V severozápadní části Southern Lake District na Jižním ostrově Nového Zélandu leží Wanaka u stejnojmenného jezera. Panorama je zde přinejmenším stejně působivé jako v relativně blízkém Queenstownu, ale atmosféra je o něco uvolněnější a méně turistická. Nedaleká lyžařská střediska Cardrona a Treble Cone jsou dvě prvotřídní lyžařská střediska, která nabízejí vše od freeridu až po freestyle na světové úrovni. A samotné městečko Wanaka má kromě promenády u jezera také co nabídnout, od barů po volnočasové aktivity, protože ne nadarmo zde žijí novozélandské freeski hvězdy jako Jossi Wells, Janina Kuzma nebo Sam Smoothy.
Wanaka
Přestože Wanaka byla osídlena prvními Evropany před více než 150 lety, její růst se výrazně zvýšil až v posledních 15 letech. Od roku 2001 se počet obyvatel města u vstupu do Národního parku Mount Aspiring téměř zdvojnásobil a nyní zde žije více než 6 000 stálých obyvatel. Ve srovnání s Queenstownem to stále vypadá klidně, ale Wanaka je také "letovisko" a žije z turistického ruchu: i když jezero Wanaka je mnohem klidnější než jezero Wakatipu v Queenstownu. Obě turistická ohniska jižní části jezerní oblasti spojuje silnice přes pohoří Crown Range. Krásy této oblasti nezůstaly bez povšimnutí Hollywoodu a některá místa a výhledy na toto pohoří mohou být fanouškům opulentně natočených hrdinských ság z kasovních trháků o malých lidech s velkýma nohama a jejich cestách povědomé. Jakmile do Wanaky dorazíte, jezero jen těžko opustíte: ať už den zakončíte v nedalekém lyžařském středisku Treble Cone na břehu, nebo využijete volný den k aktivitám na jezeře.
Podél jezera vede promenáda s různými bary a restauracemi (s občerstvením). Nejen místní doporučují Francesca's Italian Kitchen na dobrou italskou večeři, a pokud máte po dni stráveném na horách chuť na skleničku nebo dvě, Water Bar je skvělým místem k posezení. Kromě vodních sportů na jezeře, jako je jízda na kajaku, plachtění nebo SUP, můžete ve Wanakě, stejně jako v Queentstownu, levně a dobře zabít čas tím, že vezmete frisbee a zahrajete si discgolf na Linsmore Park Disc Golf Course. Také milovníci horských kol se mohou ve Wanace odreagovat nejen během sychravých dnů; kromě stezek v okolí lyžařského střediska Trebel Cone (které jsou vzhledem ke své nadmořské výšce vhodné spíše pro novozélandské léto) jsou tu i další stezky, na kterých se dá jezdit i v zimě, například Sticky Forest, Glendhu Bay Track a další. Ve Sticky Forest se vzhledem k nesčetným klikatým cestám vyplatí mít při prvním výjezdu po ruce mapu nebo se přidat k místním na první výjezd.
Cardrona
Na cestě z Wanaky do Queenstownu, přes krajinu Crown Range známou z filmů Pán prstenů, se asi po 20 kilometrech dostanete na rozcestí. Pokud se vydáte na rozcestí vlevo, dojedete na sněžnou farmu. Tam si můžete udělat pár koleček na běžkách (kdo může říct, že byl na běžkách na jižní polokouli) nebo sledovat výrobce automobilů, jak testují svá vozidla.
Naneštěstí mohutný park, který se proslavil jako Snowpark NZ díky "To je vše, to je vše", již neexistuje. Mnohem zajímavější situace nastane, když odbočíte doprava a pojedete po silnici Skifield Road do lyžařského střediska Cardrona. Cardrona je jedním z největších komerčních lyžařských středisek na jižní polokouli a podle toho nabízí dobře rozvinutou infrastrukturu se čtyřmi sedačkovými lanovkami, kavárnami, lyžařskými školami apod. V "Cardies", jak mu místní říkají, je dokonce i kyvadlová doprava z parkoviště do lyžařského areálu tak trochu dobrodružstvím. Na rozdíl od Evropy zde nejezdí skibus, ale připojíte se k malému tahači s návěsem, abyste se dostali nahoru po hrbolaté silnici. Infrastruktura navíc otevírá poměrně dost sjezdovek a ani lyžaři zhýčkaní Evropou se na sjezdovkách v Cardroně nebudou tak rychle nudit. Cardrona se však v posledních letech proslavila svým freestylovým programem. A zatímco tolik lyžařských středisek na jižní polokouli vypadá z hlediska kilometrů sjezdovek a možností freeridu ve srovnání s evropskými giganty poněkud staře, park v Cardroně je více než konkurenceschopný. Kromě pěkné easy lajny a poměrně dlouhé medium lajny s několika kickery a spoustou překážek dobře rozmístěných po terénu tu v sezóně 204 byla mohutná tříkilometrová prolajna se stoly měřícími po 20 metrech.
A Cardrona je na tom ještě lépe. V polovině až na konci sezóny přibude v parku superpipe a big air kicker se stolem nad 25 metrů. Není tedy divu, že v běžný den můžete v cardronském parku potkat nejen bratry Wellsovy, ale také jednoho nebo dva evropské profíky. Údržba parku je také na světové úrovni: několikrát denně můžete v parku vidět shaperskou partu, která upravuje skoky a přistání. Tato freestylová nabídka a centrální poloha mezi Wanakou a Queenstownem jsou jedním z důvodů, proč je Cardrona již několik let místem konání freestylových závodů NZ Open. I když Cardrona není (zatím) známá, nabízí freeriderům také řadu možností. Příjezdové varianty sahají od krátkých, ale poměrně ostrých sjezdů mezi sjezdovkami až po delší tratě na okraji lyžařského areálu. Ty však zasahují poměrně hluboko pod horu, a proto by se na nich mělo lyžovat pouze při dostatku sněhu, jinak se cesta zpět do lyžařského areálu může změnit v krátký den plný pěšího putování sněhem, blátem a trávou. Variantou mimo hlídané varianty v lyžařském areálu je oblast za horní stanicí vleku Captain's Express: Pěší túra po hřebeni na severozápadě umožňuje dlouhý, nepříliš strmý sestup z hory Cardrona dolů na dno údolí.
Odtud se můžete dostat k několika krátkým, ale velmi užitečným běhům s kůžemi. Do lyžařského areálu se pak vrátíte po 30-45 minutách stoupání. Provozovatelé skiareálu v současné době plánují ve střednědobém horizontu nabídnout v této oblasti lyžování na mačkách. Do té doby však lze terén často využívat o samotě, protože mnoho freeriderů odrazuje skutečnost, že k návratu nahoru potřebují lyže. Ať už vás freestyle baví, nebo ne, den v Cardies je dobrou volbou, pokud sněhové podmínky nejsou tak bohaté a dochází vám nápady na túry a freeridové varianty. Atmosféra je dobrá, park nabízí každému možnost zapracovat na svých freestylových dovednostech a pár koleček na sjezdovce je také skvělá zábava. I když se vám nepodaří udělat si zajížďku do lyžařského areálu, neměli byste si nechat ujít výlet do hoteluCardrona na Straße Tal. Hotel, který je starý více než 150 let, je v Cardoně après-ski hotspotem. Ale nebojte se: après ski na NZ nemá nic společného se špatnou hudbou a předraženými hnusnými míchanými nápoji. V Cardoně to znamená posezení u ohně v domě nebo u otevřených ohnišť na zahradě, pití piva a pojídání legendárních bramborových klínů.
Treble Cone
Pokud se vydáte po silnici na severozápad podél jezera 23 km od centra Wanaky, dorazíte k Treble Cone, nebo jak mu místní říkají "TC". Dvě sedačkové lanovky umožňují přístup k přibližně 550 hektarům vnitrozemské lyžařské plochy v "Home Basin" a "Saddle Basin", které se rozkládají na výškovém rozdílu přibližně 500 metrů nad mořem (to je na NZ docela dost a zhruba dvakrát více než ve srovnatelných střediscích na jižní polokouli!
Vyzývavý a neupravený terén kotliny Motatapu výrazně zvyšuje možnosti freeridu. Díky této nabídce není divu, že mnoho novozélandských freeridových velikánů, jako je Sam Smoothy, Nat Seagal (ve skutečnosti z Austrálie, ale nyní adoptovaný z Wanaky) nebo Fraser McDougall, nazývají TC svým domovským střediskem. Cesta do TC vede na horu po velmi strmé silnici se skifieldem od silnice do národního parku Mt Aspiring. Došlo zde k mnoha nehodám, z nichž některé byly smrtelné. Proto se doporučuje opatrnost! Jakmile se ocitnete na vrcholu, vyveze vás nahoru lanovka vedle obligátní kavárny. Již při této první jízdě lze rozpoznat freeridový potenciál TC. Mezi sjezdovkami se nachází množství variant, které lze díky typickému novozélandskému travnatému povrchu sjíždět i v době, kdy je sněhu velmi málo. Video ze závěrečného dne v roce 2012 ukazuje, jaká to může být zábava, když je velmi málo sněhu (toto video vám dá představu, kde mohl Sam Somthie vzít nápad na svou vítěznou jízdu FWT ze sezóny 2015). Pokud se od horní stanice Home Basin Express vydáte na západ přes High Street ("Vysoká ulice"), dojdete do Saddle Basin a ke stejnojmenné sedačkové lanovce. V Saddle Basin se nachází několik obtížnějších freeridových sjezdovek a tato oblast je také mezi freeridisty v TC nejoblíbenější. V závislosti na sněhové a lavinové situaci je však tato oblast často uzavřena. Bohužel je těžké předem zjistit, zda a kdy bude tato oblast otevřená. Pokud jsou však podmínky dobré a Saddle Basin je otevřená, mnoho freeriderů ji rychle vypátrá.
Může se tedy vyplatit vyrazit do TC ve dnech, kdy se otevření nutně neočekává, a s trochou štěstí si možná užít sjezdovky s poměrně velkým počtem freeriderů.
V Motatapu Basin je to ještě náročnější. V tomto skalnatém terénu je zapotřebí zručnost. Do oblasti se dostanete přes dvě brány a nesmíte jezdit sami. Čeká tu však na vás spousta freeridových akcí a sjezdů s názvy jako "The Fickle Fingers of Fear". Druhá strana mince: Motatapu Basin je otevřena pouze za velmi dobrých sněhových a povětrnostních podmínek a po dojetí na konec sjezdovky se musíte vrátit pěšky zpět do lyžařského areálu. Sportovec TC Teamu Nat Segal říká: "TC je moje domácí středisko na NZ. Mám ho ráda, protože má tak zábavný, hravý a zajímavý terén inbound, který je skvělý pro freeride. Navíc je tu celá řada sidecountry a backcountry, které jsou díky systému lanovek velmi snadno dostupné. A už jsem zmínil, že má jeden z nejlepších výhledů ze střediska na Jižním ostrově" Ale Treble Cone nemá jen skvělou freeridovou nabídku. Pokud se někdy budete chtít setkat s kea, chytrými a velmi drzými horskými papoušky Nového Zélandu, máte v TC Cafe velkou šanci. Stačí sledovat dětské volání "Kea Kea!" a brzy uvidíte jednoho ze zelených ptáků, který se pravděpodobně snaží získat něco jedlého. A nezapomeňte se zmínit o výhledu z lyžařského areálu TC. Pokud budete mít během freeridových sjezdů, které si zde obvykle vyžadují plnou pozornost, čas nechat svůj pohled bloudit, budete odměněni úchvatným panoramatem kolem jezera Wanka.
