?

Aktuální situace a výhled

Trvalá tlaková výše se začala mírně přesouvat a přinejmenším na jihozápadě v posledních dnech také poměrně vydatně sněžilo. Ve středomořských zemích (na sever i na jih od Středozemního moře!) je obecně poměrně mokro a v posledních dnech se na Sahaře dokonce objevilo několik sněhových vloček. Může za to středomořská tlaková níže, která také vyvolala aktuální alarm, stejně jako tamní týl a studený vzduch za ní dále na východ (v tomto případě na východ ve smyslu Turecka, nikoliv na východ ve smyslu Salcburska).

Pohled na středomořskou tlakovou níži z ptačí perspektivy:
via GIPHY

V severních Alpách je stále sucho a poslední dva dny byly díky středomořské tlakové níži na mnoha místech fénově teplé. Dnes (středa) a zítra by mělo být v celé alpské oblasti velmi slunečno (nad vysokou mlhou), pak se od severu přiblíží několik mraků, ze kterých může ve východních Alpách spadnout pár vloček - to je ale zatím nejisté a na vytoužený severní poprašek to stejně není. Vánoční svátky (neděle/pondělí) budou na Britských ostrovech napínavé. Blíží se sem impozantní bouřková deprese, která pravděpodobně způsobí velmi bouřlivé podmínky. Celé se to pravděpodobně v té či oné podobě dotkne i severního Německa a aktuálně to vypadá na severní fén pro Alpy. Co se bude dít potom, není jasné: nedávno to vypadalo, že Atlantik bude ještě chvíli udávat tón, ale nyní se opět objevují náznaky tvrdé tlakové výše

MeteoBlog
presented by

Průmyslový sníh

Jednou z variant využití znečištěného vzduchu k výrobě sněhu je tzv. průmyslový sníh. K tomu často dochází za počasí s vysokým tlakem a silnou přízemní inverzí, v blízkosti průmyslových podniků, které emitují vodní páru a/nebo jemné prachové částice. V již chladném a vlhkém inverzním vzduchu není třeba mnoho k tomu, aby se vytvořily sněhové krystalky, a pokud jsou - například z továrního komína - dodána další kondenzační jádra v podobě prachových částic, stačí to někdy k malému sněžení. Průmyslový sníh se od běžného sněhu liší svou krystalickou formou. Protože výška pádu průmyslového sněhu je mnohem nižší (~100-200 metrů), nemají krystaly dostatek času na to, aby vyrostly do klasických šestihranných sněhových vloček. Obecně velmi malé průmyslové sněhové vločky mají obvykle tvar jehly. Průmyslový sníh je logicky velmi lokalizovaný jev a vyskytuje se pouze v bezprostřední blízkosti průmyslu, který ho způsobuje.

Období globálního stmívání/aerosolu

Výše uvedený článek se naopak zabývá velkoplošným znečištěním ovzduší a velkoplošným sněžením v průběhu několika desetiletí, konkrétně v letech 1950-1980, kdy bylo v Rakousku hodně průmyslu, "který také vypouštěl hodně nečistot a znečišťujících látek". To se prý týkalo zejména sněžení v 60. letech: "Stejně jako v případě průmyslového sněžení se v tomto znečištěném ovzduší snáze tvořil sníh a podle toho také padal k zemi." To sice není v principu špatně (proč v 60. letech hodně sněžilo, není tak snadné pochopit), ale je to přinejmenším (jako téměř vždy) trochu složitější.

Systematická měření přímého slunečního záření dopadajícího na zemský povrch jsou k dispozici zhruba od počátku 50. let. Množství dopadajícího záření klesalo až do počátku 90. let 20. století, od té doby se jeho hodnota opět zvyšuje. Tento jev je znám jako "globální stmívání" nebo "globální zjasňování" a dlouho vrtal hlavou vědcům. V současné době panuje shoda, že "stmívání" bylo způsobeno zvýšeným podílem prachových částic a dalších aerosolů v ovzduší, způsobeným průmyslovým a jiným znečištěním ovzduší. Od té doby, co se proti znečištění ovzduší začalo více bojovat (filtry, čistší automobily atd.), je opět jasněji.

Vyšší obsah aerosolů má mimo jiné vliv na tvorbu mraků: mraky se skládají z tím většího počtu menších kapiček, čím více je v nich aerosolů. Díky tomu jsou jasnější a následně odrážejí více dopadajícího záření zpět do vesmíru. To má za následek celkově tlumenější teplotu s méně výraznými denními teplotními výkyvy v důsledku menšího nočního ochlazování. Chladnější teploty způsobené útlumem byly také příčinou poměrně rozsáhlého postupu ledovců v 80. letech 20. století. Od doby, kdy došlo k přechodu k zjasnění, se tání ledovců prudce zvýšilo. Podle některých studií se se zjasněním začala zmenšovat i (plošná) sněhová pokrývka v zimních měsících na severní polokouli. Chladnější teploty samozřejmě přispívají k tvorbě a udržení sněhové pokrývky.

Jak zvýšené množství aerosolů v důsledku znečištění ovzduší ovlivňuje sněhové srážky (a srážky obecně), není zcela jasné, ale v průběhu roku a v globálním měřítku většina studií předpokládá pokles srážek, protože při nižších teplotách klesá výpar a ve vzduchu je obecně méně vody. Lokálně tomu může být jinak a v některých regionech existují opačné trendy (nárůst srážek), z nichž některé korelují s koncentracemi znečišťujících látek, ale zde lze některé věci vysvětlit i jinými faktory (např. kumulací určitých povětrnostních podmínek). Je obtížné zde činit obecná prohlášení, protože roli hraje i typ a velikost aerosolů a nadmořská výška, ve které se nacházejí.

Závěr:

VlhkomilnějšíBlog není přesvědčen o tom, že vyšší znečištění ovzduší nutně vede k většímu množství sněhových srážek a je proti odpovídajícím experimentům s ohništi z automobilových pneumatik apod.

Literatura:

Li, Guohui a kol. "Zvýšené zimní srážky nad severním Pacifikem v letech 1984-1994 až 1995-2005 odvozené z projektu Global Precipitation Climatology Project." Geophysical Research Letters 35.13 (2008).

Stjern, Camilla W., Andreas Stohl a Jón Egill Kristjánsson. "Ovlivnily aerosoly trendy ve viditelnosti a srážkách v Evropě?" " Journal of Geophysical Research: Atmospheres 116.D2 (2011).

Wild, Martin. "Global dimming and brightening: A review." Journal of Geophysical Research: Atmospheres 114.D10 (2009).

Fotogalerie

Poznámka

Tento článek byl automaticky přeložen pomocí DeepL a poté upraven. Pokud si přesto všimnete pravopisných či gramatických chyb nebo pokud překlad ztratil smysl, napište prosím mail redakci..

K originálu (Německy)

Související články

Komentáře

MeteoBlog
presented by